| M.označení |
Start |
Přistání |
Délka letu |
Poznámka |
| 1989-061A |
08.08.1989 |
13.08.1989 |
5d 1h00m |
Lacrosse |
Posádka :
Shaw,B.H.[VE] |
Richards,R.N.[PL] | Leestma,D.C.[MS]
| Adamson,J.C.[MS] | Brown,M.N.[MS]
[ Popis letu | Obrázky
| Experimenty | STS-28
v NASA ]
Popis
letu : (převzato z L+K 12/90 se svolením Mgr. A.Vítka)
STS-28 / COLUMBIA
Utajený vojenský let
Ing. JOSEF KRUPIČKA, CSc.
ANTONÍN VÍTEK, CSc.
Columbia
uskutečnila svůj poslední předchozí let do kosmu v lednu 1986, krátce před
havárií Challengeru. Nucené přestávky bylo využito k důkladné rekonstrukci
tohoto nejstaršího amerického raketoplánu. Šlo zejména o dlaždice tepelné
ochrany, kterých bylo vyměněno 2390, ale i jinak bylo v montážní hale OMRF
(Orbiter Maintenance and Repair Facility) uděláno na Columbii celkem 258
změn, takže její hmotnost se zvýšila o 860 kg. To se odehrávalo v době
příprav na lety Discovery a Atlantis. Na Columbii došla řada 23. ledna
l989, kdy byl tento raketoplán přepraven do haly OPF. Usazení hlavních
motorů SSME značně zpomalila netěsnost na vodíkovém čerpadle motoru č.1.
Závada se opakovala na různých přírubách, takže technici museli opětovnou
demontáž a montáž motoru opakovat celkem třikrát a zdržení se protáhlo
přes dva týdny. Teprve 3. července putoval raketoplán z OPF do VAB. Zde
ho technici ve dnech 5. a 6. července připojili k sestavě SRB a ET. Prověrky
propojení byly však zastaveny hned následujícího dne po jejich zahájení
kvůli závadě elektroinstalace na pravém motoru SRB. Zkoušky se pak podařilo
dokončit až těsně před převozem na rampu 39B (14. července).
Osmý let Columbie měl vojenský charakter a proto byl značně utajován.
Ke startu raketoplánu došlo 8. srpna ve 12.37.00 UT, po 40 minutách zdržení,
zaviněného silnou mlhou v oblasti Kennedy Space Center. Zatímco předchozí
lety orbiterů Discovery a Atlantis měly sklon dráhy k rovníku kolem 28,5°,
u Columbie činil plných 57°. Zpočátku proto její let sledoval atlantské
pobřeží USA. Důvodem vysokého sklonu bylo vypuštění družice pro pozorování
území SSSR. Základní dráha Columbie byla ve výšce 303-315 km s periodou
90,7 min.
Průzkumná družice USA-40 byla z nákladového prostoru vypuštěna přibližně
sedm a půl hodiny po startu a 9. 8. došlo také na další vojenskou družici
USA-41.
Kromě těchto hlavních akcí sledovala osádka raketoplánu - Brewster H.
Shaw (velitel), Richard N. Richards (pilot) a trojice letových specialistů
David C. Leestma, James C. Adamson a Mark N. Brown - povrch Země, např.
pohyb lodí po oceánech na základě brázdy tvořící se za jejich kýlem. V
obytném prostoru byla umístěna aparatura EDS (Energy Deposition Spectrometer)
pro sledování absorpce pronikavého záření z radiačních pásů Země. Jednalo
se o pravou lidskou lebku, jejíž vnitřek - mozkovna - nesla přibližně sto
různých detektorů kosmického záření, především nukleárních detekčních emulzí.
Lebka
pocházela od neznámého dárce, který věnoval svoje tělo pro potřeby vědy,
aniž samozřejmě před smrtí věděl, že se jeho hlava dostane do kosmického
prostoru. Přestože dárce zůstal neznám, vědci podle velikosti jeho lebky
usuzuji, že šlo o ženu. Důvod umístění detektorů do nitra pravé lidské
lebky je prostý: jen tak budou detektory vystaveny přesně stejnému toku
nabitých částic jako lidský mozek. Tato měření mají velký význam pro dlouhodobé
lety jak v okolí Země, tak do vzdálenějšího kosmického prostoru.
Před instalací detektorů byla lebka rozřezána na části po zhruba 25
mm a poté opět sestavena dohromady a pokryta vrstvou plastického materiálu,
imitujícího kůži, svaly a další měkké tkáně hlavy. Umístěna byla v obytném
prostoru blízko spacích pytlů osádky.
Kromě této unikátní aparatury se klasickými dozimetry pro srovnání měřil
tok těžkých iontů a elektronů v obytných prostorách raketoplánu.
V rámci technických experimentů kosmonauti ověřovali nové astrooptické
a elektronické navigační zařízení, umožňující přesnější určení okamžité
polohy raketoplánu i jeho orientace v prostoru.
Studovalo
se také znečištění kosmického prostoru plyny, unikajícímu z raketoplánu.
V průběhu letu musela osádka Columbie odpojit jednu z trysek v systému
manévrovacích motorů RCS vzhledem k úniku pohonných látek z této trysky.
Potenciálně nebezpečnější závada se projevila na telefaxovém zařízení
TAGS. Následkem náhodného uskřípnutí kabelu přívodu elektřiny došlo k porušení
izolace a ke zkratu, trvajícímu 1,5 sekundy. Pak vypadly jističe obvodu.
Osádka Columbie stačila zpozorovat jiskry elektrického oblouku a zápach
pálící se izolace. Koncentrace kouře v atmosféře kabiny však nebyla tak
vysoká aby automatické hlásiče požáru vyhlásily poplach. Požár Columbii
nehrozil, ovšem vzhledem ke zcela zničenému kabelu bylo zařízení TAGS až
do konce letu mimo provoz.
Návrat raketoplánu byl 13. srpna zahájen dvouminutovým brzdicím manévrem
nad Indickým oceánem jihozápadně od Austrálie. Columbia přistála jako obvykle
na Edwards AFB ve 13.37.06 UT a zastavila se za pouhých 45 s po doběhu
dlouhém 1834 m.
Aktualizováno : 11.11.1997
[ Obsah | Pilotované
lety | STS ]
Pokud není uvedeno jinak, jsou použité fotografie z NASA (viz. Using NASA Imagery) a dalších volně přístupných zdrojů.
(originál je na https://mek.kosmo.cz/pil_lety/usa/sts/sts-28/index.htm)
