| M.označení |
Start |
Přistání |
Délka letu |
Poznámka |
| 1984-113A |
08.11.1984 |
16.11.1984 |
7d23h45m |
Telesat8,Leasat1,Palapa+Westar |
Posádka :
Hauck,F.H.[VE] |
Walker,D.M.[PL] | Allen,J.P.[MS]
| Gardner,D.A.[MS] | Fischer[ová],A.L.[MS]
[ Popis letu | Obrázky
| Experimenty | STS-51-A
v NASA ]
Popis
letu : (převzato z L+K 5/85 se svolením Mgr. A.Vítka)
STS-51-A
LOV NA DRUŽICE
Ing. JOSEF KRUPIČKA, CSc.
ANTONÍN VÍTEK, CSc.
Let 51-A, následující po 41-G, je
možno plným právem charakterizovat jako lov na družice. Kýženým úlovkem
měla být Palapa B2 a Westar 6, vypuštěné v únoru 1984, které se vlivem
shodné havárie motorů PAM-D dostaly na eliptickou dráhu, raketoplánem nedosažitelnou
(viz L+K 60,1984, č. 11, s. 422).
Když došlo k rozhodnutí o záchraně družic, musely být v létě pomocí
svých apogeových motorů, normálně užívaných k navedení na stacionární dráhu,
převedeny na dráhu blízkou kruhové, jejíž výšku šlo postupně snižovat manévrovacími
motorky. Po více než 275 manévrech, počítáno dohromady, kroužily Palapa
B2 a Westar 6 ve výšce 363km nad Zemí a v okamžiku předpokládaného startu
byly od sebe vzdáleny 1120 km.
Se
startem Discovery se původně počítalo 7.11.1984. Pro silný nárazový vítr
ve vyšších vrstvách atmosféry došlo k odkladu, nakonec však start proběhl
normálně 8.11. ve 12.15 UT.
Na rozdíl od předchozích letů přešel raketoplán manévrem OMS-2 na eliptickou
dráhu 250-295 km (sklon 28,5° k rovníku), aby zaujal vhodnou polohu pro
stíhání družic.
Velitelem Discovery byl Frederick H. Hauck, pilot z letu STS-7, a místo
v pilotním křesle zaujal nováček David M. Walker. Jako letoví specialisté
figurovali J. P. Allen (STS-5), a D. A. Gardner (STS-8). Ovládání "kanadské
ruky" měla na starosti Anna L. Fisherová, která v okamžiku svého výletu
do vesmíru zanechávala na Zemi čtrnáctiměsíční holčičku.
Hned na počátku letu vypustila osádka raketoplánu kanadskou telekomunikační
družici Anik D2. Kanaďané ji sice budou potřebovat až za dva roky, ale
v daném okamžiku využili volné kapacity raketoplánu a výhodnějších finančních
podmínek. Družice prozatím zůstane "uskladněna" na oběžné dráze.
O
den později, 10. 11. ve 12.56 UT, z dráhy 262-273 km opustila nákladový
prostor další družice, Leasat 1, sloužící zejména pro spojení s válečným
loďstvem. Jakmile zmizela z dohledu, soustředila se Discovery na vlastní
hon. Palapa B2, první ze sledovaných družic, letěla zpočátku přes 13000km
vpředu, avšak raketoplán se k ní blížil rychlostí 325 km/h. Krátce po vypuštění
Leasatu se tato vzdálenost zkrátila na 3700km. V 15.00 UT přešel raketoplán
na dráhu 311-336km a letoví specialisté Allen a Gardner zahájili prověrky
skafandrů. Honba však potrvala ještě téměř dva dny. Discovery znovu změnila
dráhu na 330-346 km, zatímco Palapa letěla po dráze 348-370 km.
V neděli 11. 11. došlo ke snížení tlaku v kabině z obvyklých 100 kPa
na 70,3 kPa a Allen s Gardnerem začali vdechovat čistý kyslík. Stíhání
skončilo 12.11. ve 13.11 UT. O 6 minut později oba kosmonauti vstoupili
do přechodové komory a Discovery zkrátila poslední vzdálenost z 609 na
pouhých 10 m. Ve 14.35 UT vyrazil Allen s MMU na zteč. Speciálně upravenou
tyčí, připomínající harpunu, pronikl do hrdla trysky apogeového motoru
a vysunul na harpuně zpětné háčky, aby zabránil jejímu vyklouznutí (14.41
UT). Obruč, spojenou s harpunou, zachytil pomocí čtyř zámků na obvodu trysky.
Nyní zablokoval třecí spojku, která až dosud umožňovala zachycovacímu zařízení
sledovat rotaci Palapy (1,5 obrátky za minutu). Pomocí motorků na MMU otáčení
družice ve 14.43 UT zrušil, takže Fisherová mohla z raketoplánu celý komplex
uchopit "kanadskou rukou" za terčík s úchytkou, upevněný na stykovacím
zařízení harpuny (14.52 UT).
Po
přenesení Palapy i s Allenem a s MMU nad nákladový prostor (15.09 UT) uštípl
Gardner kleštěmi trubku všesměrové antény z grafitového laminátu. Když
se však pokusil nasunout nad parabolickou anténu družice další, tzv. A-adaptér,
znemožnil mu to - pouze o pár milimetrů - výstupek na konstrukci Palapy,
na nějž dokumentace zapomněla a který nešlo kleštěmi odstranit. Kolem 16.45
UT, po půlhodinovém marném úsilí, se Hauck, velitel Discovery rozhodl přejít
na nouzový program. Fisherová přetočila Palapu horizontálně vzhledem k
raketoplánu. Allen s MMU se odpojil a zaparkoval ji a po návratu a zachycení
nohou v úchytech na stěně nákladového prostoru uchopil půltunovou družici
rukama jako bájný Atlas Zemi. Zvolna ji stočil tryskou dolů do nákladového
prostoru. Zde Gardner zaměnil zachycovací přípravek s harpunou za jiný,
který umožňoval ukotvit Palapu na upravené paletě pro Spacelab. Allen při
tom držel družici celkem 77 minut a teprve v závěru operace se připojil
ke Gardnerovi. Celková doba výstupu do prostoru se protáhla na 6 hodin
a 2 minuty.
Šestý den letu - 13. 11. - byly zahájeny manévry ke stíhání druhé družice.
O pohonné látky pro manévrovací motorky nebyl strach. Při první operaci
sice došlo k mírnému překročení plánu (přední RCS o 22,7 kg, zadní o 75,7
kg), zato ve druhém případě zůstala spotřeba dimetylhydrazinu a oxidu dusičitého
pod plánem (přední RCS pouze 103,9 kg místo plánovaných 191,4 kg, zadní
397,3 kg místo 455,4 kg).
K setkání s Westarem 6 došlo 14. 11. Výstup do kosmu byl zahájen v 11.12
UT a krátce před polednem si Gardner osedlal MMU. aby s ní ve 12.25 UT
překonal jedenáctimetrovou vzdálenost ke družici.
Ve
12.31 UT se mu podařilo Westar 6 harpunovat a o dvě minuty později už stabilizovat,
Další procedura proběhla rovnou v nouzovém režimu. Všesměrová anténa tentokrát
posloužila jako držadlo, jimž Allen 88 minut přidržoval družici v nákladovém
prostoru, zatímco Gardner měnil harpunu za kotvicí adaptér, připevňovaný
k trysce motoru devíti šrouby. Když v závěrečné fázi opatrně usazoval spolu
s Allenem Westar 6 do záchytek na upravené paletě, ulétl mu po náhodném
uvolnění montážní klíč, jediný jímž mohl záchytky zablokovat. Gardner sebou
musel pořádně hodit, aby operaci vůbec bylo možno šťastně dokončit. Poslední
akcí při ukládání družice bylo uštípnutí její všesměrové antény, která
by jinak vadila při zavírání dveří nákladového prostoru.
Celá procedura proběhla díky zkušenostem s Palapou podstatně rychleji,
takže pobyt v prostoru se tentokrát zkrátil na 5 hodin 42 minuty.
Po všeobecném úklidu a prověrce přístrojů došlo 16. 11. 1984 k uzavření
nákladového prostoru a zahájení sestupu. Brzdicí manévr ve výši 322 km
nad Indickým oceánem (v 10.55 UT, doba hoření motorů OMS 3 minuty) přivedl
Discovery přes Mexiko, Texas a Floridu ve 12.00 UT na dráhu 15 na Kennedy
Space Center, po letu trvajícím 7 dní 23 hodin 44 minut a 56 sekund.
Předpokládá se, že pojišťovny na celé záchranné akci po odečtení režie
(5,2 mil. dolarů za let, asi 5 mil. za záchranné přípravky) vydělají po
prodeji obou družic asi 60 mil. dolarů.
Aktualizováno : 14.07.1997
[ Obsah | Pilotované
lety | STS ]
Pokud není uvedeno jinak, jsou použité fotografie z NASA (viz. Using NASA Imagery) a dalších volně přístupných zdrojů.
(originál je na https://mek.kosmo.cz/pil_lety/usa/sts/sts-51a/index.htm)
