M.označení |
Start |
Přistání |
Délka letu |
Poznámka |
1998-022A |
17.04.1998 |
03.05.1998 |
15d21h50m |
Neurolab |
Posádka :
Searfoss,R.A.[VE]
| Altman,S.D.[PL] | Linnehan,R.M.[MS]
| Williams,D.R.[MS](Kanada)
| Hire[ová],K.P.[MS] | Buckey,J.C.[PS]
| Pawelczyk,J.A.[PS]
[ Popis letu | Obrázky
| Experimenty | STS-90 v L+K 12/98
| STS-90
v NASA ]
Popis
letu :
Neurolab byla vlastně laboratoř Spacelab, vybavená pro experimenty zkoumající
vliv mikrogravitace na nervový systém. Cílem experimentů bylo lépe pochopit
mechanismy, odpovědné za změny chování a pracovního režimu v kosmu. Konkrátně
experimenty studovaly adaptaci vestibulárního a centrálního nervového systému,
schopnosti smyslů a vývoj nervového systému ve stavu beztíže. Celkem bylo
provedeno 26 experimentů. Na jejich přípravě se podíleli vědci z 9 zemí
(např. USA, Kanada, Francie, Německo, Japonsko).
Původní plán akcí na jednotlivé dny letu
Den 1. - Start (LC-39B, 17.04.1998, 18:19 UT (20:19 SELČ), okno
2,5 hodiny), aktivace Spacelabu
Den 2. - 15. - Experimenty ve Spacelabu (Neurolab)
Den 16. - Úklid kabiny, příprava na přistání, deaktivace Spacelabu
Den 17. - Přistání na KSC (03.05.1998)
Skutečný průběh letu
Předstartovní
operace
05.12.1997 - Přesun do OPF-3 (příprava orbiteru)
16.03.1998 - Přesun do VAB (připojení ET a SRB)
23.03.1998 - RollOut z VAB na LC-39B
30.03.1998 - TCDT (Terminal Count Down Test)
13.04.1998 - Začátek odpočítávání
16.04.1998 - Start odložen o 24 hodin (porucha signálového procesoru Columbie)
Popis letu
Raketoplán
odstartoval po jednodenním odkladu 17.04.1998 v 18:19 UT (20.19 SELČ).
Odklad byl vynucen poruchou jednoho ze dvou komunikačních signálových procesorů
(Network Signal Processor - NSP) v orbiteru Columbia. Procesor bylo nutno
vyměnit a to si vyžádalo téměř 8 hodin práce techniků a návrat odpočítávání
do stavu T -11 hodin. Pak už šlo ale všechno bez problémů a sestava STS-90
odstartovala. Zajímavostí vzletu bylo pokusné zapálení manévrovacích motorů
OMS na 102 sekund, okamžitě po odhození startovacích motorů SRB. Byla to
součást ověřování možností zvýšení nosnosti raketoplánu.
Navedení
na dráhu bylo úspěšné, takže kosmonauti se mohli brzy pustit do aktivace
experimentů. Kromě kosmonautů byla na palubě i celá řada pokusných zvířat
a brouků. Všichni (včetně kosmonautů) sloužili jako objekty výzkumů. Konkrétně
se jednalo o 18 březích myší, 152 krys, 60 šneků, 75 šnečích vajíček, 233
rybek, a také 824 mláďat cvrčků ve třech různých stářích a 690 vajíček,
ze kterých by se měl okřídlený hmyz vylíhnout během letu. Tento hmyz má
totiž velmi dobrý orientační smysl, takže je u nich možné bezprostředně
studovat vliv beztížného stavu na nervový systém.
V
dalších dnech se posádka Columbie plně soustředila na experimenty v Neurolabu.
Ze všech se stali opravdoví "pokusní králíci". Množství snímačů,
drátů a monitorů bylo neuvěřitelné a výzkumy běžely i v průběhu spánku.
Kosmonauti spali obloženi detektory všeho možného, přičemž se studovala
aktivita mozku, svalů a srdce během spánku ve stavu beztíže. Větší problémy
se přitom nevyskytovaly a experimenty pokračovaly dobře.
První
větší problém se objevil v sobotu 25.04.1998 v 03:45 UT, kdy přestal pracovat
primární regenerativní pohlcovač CO2 a hrozilo podstatné zkrácení
letu. Posádce se však v noci ze soboty na neděli zařízení podařilo opravit
(závada byla v netěsnícím ventilu) a tak vše dále pokračovalo podle plánu.
Astronauti nicméně nebyli bezprostředně ohroženi, protože mohli nasadit
k větrání dvacet osm nádrží s hydroxidem lithia, které kysličník uhličitý
chemickou cestou absorbují.
Celý
další týden vše probíhalo bez problémů a kosmonauti pokračovali ve vědeckých
experimentech.
Teprve ke konci letu se vyskytly podstatnější poruchy. Problémy nastaly
s energetickým systémem Columbie a také s chladicím systémem APU-3. K plánovanému
prodloužení letu nedošlo kvůli vývoji počasí na Floridě a Columbia přistála
na KSC (RW-33) v neděli 03.05.1998 v 16:09 UT (18:09 SELČ) po velmi úspěšném
vědeckém letu.
Aktualizováno : 28.05.1998
[ Obsah | Pilotované
lety | STS ]
Pokud není uvedeno jinak, jsou použité fotografie z NASA (viz. Using NASA Imagery) a dalších volně přístupných zdrojů.
(originál je na https://mek.kosmo.cz/pil_lety/usa/sts/sts-90/index.htm)