| M.označení
| Start
| Přistání
| Délka letu
| Poznámka
|
| 1978-081A
| 26.08.1978
| 03.09.1978
| 7d20h49m
| 4.návštěva na Saljutu 6 / 3. mezinárodní
|
Posádka : Bykovskij,V.F.[VE]
| Jähn,S.[KV](NDR)
Popis
letu : (podle Přehledů kosmonautiky 1978 se svolením RNDr. P. Lály
CSc)
Let třetí mezinárodní posádky na družicovou stanici
SALJUT 6, Velitelem byl
Valerij Fjodorovič BYKOVSKIJ (44 let, třetí
kosmický let) a kosmonautem-výzkumníkem
Sigmund JÄHN (41 let,
občan NDR). Nosná raketa startovala v 15.51.30 SEČ a za 530
s navedla loď na dráhu. Korekce této dráhy byly provedeny jako
obvykle na 4. a 5. oběhu (6 resp. 36 m/s), výška dráhy 256 - 322
km. Manévrování pokračovalo následující den po odpočinku
posádky. Ke spojení se zadním spojovacím uzlem stanice došlo
27.8. v 17.37.37 SEČ nad Ulan-Ude (několik minut po vstupu do
stínu), na 18. oběhu lodi a 5250. oběhu stanice. Další dva oběhy
byly prověřovány systémy obou těles a hermetičnost spojení, aby
ve 20.33 mohli Jähn a
Bykovskij přestoupit na palubu stanice,
kde byli přivítáni členy druhé základní posádky
(Kovaljonok,
Ivančenkov).
Během
sedmi pracovních dní kosmonauti plnili vědecký program a prováděli televizní
reportáže. Vědecká náplň letu byla dosud nejbohatší, protože se prováděly prakticky
všechny experimenty předchozích dvou posádek a ještě řada nových - celkem jich
bylo 17. V sedmi lékařských se zkoumaly změny sluchu, řeči, chuti a vnímání
času během kosmického letu a opět také reakce na zábavní pořad z videomagnetofonu.
Tři biologické experimenty byly zaměřeny především na změnu růstu bakterií a
jiných mikroorganismů. Experiment BEROLINA byl obdobou předchozích technologických
experimentů MORAVA a SYRENA a skládal se ze šesti dílčích pokusů využívajících
obě tavicí zařízení SPLAV a KRISTALL. Mikrogravitaci uvnitř lodi (která mj.
ovlivňuje strukturu materiálů při technologických pokusech) bylo poprvé možné
sledovat speciálním zařízením. Při komplexním sledování Země byla využita multispektrální
kamera MKF-6M, malé kamery Praktica EE-2 a Pentacon 6-m, vizuální polarizační
analyzátor, a prováděno i vizuální pozorování.
Po přivítání na stanici kosmonauti na palubě stanice 28.8.
odpočívali od 1.00 do 10.30 SEČ. První pracovní den byl věnován
lékařským kontrolám a zahájení většiny experimentů, včetně
experimentu BEROLINA na obou zařízeních. Pracovní den 29.8.
začal již podle normálního rozvrhu v 6.00 SEČ. Kromě ukončení
prvních tavících experimentů kosmonauti vyměnili anatomická
křesla mezi loděmi SOJUZ 29 a
31, aby mohli novější loď zanechat
základní posádce. Další pracovní den 30.8. byl věnován především
dálkovému průzkumu Země, který pokračoval i následující den.
Přípravy k návratu na Zemi začaly 2 9., kdy kosmonauti prověřili
činnost palubních systémů lodi SOJUZ 29 a začali přenášet
získané materiály (včetně výsledků základní posádky, získaných
po odletu druhé mezinárodní posádky) - celkem lze dopravit na
Zemi asi 70 kg materiálů.
Poslední den letu 3.9. začal již ve 4.00 SEČ. Mezinárodní posádka přešla do
kabiny lodi SOJUZ 29 a v 6.17 SEČ byl hermeticky uzavřen poklop stanice SALJUT
6. V 9.20 (na 5355. oběhu stanice) byl vydán povel na rozdělení obou těles.
brzdicí motor dopravní lodi byl zapálen nad Jižním Atlantikem v 11.52.09 SEČ
na 215,3 s. K rozdělení lodi na tři části došlo ve 12.10 SEČ nad Afrikou a ve
12.18 SEČ ke vstupu do hustých vrstev atmosféry. Kabina lodi SOJUZ 29 měkce
přistála ve 12.41.15 SEČ v přistávací oblasti 140 km jihovýchodně od Džezkazganu
v Kazašské SSR. Po odpočinku na kosmodromu se kosmonauti vrátili do Hvězdného
městečka 11.9. a 21.9 byli uvítáni v Berlíně.
Aktualizováno : 01.05.2006
[ Obsah | Pilotované
lety | Sojuz | Sojuz 31 v L+K
26/1978 ]
Pokud není uvedeno jinak, jsou použité fotografie z NASA (viz. Using NASA Imagery) a dalších volně přístupných zdrojů.
(originál je na https://mek.kosmo.cz/pil_lety/rusko/sojuz/so-31/index.htm)
