| M.označení
| Start
| Přistání
| Délka letu
| Poznámka
|
| 1980-075A
| 18.09.1980
| 26.09.1980
| 7d20h43m
| 8. návštěva na Saljutu 6 / 7. mezinárodní
|
Posádka : Romaněnko,J.V.[VE]
| Tamayo Mendéz,A.[KV](Kuba)
Popis
letu : (podle Přehledů kosmonautiky 1980 se svolením RNDr. P. Lály
CSc)
Let sedmé mezinárodní posádky v rámci programu
INTERKOSMOS. Velitelem byl Jurij Viktorovič ROMANĚNKO (druhý
let na stanici, nar. 1.8.1944, v oddílu od r. 1970),
kosmonautem - výzkumníkem byl Kubánec Arnaldo Tamayo MÉNDEZ
(nar. 29.1.1942, ve výcviku od r. 1978), volací znak posádky
byl TAJMYR. Náhradní posádku tvořili J. Chrunov a José
Armando López Falkon.
Nosná raketa startovala ve 20.11. SEČ Dvouimpulsová
korekce této dráhy byla provedena na 4. (výška apogea
zvýšena na 320 km) a 5. oběhu (perigeum zvýšeno na 278 km,
perioda byla 90,22 min). V době od 4.30 do 15.30 SEČ dne
19.9. kosmonauti odpočívali. Na 16. a 17. oběhu byly
provedeny další korekce dráhy, takže ve 20.30 SEČ byla
vzdálenost od stanice pouze 7 km. Ve vzdálenosti 800 m byla
vzájemná rychlost pouze 2 m/s a 19.9. ve 21.49 SEČ došlo na
18. oběhu (a na 17126. oběhu stanice) k připojení na zadní
spojovací uzel stanice. Spojení proběhlo v zemském stínu a
po prověrce hermetičnosti kosmonauti 20.9. v 0.51 SEČ
přestoupili na palubu stanice, kde se setkali s L. Popovem a
V. Rjuminem.
Pracovní
den začal až po odpočinku v 11.30 SEČ a skončil ve standardní dobu 21 hod SEČ
(další pracovní dny již byly normální). Posádka prováděla okolo dvaceti společných
sovětsko-kubánských experimentů. Největší byl tentokrát podíl experimentů lékařsko-biologických
(celkem 14). V rámci experimentu CORTEX byl poprvé na palubě snímán elektroencefalogram,
který byl zaznamenán na magnetickou pásku pro pozdější rozbor. Změny zrakového
systému se zjišťovaly v experimentu VISION, metabolismus organismu v experimentu
BALANCE, změny v množství obranných látek pod názvem INMUNIDAD, změny citlivosti
různých smyslů jako PERCEPCE a koordinace psychomotorických schopností pod názvem
COORDINACION. Na základě zkušeností s přípravou boxera navrhli kubánští lékaři
také zjišťování poměru podkožního tuku a svalové hmoty (ANTROPOMETRIA) a změny
struktury a podpůrné funkce chodidla v beztíži (SOPORTE) - za použití šesti
párů speciálních sandálů. Technologický experiment byl tentokrát nazván CARIBE
a sestával z pěti částí - sledování směrového růstu monokrystalu legovaného
indiem, krystalizace arsenidu galitého a arsenidu hlinogalitého z taveniny a
metodou řízené difúze, růst krystalů sirníku zinečnatého a příprava slitin cínu
s telurem a germania s telurem. Originální byly experimenty AZÚCAR a ZONA, které
byly určeny k detailnímu sledování krystalizace sacharózy. Vzhledem k nízké
teplotě při které krystalizace cukru probíhá nebylo nutné použít palubních tavicích
pecí, ale pouze průhledných krystalizátorů takže průběh procesu bylo možné dobře
fotografovat. Dálkový průzkum Země probíhal pod názvem BIOSFÉRA - C a byl součástí
komplexního průzkumu karibské oblasti nazvaného TROPICO 3. Průzkum se prováděl
vizuálně i pomocí všech přístrojů, které byly na palubě stanice k disposici.
Dne 21.9. byl zahájen biologický experiment HATUEY, určený ke sledování vlivu
beztíže na dělení buněk a MULTIPLIER pro zjištění změn růstu a rozmnožování
mikroorganismů. Následující den 22.9. byly prováděny zejména lékařské experimenty
a pozorování zemského povrchu a atmosféry. Potřebnou orientaci a stabilizaci
komplexu zajišťovali jako obvykle L.
Popov a V. Rjumin. Experimenty
pokračovaly i 23.9., večer kosmonauti absolvovali tiskovou konferenci pro sovětské
i zahraniční novináře. Dne 24.9. byl ukončen experiment CARIBE zahájený předchozí
den a kosmonauti základní posádky pracovali také s palubním gama-teleskopem
JELENA.Ukládání výsledků do dopravní lodi začalo 25.9., den před návratem. Vzhledem
k tomu, že se blížil také závěr dlouhodobého letu L.
Popova a V. Rjumina nebyla
tentokrát provedena záměna lodi, takže mezinárodní posádka chystala k návratu
svou loď SOJUZ 38. Ráno byly odebrány vzorky vzduchu a mikroflóry a večer byl
zkušebně zapálen motor dopravní lodi. Během dne vyslali kosmonauti také závěrečnou
televizní reportáž.
Návrat na Zemi 26.9. proběhl standardním postupem. Kosmonauti
si oblékli skafandry, v 10.32 SEČ přestoupili do lodi SOJUZ 38 a uzavřeli průlez
do stanice. Po prověrkách systémů lodi a hermetičnosti uzávěru se loď ve 13.35
SEČ od stanice oddělila. Manévrovací motor byl naposledy zapálen v 16.05 SEČ
na 188 s a navedl loď na sestupnou dráhu. Před vstupem do atmosféry se loď rozdělila
na tři části, kabina s kosmonauty se aerodynamicky zbrzdila a 26.9. v 16.54
SEČ měkce přistála 175 km JV od Džezkazganu v Kazašské SSR. Odchylka od stanoveného
bodu přistání byla pouze 3 km. Po odpočinku na kosmodromu se kosmonauti 30.9.
vrátili do Moskvy, 1.10. byli vyznamenáni v Kremlu a 11.10. přiletěli do Havany.
Aktualizováno : 21.10.2001
[ Obsah | Pilotované lety | Sojuz ]
Pokud není uvedeno jinak, jsou použité fotografie z NASA (viz. Using NASA Imagery) a dalších volně přístupných zdrojů.
(originál je na https://mek.kosmo.cz/pil_lety/rusko/sojuz/so-38/index.htm)
