M.označení |
Start |
Přistání |
Délka letu |
Poznámka |
1995-047A |
03.09.1995 |
29.02.1996 |
179d 1h42m |
20. základní posádka stanice Mir
|
Posádka : Gidzenko,J.P.[VE]
| Avdějev,S.V.[PI] | Reiter,T.[KV](Německo)
Popis
letu : (Přehled kosmonautiky v roce 1995, Ing. Marcel Grün)
Start se uskutečnil v 09:00:23,115 v rámci společného programu Ruska
a ESA EuroMir-95, který byl naplánován v trvání 135 d. Volací znak E-20
byl Uran. Po dvou dráhových manévrech se pohybovala po dráze s parametry
[2] a 5,44.09.95 (v 10:29:54) byla připojena k přednímu stykovacímu uzlu
+X komplexu Mir. Přestup posádky do Miru
začal 05.09.95 v 11:01:23.
Kosmonauti přivezli mj. i 10 kg vybavení pro evropské experimenty. ESA
připravila 47 experimentů: 18 biomedikálních (mj. zaměřených na metabolismus,
neurovestibulární systém, kardiovaskulární a kardiopulmonální systém, řídnutí
kostí), 8 materiálových, 5 astrofyzikálních a 10 technologických. k některým
pokusům bylo použito aparatury Miru, mj.
české pícky CSK-4. Bohužel, na 13 z 25 různých zařízení se vyskytly závady
- 5 opravili kosmonauti sami po konsultaci se Zemí, ke 4 bylo nutno přivézt
dodatečně náhradní díly a 4 byly neopravitelné.
Značná
pozornost byla již od 3. dne pobytu na stanici věnována "styku s veřejností"
- tiskovým telekonferencím, rozhovorům s významnými osobnostmi, dálkovým vystoupením
na mezinárodních konferencích i diskusím se studenty (projekt "Classroom
in Space").
S ohledem na životnost dopravních lodí byl pobyt posádky EO-19
na oběžné dráze poměrně krátký. 11,15.09.95 (v 03:30:44) se v lodi Sojuz-TM
21 oddělila od zadního uzlu -X na modulu Kvant
[1] a po brzdicím manévru zahájeném v 05:56 přistála 11.09.95 (v 06:52:40)
108 km severovýchodně od Arkalyku v Kazachstánu (50°41' s.š., 68°15' v.d.).
Kosmonauti přivezli mj. i 1,5 kg evropských vzorků.
8.10.95 v 18:50:40 odstartovala loď Progress
M-29. Po 2 dráhových manévrech byla loď připojena k zadnímu uzlu modulu
Kvant [1] 10.10.95 (ve 20:32:40).
Na palubě bylo kromě obvyklých zásob a náhradních dílů i zbývající 104
kg přístrojového vybavení pro EuroMir 95.
13.10.95 byl z přípravy k letu na Mir
odvolán S. Paraszynski, protože
výškou 1,88 m neodpovídá ruským kriteriím pro příp. nouzový návrat Sojuzem
(max. 1,83 m, v sedu 0,94 m) a 24.10.95 byla odvolána rovněž W.
Lawrence[ová], protože podle rus. kritérií má "nedostatečnou výšku
a rozpětí paží".
Vzhledem
k tomu, že přípravy rakety pro loď Sojuz TM-23
se z finančních důvodů opozdily, byl 17.10.95 let EO-20 prodloužen o 45 dní.
Posádka to přivítala, protože získala více času na výzkumný program a Reiterovi
byl slíben před návratem další výstup.
První EVA se uskutečnila 20.10.95 od 11:55 do 17:06 (5 h 11 min). Spolu
s Avdějevem vystoupil průlezem
modulu Kvant-2, přemístil se
pomocí jeřábu Strela na konec modulu Spektr
a umístil výzkumná zařízení na jeho vědeckou plošinu.
31.10.95 bylo z telemetrických údajů zjištěno, že dochází k úniku chladicí
kapaliny z termoregulačního systému v modulu Kvant
[1], který však neohrožuje posádku (k opravě došlo až v první polovině
ledna 1996).
12.11.1995 v 12:30:43.01 z komplexu 39A odstartoval raketoplán Atlantis
STS-74. Po uvedení na počáteční pracovní dráhu se uskutečnilo několik
manévrů, sloužících k setkání se stanici Mir.
Součástí komplexu byl raketoplán od 15.11.95 do 18.11.95.
Hlavním užitečným nákladem byl nový androgynní spojovací modul Docking
Module DM neboli SM (Stykovočnoj modul) typ. označení 316GK o hmotnosti
4087 kg, který se při tomto letu stal trvalou součástí stanice Mir.
Bude sloužit i pro další lety raketoplánů k Miru,
aniž by bylo nutno provádět rekonfiguraci stanice, jako tomu byl při letu
STS-71. Byl vyroben NPO
Energija a zkonstruován prodloužením tzv. obytného modulu Sojuzu BO (Bitovoj
Otsek) o osovou válcovou část s androgynními uzly APAS-89 po obou stranách.
14.11.95 (od 05:46 do 09:00) byl pomocí RMS připojen na ODS (Orbiter Docking
System) raketoplánu.
15.11.95 v 05:28 domanévroval Atlantis
k Miru na vzdálenost asi 50 m, kde zůstal
asi půl hodiny a v 06:18 se přiblížil na 10 m. Spojení se uskutečnilo v
06:27:39 a v 06:36 se uzavřely zámky mezi přivezeným modulem
DM a modulem Kristall,
u něhož zůstane natrvalo. v 09:00 byl průlez otevřen a Američané začali
přestupovat do Miru.
Raketoplán přivezl na Mir celkem 968
kg nákladu, mj. 324 kg vybavení a 641 kg zásob (vzduch, voda, potraviny)
a odvezl na Zemi 371 kg vzorků a výsledků výzkumu (z toho asi 23 kg pro
ESA). Společná aktivita 8 kosmonautů netrvala tentokrát dlouho. K oddělení
Atlantis došlo 18.11.95
v 08:16. Během 15 minut domanévroval do vzdálenosti asi 120 m, v níž zvolna
dvakrát oblétl stanici a po zážehu motoru se 10:04 začal vzdalovat.
30.11.95 oznámil T. Reiter
výsledky mezinárodní výtvarné soutěže "Ars ad Astra". Podle posádky
Miru je nejhezčím obrázkem kresba pilotky
Boeingu-757 E. Smithové "Když se rodí sny".
08.12.95 v 19:15 dehermetizovali Gidzenko
a Avdějev na 37 min přechod.
úsek Miru, aby přemístili styk. kužel Konus-2
z uzlu -Z modulu Kristall na
uzel +Z pro připojení modulu Priroda,
plánované na březen 1996.
09.12.95 byla pomocí motoru lodi Progress
M-29 provedena korekce dráhy stanice. Staré parametry: 51.6°, 92.41
min, 390-395 km, nové: 92.46 min, 390-399 km.
Nákladní loď Progress M-29
o okamžité hmotnosti 5694 kg byla od komplexu oddělena 19.12.95 (v 09:15:05).
Zážehem motoru 19.12.95 (v 15:26) byla navedena nad Tichým oceánem do hustých
vrstev atmosféry, v nichž 19.12.95 (kolem 16:15) zanikla nad 48.5° j.š.,
158.7° z.d. Uvolnila tak uzel pro další nákladní loď, která již byla na
cestě.
Start Progressu M-30, opožděný
o tři dny, se uskutečnil 18.12.1995 v 14:31:35. Po 2 dráhových manévrech
byla loď pomocí automatického systému Kurs připojena k zadnímu uzlu 20.12.95
(16:10:15). Přivezla 2300 kg zásob a náhradních dílů a mimořádných 63 kg
evropského vybavení pro další experimenty v rámci prodlouženého programu
EuroMir-95.
Na konci roku byl Mir v následující
konfiguraci: K základnímu bloku je u zadního uzlu -X trvale připojen modul
Kvant [1] a u předního přechodového
úseku jsou moduly: Spektr (uzel
-Y), Kvant 2 (uzel +Y) a Kristall
(uzel -Z), k jehož konci je trvale připojen nový DM
(316GK). Dočasně byla u zadního uzlu Kvant
[1] zaparkovaná nákladní loď Progress
M-29 a u předního uzlu Miru (+X) byla
zaparkovaná dopravní loď Sojuz-TM 22.
Kosmonauti oslavili vánoční svátky tradičním způsobem - jeden z nich
se převlékl za Santa Clause alias Dědu Mráze a rozdával dárky, přivezené
Progressem. Novoroční přípitek
byl tentokrát douškem koňaku za zvuků odbíjejících hodin z kremelské Spaské
věže.
Do roku 1996 vstupovala posádka J.
Gidzenko, S. Avdějev
a T. Reiter se 119 d 14
h 59 min 38 s, strávenými mimo Zemi.
08.02.1996 se uskutečnil druhý výstup německého kosmonauta do kosmu.
T. Reiter a J.
Gidzenko při něm během 3 h 6 min sejmuli z povrchu Miru experimenty,
instalované při prvním výstupu 20.10.1995.
Dne 21.02.1996 odstartovala z Bajkonuru
kosmická loď Sojuz TM-23 s posádkou
ve složení: velitel Jurij Ivanovič
Onufrijenko a palubní inženýr Jurij
Vladimírovič Usačev. Oba tvořili 21. základní posádku Miru
(EO-21).
Ještě před příletem nové posádky se od Miru 22.02.1996 odpojil Progress
M-30 a později téhož dne byl naveden do hustých vrstev atmosféry, kde
zanikl.
Sojuz TM-23 se připojil k Miru
23.02.1996 ve 14:20:35 UT. V následujících dnech se vystřídaly obě základní
posádky a Reiter dokončil
experimenty v rámci programu EuroMir-95.
29.02.1996 se Sojuz TM-22 s předchozí
posádkou (Gidzenko, Avdějev,
Reiter) odpojil od Miru
a v 10:42 UT přistál v Kazachstánu.
Aktualizováno : 04.11.2001
[ Obsah | Pilotované
lety | Sojuz TM | EO-19
| STS-74 | Sojuz
TM-23 ]
Pokud není uvedeno jinak, jsou použité fotografie z NASA (viz. Using NASA Imagery) a dalších volně přístupných zdrojů.
(originál je na https://mek.kosmo.cz/pil_lety/rusko/sojuz_tm/so-tm22/index.htm)