M.označení |
Start |
Přistání |
Délka letu |
Poznámka |
2000-018A |
04.04.2000 |
16.06.2000 |
72d19h42m |
Mir 28 |
Posádka : Zaljotin,S.V.[VE]
| Kaleri,A.J.[PI]
Popis
letu :
V lednu 2000 byl oznámen let další základní posádky na stanici Mir.
Plánovaná doba pobytu byla minimálně 45 dní. Hlavním cílem letu bylo obnovení
provozu Miru. Pokud vše proběhne úspěšně a bude
dostatek financí je možný start ještě další základní posádky v Sojuzu
TM-31 (a dále).
Příprava na obnovení pilotovaného režimu letu
Miru byla zahájena startem nákladního Progressu
M1-1 z kosmodromu Bajkonur
dne 01.02.2000 v 06:47 UT a jeho úspěšným připojením k Miru
dne 03.02.2000 v 08:02 UT. V dalších dnech Progress
M1-1 zvýšil vlastním motorem dráhu komplexu o 40 - 60 km (na 360 -
380 km). Pro tento úkol měl Progress
M1 zvětšené nádrže paliva. Kromě toho ale na Mir
přivezl 2000 kg dalších zásob (vodu, potraviny, náhradní díly).
Na přelomu února a března 2000 se v médiích objevila zpráva o možném
natáčení filmových scén na Miru a o letu
herce Vladimíra Stěklova v posádce Sojuzu TM-30.
Nakonec však byla tato akce odvolána (pravděpodobně pro nedostatek peněz)
a posádka Sojuzu TM-30 zůstala dvojčlenná.
Sojuz TM-30 úspěšně odstartoval
z Bajkonuru v úterý
04.04.2000 v 05:01 UT (07:01 SELČ). Tento let byl zřejmě plně finacován soukromou
společností MirCorp.
Sojuz TM-30 se
úspěšně připojil k přednímu uzlu (-X) stanice Mir
ve čtvrtek 06.04.2000 v 06:31 UT (08:31 SELČ). Přiblížení proběhlo v automatickém
režimu, ale těsně před spojením došlo k odchylce v kursu, takže kosmonauti
museli manévr dokončit ručně.
Při vstupu do stanice byl tlak vnitřní atmosféry asi 770 hPa. Ještě
první den byl zvýšen na standardních 830 hPa. Teplota ve stanici byla 26°C.
Prostředí tedy bylo přijatelné a posádka zahájila aktivaci stanice.
Jako první byl reaktivován základní blok a později i modul Kvant-1.
V prvních dnech se práce soustředila na prostředí ve stanici. Byly vyměněny
některé ventilátory, vyčištěna chladicí smyčka a aktivovány vzduchové filtry
Elektron.
10.04.2000
kosmonauti přešli na běžný pracovní režim, přestože drobnou netěsností
klesal tlak vnitřní atmosféry rychlostí přibližně 0.9 hPa za den.
12.04.2000 se uskutečnil televizní přenos z Miru
u příležitosti Dne kosmonautiky.
15.04.2000 už byla celá stanice reaktivovaná, teplota kolem 25°C, tlak
cca 835 hPa.
16.04.2000 byla pomocí dvou korekčních manévrů motorem Progressu
M1-1 zvýšena dráha komplexu. Další podobný manévr proběhl 24.04.2000.
19.04.2000 kosmonauti zjistili, že příčinou úniku atmosféry ze stanice
je netěsný ventil v průlezu z přechodového úseku PChO do modulu Spektr.
Závada byla odstraněna.
25.04.2000 ve 20:08 UT byla z Bajkonuru
úspěšně vypuštěna další nákladní loď Progress
M1-2. K Miru se připojila dne 27.04.2000
ve 21:28 UT (k portu +X) a kosmonautům tak dopravila přes 2000 kg zásob
a materiálu. Ještě předtím se od Miru odpojil
Progress M1-1 (26.04.2000 v 16:33
UT) a týž den byl naveden do hustých vrstev atmosféry (v 19:27 UT), kde
nad Tichým oceánem zanikl.
Další série korekčních manévrů pro zvýšení dráhy komplexu Mir
motorem Progressu M1-2 byla zahájena
29.04.2000.
V pátek 12.05.2000 vystoupili oba kosmonauti
do otevřeného kosmu na povrch stanice. K výstupu použili přechodovou komoru
na modulu Kvant-2. Průlez byl
otevřen v 10:44 UT a uzavřen v 15:36 UT. Výstup tedy trval celkem 4 hodiny
52 minut.
Na začátku výstupu kosmonauti uskutečnili "hermetizační experiment",
při kterém použili speciální lepidlo na případné budoucí opravy drobných
poškození a trhlinek na povrchu stanice. Tentokrát ho ovšem jen zkoušeli
nanášet na testovací panel. Dalším úkolem bylo zjistit důvod poruchy natáčení
jednoho solárního panelu na modulu Kvant-1.
Kosmonauti nalezli spálené přívodní kabely zničené zřejmě zkratem. Byly
pořízeny fotografie kabelu, ale oprava nebyla možná (a asi ani nebude).
Provoz na Miru už se bude muset obejít
bez tohoto solárního panelu. Plně funkčních zůstává stále ještě 9 panelů.
Kosmonauti potom z povrchu stanice demontovali experimentální solární panel
a nakonec provedli celkovou obhlídku stanice, aby specialisté na Zemi mohli
podle snímků vyhodnotit její stav. Pak už se kosmonauti vrátili do přechodové
komory a ukončili EVA.
V
následujících týdnech se kosmonauti věnovali vědeckým experimentům. Byly
to například Doza (měření úrovně radiace ve stanici), Dakon (konvekce tekutin),
Indikator, Optovert, Linza, Pelena, Prochnosť, lékařské experimenty a experimenty
ve skleníku Orangery. Průběh a výsledky experimentů
byly pravidelně předávány na Zemi telemetrií i TV přenosy.
Začátkem června se posádka začala připravovat na návrat na Zemi. Po
dokončení experimentů a přepojení Miru
do nepilotovaného režimu se Sojuz TM-30 s
oběma kosmonauty odpojil od předního uzlu stanice 15.06.2000 ve 21:25 UT.
Čtyřminutový brzdicí manévr začal ještě 15.06.2000
ve 23:52:33 UTa o necelou hodinu později (16.06.2000 v 00:43:50 UT) úspěšně
dosadla návratová kabina Sojuzu s kosmonauty
na plánovaném místě asi 46 km od Arkalyku v Kazachstánu.
Jak dlouho si Mir počká na další posádku bude záviset především na možnostech
financování dalších letů.
Aktualizováno : 04.11.2001
[ Obsah | Pilotované
lety | Sojuz TM | Sojuz
TM-29 | Sojuz TM-31 | MirCorp
]
Pokud není uvedeno jinak, jsou použité fotografie z NASA (viz. Using NASA Imagery) a dalších volně přístupných zdrojů.
(originál je na https://mek.kosmo.cz/pil_lety/rusko/sojuz_tm/so-tm30/index.htm)