Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Pilotované lety > Sojuz TM > Sojuz TM-30
tisk 
M.označení Start Přistání Délka letu Poznámka
2000-018A 04.04.2000 16.06.2000 72d19h42m  Mir 28

Posádka Sojuzu TM-30 (vlevo Kaleri, vpravo Zaljotin)
Posádka : Zaljotin,S.V.[VE] | Kaleri,A.J.[PI]

Znak letuPopis letu :

V lednu 2000 byl oznámen let další základní posádky na stanici Mir. Plánovaná doba pobytu byla minimálně 45 dní. Hlavním cílem letu bylo obnovení provozu Miru. Pokud vše proběhne úspěšně a bude dostatek financí je možný start ještě další základní posádky v Sojuzu TM-31 (a dále).

Příprava na obnovení pilotovaného režimu letu Miru byla zahájena startem nákladního Progressu M1-1 z kosmodromu Bajkonur dne 01.02.2000 v 06:47 UT a jeho úspěšným připojením k Miru dne 03.02.2000 v 08:02 UT. V dalších dnech Progress M1-1 zvýšil vlastním motorem dráhu komplexu o 40 - 60 km (na 360 - 380 km). Pro tento úkol měl Progress M1 zvětšené nádrže paliva. Kromě toho ale na Mir přivezl 2000 kg dalších zásob (vodu, potraviny, náhradní díly).

Na přelomu února a března 2000 se v médiích objevila zpráva o možném natáčení filmových scén na Miru a o letu herce Vladimíra Stěklova v posádce Sojuzu TM-30. Nakonec však byla tato akce odvolána (pravděpodobně pro nedostatek peněz) a posádka Sojuzu TM-30 zůstala dvojčlenná.

Sojuz TM-30 úspěšně odstartoval z Bajkonuru v úterý 04.04.2000 v 05:01 UT (07:01 SELČ). Tento let byl zřejmě plně finacován soukromou společností MirCorp.

Sojuz TM-30 se úspěšně připojil k přednímu uzlu (-X) stanice Mir ve čtvrtek 06.04.2000 v 06:31 UT (08:31 SELČ). Přiblížení proběhlo v automatickém režimu, ale těsně před spojením došlo k odchylce v kursu, takže kosmonauti museli manévr dokončit ručně.

Při vstupu do stanice byl tlak vnitřní atmosféry asi 770 hPa. Ještě první den byl zvýšen na standardních 830 hPa. Teplota ve stanici byla 26°C.

Prostředí tedy bylo přijatelné a posádka zahájila aktivaci stanice. Jako první byl reaktivován základní blok a později i modul Kvant-1.

V prvních dnech se práce soustředila na prostředí ve stanici. Byly vyměněny některé ventilátory, vyčištěna chladicí smyčka a aktivovány vzduchové filtry Elektron.

Zaljotin při práci v Miru (04.2000)10.04.2000 kosmonauti přešli na běžný pracovní režim, přestože drobnou netěsností klesal tlak vnitřní atmosféry rychlostí přibližně 0.9 hPa za den.

12.04.2000 se uskutečnil televizní přenos z Miru u příležitosti Dne kosmonautiky.

15.04.2000 už byla celá stanice reaktivovaná, teplota kolem 25°C, tlak cca 835 hPa.

16.04.2000 byla pomocí dvou korekčních manévrů motorem Progressu M1-1 zvýšena dráha komplexu. Další podobný manévr proběhl 24.04.2000.

19.04.2000 kosmonauti zjistili, že příčinou úniku atmosféry ze stanice je netěsný ventil v průlezu z přechodového úseku PChO do modulu Spektr. Závada byla odstraněna.

25.04.2000 ve 20:08 UT byla z Bajkonuru úspěšně vypuštěna další nákladní loď Progress M1-2. K Miru se připojila dne 27.04.2000 ve 21:28 UT (k portu +X) a kosmonautům tak dopravila přes 2000 kg zásob a materiálu. Ještě předtím se od Miru odpojil Progress M1-1 (26.04.2000 v 16:33 UT) a týž den byl naveden do hustých vrstev atmosféry (v 19:27 UT), kde nad Tichým oceánem zanikl.

Další série korekčních manévrů pro zvýšení dráhy komplexu Mir motorem Progressu M1-2 byla zahájena 29.04.2000.

V pátek 12.05.2000 vystoupili oba kosmonauti do otevřeného kosmu na povrch stanice. K výstupu použili přechodovou komoru na modulu Kvant-2. Průlez byl otevřen v 10:44 UT a uzavřen v 15:36 UT. Výstup tedy trval celkem 4 hodiny 52 minut.

Na začátku výstupu kosmonauti uskutečnili "hermetizační experiment", při kterém použili speciální lepidlo na případné budoucí opravy drobných poškození a trhlinek na povrchu stanice. Tentokrát ho ovšem jen zkoušeli nanášet na testovací panel. Dalším úkolem bylo zjistit důvod poruchy natáčení jednoho solárního panelu na modulu Kvant-1. Kosmonauti nalezli spálené přívodní kabely zničené zřejmě zkratem. Byly pořízeny fotografie kabelu, ale oprava nebyla možná (a asi ani nebude). Provoz na Miru už se bude muset obejít bez tohoto solárního panelu. Plně funkčních zůstává stále ještě 9 panelů. Kosmonauti potom z povrchu stanice demontovali experimentální solární panel a nakonec provedli celkovou obhlídku stanice, aby specialisté na Zemi mohli podle snímků vyhodnotit její stav. Pak už se kosmonauti vrátili do přechodové komory a ukončili EVA.

Rostliny ve skleníku Orangery (06.2000)V následujících týdnech se kosmonauti věnovali vědeckým experimentům. Byly to například Doza (měření úrovně radiace ve stanici), Dakon (konvekce tekutin), Indikator, Optovert, Linza, Pelena, Prochnosť, lékařské experimenty a experimenty ve skleníku Orangery. Průběh a výsledky experimentů byly pravidelně předávány na Zemi telemetrií i TV přenosy.

Začátkem června se posádka začala připravovat na návrat na Zemi. Po dokončení experimentů a přepojení Miru do nepilotovaného režimu se Sojuz TM-30 s oběma kosmonauty odpojil od předního uzlu stanice 15.06.2000 ve 21:25 UT.

Čtyřminutový brzdicí manévr začal ještě 15.06.2000 ve 23:52:33 UTa o necelou hodinu později (16.06.2000 v 00:43:50 UT) úspěšně dosadla návratová kabina Sojuzu s kosmonauty na plánovaném místě asi 46 km od Arkalyku v Kazachstánu.

Jak dlouho si Mir počká na další posádku bude záviset především na možnostech financování dalších letů.


Aktualizováno : 04.11.2001

[ Obsah | Pilotované lety | Sojuz TM | Sojuz TM-29 | Sojuz TM-31 | MirCorp ]


Pokud není uvedeno jinak, jsou použité fotografie z NASA (viz. Using NASA Imagery) a dalších volně přístupných zdrojů.


(originál je na https://mek.kosmo.cz/pil_lety/rusko/sojuz_tm/so-tm30/index.htm)

Stránka byla vygenerována za 0.034558 vteřiny.