| M.označení
| Start
| Přistání
| Délka letu
| Poznámka
|
| 1989-071A
| 05.09.1989
| 19.02.1990
| 166d 6h58m
| 5. základní posádka na stanici Mir
|
Posádka : Viktorenko,A.S.[VE]
| Serebrov,A.A.[PI]
Popis
letu : (Přehledy kosmonautiky 1989 a 1990, Mgr. A. Vítek, CSc.)
Kosmická loď odstartovala 5.9. ve 21.38.01 UT. Posádka měla
volací znak "Viťjaz". Dne 6.9. posádka prověřila funkci
palubních systémů a hermetičnost úseků kosmické lodi.
V průběhu dne byly provedeny dva korekční manévry v rámci
přípravy na setkání s družicovým komplexem Mir. Parametry
dráhy Sojuzu TM-8 potom činily 51,6°, 91,56 min, 324 - 318 km.
Dne 7.9. ve 22.25.35 UT se připojila kosmická loď Sojuz
TM-8 ke komplexu Mir ze strany
vědeckého modulu Kvant.
Automatické přibližování obou těles probíhalo normálně až do
vzdálenosti 4 m, kdy kosmonauti zjistili osovou odchylku ve
vertikálním směru (tělesa nebyla v jedné rovině). Posádka
vypnula automatiku a přešla na ruční řízení. Kosmická loď se
nejprve vzdálila na 20 m a pod velitelovým ručním řízením se
pak úspěšné spojila. Kosmonauti přešli ve 23.46 UT do
obytných prostor komplexu.
V následujících dnech kosmonauti A. Viktorenko a
A. Serebrov převáděli
družicový komplex Mir do režimu
pilotovaného letu. Byly dekonzervovány systémy zabezpečení
životních podmínek, termoregulace a prověřeny prostředky
rádiového a televizního spojení a další palubní zařízení a
aparatury. V rámci programu Rentgen se uskutečnilo několik
pozorování centrální části Galaxie v souhvězdí Střelce
(Sagittarius). Komplex se pohyboval po dráze s parametry
51,62°, 92,44 min, 380 - 408 km.
Dne 10.9. kosmonauti otevřeli průlez automatické
nákladní lodi Progress M-1 a zkontrolovali dopravený náklad.
Bylo zahájeno sledování rentgenového zdroje Sco X-1
v souhvězdí Štíra (Scorpius). V následujících dnech se
posádka komplexu Mir zabývala především vykládkou lodi
Progress M-1, která přepravila celkem 2,7 t nákladu (mj. 162
kg vědeckých přístrojů, 357 kg náhradních dílů, 31 kg
potravin, 70 kg prostředků osobní hygieny, 2 kg fotopotřeb,
12 kg nářadí), dekonzervací a montáží vědecké aparatury a
výměnou dílčích prvků v systému zabezpečení životních podmínek.
Dne 13.9. byla motorovou jednotkou Progressu M-1
korigována dráha komplexu. Posádka připravila k provozu
zařízení Gallar, určené k získávání vysoce kvalitních
polovodičových materiálů. První experiment na Gallaru se
uskutečnil 19.9. (monokrystal křemíku). Téhož dne kosmonauti
vyměnili jeden blok akumulátorové baterie v systému
zásobováni elektrickou energií.
V následujících dnech kosmonauti měřili toky
ionizujícího záření podél dráhy komplexu a pozorovali
meteorologické jevy v atmosféře. Dalekohledem Glazar
snímkovali hvězdné nebe v ultrafialové části spektra. Ve
dnech 23.-25.9. posádka připravila na zařízení Gallar
krystal selenidu kademnatého (CdSe). Na bulharské aparatuře
Zora se uskutečnila řada psychofyziologických testů.
Paralelně probíhala montáž několika nových přístrojů,
dopravených lodí Progress M-1, lékařská vyšetření a tělesná
cvičení. Dne 28.9. kosmonauti v rámci přípravy na připojení
dvou specializovaných modulů k základnímu bloku stanice Mir
instalovali dodatečný blok elektroniky ve spojovacím systému
a prověřili jeho funkci. V následujících dnech uskutečnili
řadu lékařskobiologických výzkumů, zabývali se technickou
obsluhou palubních systémů družicově stanice Mir a provedli
inventarizaci spotřebního materiálu.
Od 3.10. zahájili studium zemské atmosféry
fotoaparaturou KATE-140 a spektrometry MKS-M a Spektr-256 a
pravidelná měření radiace spektrometry Ljulin a Marija. Při
tom se zjišťovaly souvislosti mezi toky nabitých částic
v kosmickém prostoru a mikroseismicitou Země. Kosmonauti
rovněž absolvovali lékařské vyšetření srdce a vnitřních
orgánů ultrazvukovou aparaturou Argument. Dne 6.10. bylo
rozhodnuto na poradě hlavních konstruktérů, že start modulu D,
plánovaný na 16.10., bude odložen na 28.11- v souvislosti
s tím, že při zkouškách byla zjištěna nespolehlivost
některých elektronických prvků v navigačním systému Kurs.
V průběhu dne 8.10. kosmonauti instalovali nový blok
v systému televizního spojení a přečerpali vodu z nákladní
lodi Progress M-1 do palubních nádrží stanice. Dne 9.10.
posádka družicového komplexu Mir při experimentu Sport
zjišťovala optimální režimy fyzických cvičení jako jedné
z efektivních metod ochrany lidského organismu před účinkem
beztíže. Další den bylo zopakováno ultrazvukové vyšetření
kosmonautů a 13.10. byl u nich hodnocen stav sluchového
ústrojí. Zjišťovala se dynamika změn složení atmosféry
v obytných a pracovních úsecích stanice a úroveň hluku
provozovaných systémů a zařízení v různých prostorech
družicového komplexu.
Ve dnech 14.-20.10. kosmonauti snímkovali zemský povrch
(Moldávii, Ukrajinu, Krasnodarský a Stavropolský kraj,
Přikaspickou nížinu, Turkménii). Při těchto experimentech se
ověřovala metodika přímého předávání televizních kosmických
snímků bezprostředně jednotlivým uživatelům.
Dne 24.10. kosmonauti přístroji MKS-M a Spektr-256
pořídili spektra ozónové vrstvy v tropickém pásu v rámci
programu Atlantika '89. V dalších dnech snímkovali hvězdnou
oblohu dalekohledem Glazar (souhvězdí Býka [Taurus], Berana
[Aries], Raka [Cancer], Orion a Malý pes [Canis Minor]).
Uskutečnila se také pozorování ionosféry a magnetosféry Země.
Dne 27.10. kosmonauti vyměnili dílčí bloky řízení
v systému zásobování elektrickou energii. V dalších dnech
posádka uskutečnila několik pracovních cyklů pozorování
rentgenového pulsaru v souhvězdí Jižní trojúhelník
(Triangulum) a dalekohledem Glazar souhvězdí Malý pes (Canis
Minor) a Orion. Koncem měsíce došlo opět na technické a
lékařskobiologické experimenty, přípravu vědecké aparatury a
inventarizaci zásob spotřebního materiálu pro systém
zabezpečení životních podmínek.
Během listopadu se kosmonauti věnovali intenzívně
dálkovému průzkumu Země (oblast Karibského moře v rámci
projektu Atlantika '89 a stav půdy a rostlinstva
v biosférických rezervacích UNESCO v rámci projektu Člověk a
biosféra). Na zařízení Gallar vyrobili monokrystal oxidu
zinečnatého (ZnO). Průběžně probíhala měření spektrometrem
Marija a lékařskobiologické pokusy.
Od 7.11. observatoří Rentgen pozorovali střed Galaxie,
pak oblast souhvězdí Vodnáře (Aquarius). Dne 14.11. se
uskutečnil technický experiment, při kterém zjišťovali
přesnost slunečních čidel systému orientace. V rámci
profylaktických prací vyměňovali v následujícím týdnu prvky
systému ventilace a zabezpečení životních podmínek.
Dne 17.11. se uskutečnila korekce dráhy motorem
nákladní lodi. Následujícího dne zahájili studium struktury
atmosféry elektronickým fotometrem (západ hvězd). V rámci
pokusu Rezonans měřili mikrozrychlení na palubě komplexu.
Pokračovali v údržbě stanice; vyměnili blok čistění vody
v systému její regenerace ze vzduchu. Probíhalo také
ukládání odpadu do Progressu M. Dne 25.11. dokončili
přečerpávání pohonných látek.
V dalších dnech posádka kromě přípravy na připojení
Kvantu 2 pokračovala v programu Člověk a biosféra, na
zařízení Gallar připravovala polovodičový materiál a
ukládala nepotřebný materiál Do Progressu M-1, který se od
komplexu oddělil 1.12. v 09.02 UT a kolem 12.00 UT byl
naveden do atmosféry.
Dne 6.12. ve 12.22 UT se v plně automatickém režimu
připojil na přední osové stykové zařízení modul
Kvant 2.
Hmotnost komplexu tím vzrostla na 63 t, délka na 40 m. Dne
8.12. se uskutečnilo přemístění modulu
Kvant na přední boční
zařízení. Manévr za použití manipulátoru
Kvantu 2 trval asi 1 h.
Posádka 12.12. v 08.23 UT odpojila Sojuz TM-8 od Kvantu
(-X) a o 20 min později ho připojila na přední stykové
zařízení Mir (+X). Během přeletu prohlédla zevnějšku stav
komplexu. Během manévru byl komplex stabilizován gyroskopy
Kvantu.
Posádka pokračovala v dekonzervaci Kvantu 2. Ve dnech
15.-16.11. propojila elektrické rozvody a telemetrické
systémy modulu na komplex. Dne 19.11. uvedla do provozu
systém Vika pro přípravu kyslíku elektrolýzou vody. Zahájila
také pokusy s materiály vystavenými působení kosmického
prostoru na povrchu Kvantu 2. Průběžně s prací udržovala
posádka svoji kondici tréninkem na veloergometru a běhací
dráze.
Nákladní loď Progress M-2 byla vypuštěna v 03 .31 UT a
připojila se na Kvant (-X) 22.12 v 01.42 UT. Kromě obvyklého
nákladu dopravila na komplex přístroje z USA pro
biotechnologické experimenty, které byly zahájeny již 23.12.
Od 26.12. probíhala na základním bloku stanice
instalace nových akumulátorů dopravených Kvantem 2. Na
zařízení Gallar kosmonauti připravovali další monokrystal
ZnO. Dne 29.12. kosmonauti dekonzervovali nové skafandry
v rámci příprav na chystané výstupy do volného prostoru
v lednu 1990.
V prvním lednovém týdnu měřili kosmonauti spektrometrem
Marija toky nabitých částic. Pokračovaly experimenty
zaměřené na vliv kosmického prostoru na polymerní a
kompozitní materiály a elektronické prvky. A. Viktorenko a
A. Serebrov také prověřovali zařízení a vybavení potřebné
k výstupu do volného prostoru a absolvovali lékařské
vyšetření. Na zařízení Gallar byl připraven monokrystal
arsenidu gallitého (GaAs) metodou směrové krystalizace. Na
stanici Mir probíhaly biologické experimenty (studium
funkčních změn vestibulárního aparátu a reakcí nervového
systému vybraných živočichů a dynamika růstu řasy Chlorella
a tkáňové kultury rýže [Oryza sativa L.]); vzorky byly
dopraveny na Mir lodí Progress M-2.
Dne 8.1. ve 20.23 UT kosmonauti A. Viktorenko a
A. Serebrov otevřeli průlez na přechodovém úseku stanice (objem
5,6 m3, průměr průlezu 800 mm) a vystoupili do volného
prostoru. Poté se přemístili do pracovní zóny na úseku
vědeckých přístrojů astrofyzikálního modulu Kvant [1], kde
instalovali dvě čidla astroorientačního systému a zapojili
je do okruhu palubní automatiky družicového komplexu.
Z vnějšího povrchu stanice pak sejmuli vzorky různých
materiálů, vystavených dlouhodobě účinkům kosmického
prostoru. Výstup byl ukončen hermetizací průlezu ve 23.19 UT.
Dne 11.1. v 18.01 UT vystoupili kosmonauti A. Viktorenko a
A. Serebrov znovu do volného prostoru. Na
vnějším povrchu stanice Mir umístili kazety se vzorky
nekovových materiálů a na astrofyzikálním modulu Kvant [1]
instalovali přístroj Arfa E, určený ke studiu ionosféry a
magnetosféry Země. Dále demontovali panel se vzorky
materiálů a s přístrojem pro registraci toků
mikrometeoroidů. Rovněž odstranili montážní plošinu
použitou během sovětskofrancouzského kosmického letu
v prosinci 1988 (experiment Era). Před hermetizací průlezu
ve 20.55 UT byl původní plochý poklop nahražen konickým
stykovacím uzlem pro plánované přijetí modulu Kristall.
Ve dnech 12.-15.1. v rámci preventivní údržby
kosmonauti vyměnili blok oběhových čerpadel v systému
termoregulace. Dne 17.1. zahájili výrobu monokrystalu GaAs
na zařízení Gallar. Experiment probíhal 200 h automaticky,
řízen mikropočítačem, který je součástí technologického
zařízení. V následujících dnech kosmonauti dekonzervovali
potřebné zařízení v průlezovém úseku modulu Kvant 2 včetně
nových skafandrů a prověřili jeho funkci. Oba také
absolvovali lékařské vyšetření s cílem zjistit reakce
kardiovaskulárního systému na fyzickou zátěž. Dne 23.1.
posádka komplexu Mir uskutečnila několik sérií měření toků
nabitých částic a hodnocení dynamiky úrovně ionizujícího
kosmického záření podél oběžné dráhy.
Dne 26.1. ve 12.09 UT vystoupili A.
Viktorenko a A. Serebrov z
družicového komplexu Mir do volného prostoru.
Hlavním cílem výstupu, který se poprvé uskutečnil přes přechodovou komoru modulu
Kvant [1] (vnitřní objem 9,0 m3,
průměr průlezu 1000 mm) byla prověrka nového skafandru Orlan-DMA. Jeho předností
je plná autonomnost, umožňující až šestihodinový pobyt v kosmu. Pracovní program
vně stanice zahrnoval montáž výstupního můstku s kotvištěm pro prostředek pro
autonomní pohyb kosmonauta SPK (Sredstvo peredviženija kosmonavta) a demontáž
již nepotřebné antény systému Kurs na modulu Kvant
2, instalaci japonské barevné televizní kamery pro geofyzikální výzkumy
a rozmístění zkušebních vzorků feromagnetických součástek, polymerních materiálů
a kompozitů, izolací a krycích vrstev, radiotechnických a supravodivých materiálů
(experimenty Ferrit, Danko, Etalon D, Plenka 3). Průlez byl uzavřen v 15.11
UT. O den později posádka zahájila na zařízení Gallar přípravu monokrystalu
telluridu kademnatého (CdTe). Celý technologický proces trval 120 h. Dne 28.1.
uspořádali kosmonauti A. Viktorenko
a A. Serebrov z paluby komplexu
Mir veřejné vyučování. Program "Hvězdné vyučování"
(celkem 28 lekcí) připravila Všesvazová mládežnická leteckokosmická společnost
"Sojuz". V první hodině, věnované památce americké učitelky C.
McAuliffe[ové] (zahynula při havárii
Challengeru 28.1.1986), kosmonauti seznámili žáky a učitele v CUP s kosmickým
prostředkem pro autonomní pohyb kosmonautů mimo stanici (SPK). Druhá lekce byla
věnována vědeckému, komerčnímu a průmyslovému využití kosmického prostoru.
Dne 1.2. v 08.15 UT posádka otevřela průlez přechodového
úseku modulu Kvant 2 a vystoupila
do volného kosmu. Hlavní náplní tohoto výstupu byly praktické zkoušky SPK. Jeho
hmotnost činí přibližně 200 kg. Je poháněn dvěma nezávislými systémy po osmi
tryskách na stlačený vzduch (35 MPa) o tahu 5,28 N. Jako první zařízení testoval
A. Serebrov, který v 09.38 UT
uvedl SPK do chodu. Při zkouškách kosmonaut uskutečnil rotační i translační
manévry až do maximální vzdálenosti 33 m (plánováno jen 20 m). Během celé doby
byl jištěn lanem. V 13.14 UT byl průlez uzavřen.
Dne 5.2, v 06.08 UT znovu posádka vystoupila průlezem přechodového
úseku modulu Kvant 2 do volného prostoru.
SPK tentokrát prověřoval A. Viktorenko
v různých režimech až do vzdálenosti 45 m od stanice. Během manévrování měřil
přenosným automatickým spektrometrem SPIN-6000, umístěným v přední části SPK,
rentgenové a gamazáření při zadané orientaci a v různých vzdálenostech od komplexu.
Do obytných prostor stanice Mir se kosmonauti
vrátili v 09.53 UT.
12.2. se k modulu Kvant [1] připojila
loď Sojuz TM-9 s
další základní posádkou A. Solovjovem
a A. Balandinem.
Během společného letu obou posádek se
A. Solovjov a
A. Balandin v rámci
přejímání komplexu Mir seznamovali s rozmístěním a
zvláštnostmi provozu jeho vybavení a přístrojů. Byly
zahájeny práce na elektroforetickém zařízení Ručej s cílem
prověřit základní technologii čištění insulinu v podmínkách
mikrogravitace, včetně záznamu průběhu experimentu na
palubní magnetoskop. Byly rovněž zahájeny experimenty
s různými biologickými objekty dopravenými v Sojuzu TM-9.
Nová základní posádka realizovala sérii lékařských výzkumů
jednak k hodnocení stavu lidského organismu v počáteční fázi
adaptace na beztíží, jednak k určení efektivnosti
používaných profylaktických prostředků. A. Viktorenko a
A. Serebrov v rámci přípravy k návratu na Zemi trénovali
s oblekem Čibis.
Dne 15.2. v ranních hodinách čtveřice kosmonautů na
družicovém komplexu Mir uskutečnila experiment, zaměřený na
hodnocení optických charakteristik zemské atmosféry. Večer
byl zahájen biologický experiment Magnitogravistat,
umožňující studium vlivu nehomogenního magnetického pole na
vývoj vyšších rostlin v podmínkách kosmického letu. Dalšího
dne se zjišťovaly v rámci experimentu Rezonans dynamické
charakteristiky družicového komplexu. Na aparatuře Ferrit,
jejíž pracovní blok byl v lednu umístěn na vnějším povrchu
modulu Kvant 2, kosmonauti zahájili první sérii studia
účinků faktorů otevřeného kosmu na strukturu a vlastnosti
feromagnetických materiálů. V zařízení Gallar byl
připravován další monokrystal GaAs.
Dne 17.2. A. Viktorenko a
A. Serebrov v rámci příprav
k návratu na Zemi prověřovali systémy řízení kosmické lodi
Sojuz TM-8 a rovněž cvičili s oblekem Čibis. Kosmonauti
A. Solovjov a
A. Balandin se zabývali přípravou vědecké
aparatury k nadcházejícím experimentům a podrobili se
kontrolnímu lékařskému vyšetření. V průběhu dne byly
zakončeny biotechnologické výzkumy v zařízeních Ručej a
Biokrist. Proběhly závěrečné operace přípravy monokrystalů
různých bílkovinných sloučenin a další experiment k ověření
technologie čištění farmakologických preparátů metodou
elektroforézy. Ukončen byl také první ze série
biotechnologických experimentů na vědecké aparatuře z USA
podle komerční smlouvy.
Dne 19.2. v 01.06.20 UT se Sojuz TM-8 oddělil od stanice.
Brzdicí manévr v trvání 259 s byl zahájen v 03.40.53 UT a návratová kabina kosmické
lodi Sojuz TM-8 se členy 5. základní posádky komplexu Mir
měkce přistála v 04.36.18 UT asi 55 km SV od Arkalyku. V přistávací oblasti
byla dobrá viditelnost, teplota -28 °C a silný vítr. A.
Viktorenko a A. Serebrov na
Zemi s sebou přivezli asi 100 kg materiálu z vědeckých a technických experimentů.
Po lékařské prohlídce přímo na místě přistání následoval přelet obou kosmonautů
do Hvězdného městečka.
Aktualizováno : 04.11.2001
[ Obsah | Pilotované lety | Sojuz TM ]
Pokud není uvedeno jinak, jsou použité fotografie z NASA (viz. Using NASA Imagery) a dalších volně přístupných zdrojů.
(originál je na https://mek.kosmo.cz/pil_lety/rusko/sojuz_tm/so-tm8/index.htm)
