M.označení |
Start |
Přistání |
Délka letu |
Poznámka |
1997-032A |
01.07.1997 |
17.07.1997 |
15d16h45m |
MSL-1 (STS-83 Reflight) |
Posádka :
Halsell,J.D.[VE]
| Still[ová],S.L.[PL] | Voss[ová],J.E.[MS]
| Gernhardt,M.[MS] | Thomas,D.A.[MS]
| Crouch,R.K.[PS] | Linteris,G.T.[PS]
[ Popis letu | Obrázky
| Experimenty | STS-94 v L+K
16/97 | STS-94
v NASA ]
Popis
letu :
Let STS-94 byl opakováním silně zkráceného letu STS-83
a vše, včetně posádky, zůstalo nezměněno. Let byl plně věnován experimentům
v mikrogravitaci. Raketoplán Columbia proto ve svém nákladovém prostoru
nesl modul Spacelab,
vybavený jako vědecká laboratoř pro pokusy v mikrogravitaci. Během dvou
týdnů na oběžné dráze posádka provedla celkem 33 experimentů, které zkoumaly
chování nejrůznějších materiálů a tekutin v beztížném stavu. Kosmonauti
mimo jiné zkoumali procesy hoření v beztížném stavu. Na palubě raketoplánu
byl také miniaturní skleník s asi 50 rostlinami, v němž byly zkoumány možnosti
pěstování potravy ve vesmíru. Některá zařízení a postupy, které byly použity
při tomto letu jsou ověřovány a vyvíjeny pro mezinárodní orbitální stanici
ISS.
Původní plán akcí na jednotlivé dny letu
Den 1. - Start (KSC,
LC-39A), aktivace Spacelabu a MSL-1
Den 2. - 14. - Experimenty v MSL-1
Den 15. - Experimenty v MSL-1, tisková konference
Den 16. - Deaktivace Spacelabu, úklid kabiny
Den 17. - Přistání na KSC
Skutečný průběh letu
Předstartovní operace
09.04.1997 - Přesun do OPF-1 (příprava orbiteru)
04.06.1997 - Přesun do VAB (připojení ET a SRB)
11.06.1997 - RollOut z VAB na LC-39A
28.06.1997 - Začátek odpočítávání
Popis
letu
Raketoplán Columbia odstartoval z rampy 39A 01.07.1997 v 18:02 UT (o
12 minut později proti původnímu plánu, kvůli špatnému počasí). Po otevření
nákladového prostoru se posádka rozdělila na dva týmy. Červený tým (Halsell,
Still[ová], Thomas a Linteris) šel spát, zatímco modrý tým (Gernhardt,
Voss[ová] a Crouch) se pustil do aktivace experimentů MSL-1 ve Spacelabu.
Po probuzení červeného týmu nejprve Halsell a Still[ová] postavili ergometr,
na kterém budou všichni členové posádky pravidelně cvičit. Thomas aktivoval
experiment Large Isothermal Furnace (LIF) a Expedite the Processing of
Experiments to the International Space Station (EXPRESS), zatímco Linteris
pokračoval v aktivaci experimentů s růstem proteinových krystalů. Ve zbývajícím
čase červený tým spouštěl Wireless Data Acquisition System (WDAS). To je
zkouška bezdrátového přenosu údajů ze senzorů umístěných v nákladovém prostoru.
Počítá se s využitím na stanici ISSA.
Hlavní náplní práce modrého týmu bylo studium hoření v beztížném stavu.
V
dalších dnech se posádka věnovala práci s vědeckými přístroji a dalším
vybavením Columbie. Piloti si procvičovali přistávací manévr na zařízení
Portable In-Flight Landing Operations Trainer (PILOT). PILOT je vlastně
laptop s joystickem a simulačním programem. Vědci se zabývali nejrůznějšími
experimenty ze souboru MSL. Tato pravidelná činnost byla prokládána některými
zpestřeními. Například tiskovými konferencemi pro velké televizní stanice,
zprávami o přistání a činnosti sondy Mars
Pathfinder, nebo novinkami ze stanice
Mir po kolizi s lodí Progress M-34. Halsell a Still[ová] také pravidelně
navazovali spojení s radioamatéry po celém světě pomocí radiostanice SAREX
(Shuttle Amateur Radio Experiment).
Práce
probíhala bez větších problémů, let nebylo nutno zkrátit, takže tento let
opravdu mohl dotáhnout do konce to, co se při letu STS-83
nestihlo. Nakonec byla tato mise označena za jednu z nejúspěšnějších vůbec.
Raketoplán Columbia přistál, po úspěšném dokončení experimentů, 17.07.1997
ve 12:47 UT na KSC. Celková doba trvání letu byla 15 dní, 16 hodin a 45
minut a raketoplán vykonal 250 oběhů kolem Země.
Aktualizováno : 17.09.1997
[ Obsah | Pilotované
lety | STS ]
Pokud není uvedeno jinak, jsou použité fotografie z NASA (viz. Using NASA Imagery) a dalších volně přístupných zdrojů.
(originál je na https://mek.kosmo.cz/pil_lety/usa/sts/sts-94/index.htm)