Cílem mise Chandrayaan-2 byl průzkum Měsíce z oběžné dráhy (orbiter) i z povrchu (lander, rover). Orbiter byl úspěšný a po navedení na oběžnou dráhu provedl plánovaná měření a snímkování. Landeru s roverem se ale nepodařilo přistát (lander havaroval při pokusu o přistání).

Průběh letu

Start raketou GSLV Mk.3 z kosmodromu Šríharikota se uskutečnil 22.07.2019 v 09:23 UT. Sonda byla navedena na základní oběžnou dráhu kolem Země (cca 150 x 45000 km x 21,5°) odpovídající zhruba přechodové dráze ke dráze geostacionární (GTO). Během následujících dnů a týdnů proběhlo pět motorických manévrů zvyšujících hlavně apogeum, zakončených přechodem na dráhu od Země k Měsíci (TLI) 13.08.2019. Navedení na základní oběžnou dráhu kolem Měsíce (ve výši cca 100 x 18000 km) proběhlo 20.08.2019. Cílové dráhy orbiteru (119 x 127 km) bylo dosaženo 01.09.2019 po celkem pěti motorických manévrech. Dne 02.09.2019 se modul Vikram oddělil od sondy Chandrayaan-2. V úterý 03.09.2019 byla dráha modulu Vikram motoricky upravena na výšku 35 x 101 km. V pátek 06.09.2019 proběhl neúspěšný pokus o přistání landeru Vikram (rozměry 2,5 x 2 x 1,2 m, hmotnost 1471 kg, příkon 650 W) s roverem Pragyan (rozměry 0,9 x 0,75 x 0,85 m, hmotnost 27 kg, příkon 50 W) na Měsíci (na planině mezi krátery Manzinus C a Simpelius N na souřadnicích 70,9° jižní šířky a 22,7° východní délky). Lander s roverem havaroval kolem 20:20 UT. Rover Pragyan měl sjet na povrch Měsíce cca 4 hodiny po přistání. Doba mise landeru a roveru měla být cca 14 dní. Rover přitom měl ujet až 500 metrů. Orbiter (rozměry 3,2 x 5,8 x 2,1 m, hmotnost 2379 kg, příkon 1000 W) ale fungoval dobře a kolem Měsíce kroužil řadu let, odkud provedl všechna plánovaná měření a snímkování.

V roce 2023 Indie vypustila pokračovací misi Chandrayaan-3, která už byla plně úspěšná (landeru se podařilo přistát na Měsíci a rover se několik dní pohyboval v blízkém okolí landeru).

Vědecké vybavení orbiteru Chandrayaan-2 (družice Měsíce):

• Terrain Mapping Camera 2 (TMC-2)
• Collimated Large Array Soft X-ray Spectrometer (CLASS)
• Solar X-ray Monitor (XSM)
• Chandra's Atmospheric Composition Explorer (ChACE-2)
• Synthetic Aperture Radar (SAR)
• Imaging Infra-Red Spectrometer (IIRS)
• Orbiter High Resolution Camera (OHRC)

Vědecké vybavení landeru Vikram (přistávací modul [havaroval]):

• Instrument for Lunar Seismic Activity (ILSA)
• Chandra's Surface Thermophysical Experiment (ChaSTE)
• Radio Anatomy of Moon Bound Hypersensitive ionosphere and Atmosphere (RAMBHA-Langmuir Probe)

Vědecké vybavení roveru Pragyan (vozítko [havarovalo s landerem]):

• Laser-Induced Breakdown Spectroscope (LIBS)
• Alpha Particle X-Ray Spectrometer