| Mise |
Start |
M.označ. |
Hmotnost |
Popis |
| ExoMars 2016 |
14.03.2016 |
2016-017A |
4332 kg |
- sonda ESA pro orbitální průzkum Marsu (úspěšná) a experimentální přistávací
modul (havaroval) |
| ExoMars 2028 |
(2028) |
(2028-???A) |
? kg |
- sonda pro povrchový průzkum Marsu (lander a rover Pasteur) |
ExoMars
(Exobiology on Mars) je poměrně rozsáhlý výzkumný program ESA na hledání známek
života (současných nebo minulých) na Marsu. Součástí programu je také ověřování
technologií, potřebných pro budoucí návrat vzorků z Marsu na Zemi. Hlavními
prvky programu jsou mise ExoMars 2016 (orbitální sonda Trace Gas Orbiter
[TGO] a přistávací modul Schiaparelli [havaroval při pokusu o přistání]) a mise
ExoMars 2022 (ruská přistávací plošina a evropské povrchové vozítko Pasteur).
Start ze Země zajišťuje Rusko raketami Proton-M.
Mise ExoMars 2016 (start
14.03.2016, přílet k Marsu 19.10.2016)
Tato mise se skládá z družice Marsu TGO (Trace Gas Orbiter) a experimentální
přistávacího modulu Schiaparelli. Hlavním cílem mise je přesné měření obsahu
metanu a dalších plynů v atmosféře Marsu které mohou vypovídat o geologické
a případně i biologické aktivitě na Marsu. Přistávací modul ověřoval technologie
potřebné pro budoucí evropské mise k Marsu (při přistání modul havaroval, ale
až do dopadu předával telemetrii, takže data jsou použitelná pro analýzy).
Konstrukce orbitální sondy TGO (Trace Gas Orbiter)
Tříose stabilizovaná sonda o rozměrech 3,2 x 2 x 2 m. Startovní hmotnost 3732
kg, suchá hmotnost je 1432 kg, z toho 112 kg jsou vědecké přístroje. Fotovoltaické
panely s celkovou plochou 20 m2 a rozpětím 17,5 m mají výkon cca
2000 W (u Marsu). Komunikace se sondou probíhá v pásmu X pomocí parabolické
antény o průměru 2,2 m s vysílačem o výkonu 65 W. Kromě toho je sonda vybavena
UHF převaděčem pro komunikaci s landery a rovery ESA i NASA.
Vědecké
vybavení orbitální sondy TGO
- ACS (Atmospheric Chemistry Suite) - tříkanálový infračervený spektrometr;
- CaSSIS (Colour and Stereo Surface Imaging System) - barevná stereo kamera
s rozlišením 4,5 m/px;
- FREND (Fine Resolution Epithermal Neutron Detector) - detektor neutronů
(zjišťuje přítomnost vodíku);
- NOMAD (Nadir and Occultation for Mars Discovery) - infračervený a ultrafialový
spektrometr
Konstrukce přistávacího modulu Schiaparelli
(entry, descent and landing demonstrator module)
Válcový modul o průměru 2,4 m a výšce 1,8 m (včetně tepelného štítu) měl hmotnost
600 kg, z toho cca 5 kg byly vědecké přístroje. Pro přistání sloužil tepelný
štít, pak padák o průměru 12 m a nakonec 9 hydrazinových motorů s tahem 400
N (každý). Napájení bylo zajištěno pouze jednorázovými bateriemi s výdrží max.
8 dní. Komunikace pracovala v pásmu UHF přes sondu TGO.
Vědecké
vybavení přistávacího modulu Schiaparelli
- DREAMS (Dust Characterisation, Risk Assessment, and Environment Analyser
on the Martian Surface)
- MetWind - rychlost a směr větru,
- DREAMS-H - vlhkoměr,
- DREAMS-P - tlakoměr,
- MarsTem - teploměr,
- SIS (Solar Irradiance Sensor) - průhlednost atmosféry,
- MicroARES (Atmospheric Radiation and Electricity Sensor) - radiace a
elektrické pole v atmosféře
- AMELIA (Atmospheric Mars Entry and Landing Investigation and Analysis) -
sběr telemetrie v průběhu přistání;
- DECA (Descent Camera) - přistávací kamera (během přistávání pořídí 15 snímků
v intervalech 1,5 s).
Průběh letu
Nosná
raketa Proton-M se sondou
TGO/Schiaparelli odstartovala z Bajkonuru
v pondělí 14.03.2016 v 09:31 UT. Horní stupeň Briz-M pak pomocí čtyř motorických
manévrů navedl sondu na přeletovou dráhu od Země k Marsu. K Marsu sonda dorazila
19.10.2016. Už 16.10.2016 se od sondy oddělil modul Schiaparelli k samostatnému
letu a přímému přistání v oblasti Meridiani Planum (19.10.2016 vstoupil modul
do atmosféry Marsu, ale při pokusu o přistání havaroval [až do dopadu však lander
předával telemetrii, takže data byla použitelná pro analýzy]). Orbitální sonda
TGO byla 19.10.2016 motoricky (dv 1550 m/s, doba hoření 134 minut) úspěšně navedena
na základní silně eliptickou oběžnou dráhu kolem Marsu (300 x 98000 km, doba
oběhu cca 4 soly). V prosinci 2016 TGO motoricky změnila sklon dráhy na cílových
74° vůči rovníku a zkrátila dobu oběhu na cca 1 sol. Pak TGO zahájila pomalé
snižování apocentra své dráhy pomocí aerobrakingu. Definitivní kruhová vědecká
dráha ve výšce 400 km a periodě cca 2 hodiny byla dosažena v prosinci 2017,
kdy také začala hlavní vědecká měření. Konec mise orbiteru TGO se očekává po
roce 2022.
Mise ExoMars 2028
(start byl původně plánován na rok 2018, pak 2022 ale kvůli válce Ruska s Ukrajinou
byl posunut až na rok 2028)
Během
této mise bude na povrch Marsu dopraven přistávací modul a z něj pak vysazen
rover Pasteur. Hlavním cílem mise má být hledání organického materiálu nebo
jiných známek života na Marsu (i dávného), převážně ze vzorků z podzemí odebraných
pomocí vrtáku.
Konstrukce
Přistávací modul měl být ruský, ale po invazi Ruska na Ukrajinu bylo rozhodnuto
postavit lander v Evropě. Rover Pasteur má mít hmotnost cca 200 kg a pro odběr
vzorků z hloubky až 2 metry má používat speciální vrták. Rover má být napájen
solárními články, mít životnost 7 měsíců a dojezd několik kilometrů (rychlostí
až 100 m za sol).
Vědecké vybavení přistávacího modulu (původní plán)
- LaRa (Lander radio experiment) [Belgie]
- HABIT (Habitability, brine irradiation and temperature package) [Švédsko]
- METEO M (Meteorological package) [Rusko]
- METEO-P, METEO-H (Pressure and humidity sensors) [Finsko]
- RDM (Radiation and dust sensors) [Španělsko]
- AMR (Anisotropic magneto-resistance sensor to measure magnetic fields)
[Španělsko]
- MAIGRET (Magnetometer) [Rusko]
- WAM (Wave analyser module) [Česká Republika]
- TSPP (Set of cameras to characterise the landing site environment) [Rusko]
- BIP (Instrument interface and memory unit) [Rusko]
- FAST (IR Fourier spectrometer) [Rusko]
- ADRON-EM (Active neutron spectrometer and dosimeter) [Rusko]
- M-DLS (Multi-channel Diode-Laser Spectrometer) [Rusko]
- PAT-M (Radio thermometer) [Rusko]
- Dust Suite (Dust particle size, impact, and atmospheric charging instrument
suite) [Rusko]
- SEM (Seismometer) [Rusko]
- MGAP (Gas chromatography-mass spectrometry) [Rusko]
Vědecké vybavení roveru Pasteur
- PanCam (The Panoramic Camera) [Velká Británie, Německo, Švýcarsko]
- ISEM (Infrared Spectrometer for ExoMars) [Rusko]
- CLUPI (Close - UP Imager) [Švýcarsko, Francie]
- WISDOM (Water Ice and Subsurface Deposit Observation On Mars) [Francie,
Norsko, Německo]
- Adron (Neutron Detector) [Rusko]
- Ma_MISS (Mars Multispectral Imager for Subsurface Studies) [Itálie]
- MicrOmega (Infrared Spetrometer) [Francie, Švýcarsko]
- RLS (Raman Spectrometer) [Španělsko, Francie]
- MOMA (Mars Organic Molecule Analyser) [Německo, Francie]
Průběh letu
Sonda ExoMars 2028 má odstartovat v roce 2028.
Aktualizováno : 30.11.2022
[ Obsah | Nepilotované
kosmické lety ]
Pokud není uvedeno jinak, jsou použité fotografie z NASA (viz. Using NASA Imagery) a dalších volně přístupných zdrojů.
(originál je na https://mek.kosmo.cz/sondy/ostatni/exomars/index.htm)
