Mise Dawn (Úsvit) směřovala ke dvěma velkým tělesům v pásmu mezi Marsem a Jupiterem. Objekt Ceres byl v roce 2006 zařazen do nově definované kategorie trpasličích planet. Vesta nadále zůstává zástupcem klasických asteroidů, nebo-li planetek. Sonda Dawn, zařazená do programu Discovery, použila k přeletu iontový motor a protože u každého cíle přešla na oběžnou dráhu, měla možnost zkoumat těleso po delší dobu. Sonda Dawn úspěšně odstartovala 27.09.2007 nosnou raketou Delta 2 z KSC na Floridě. Na oběžnou dráhu kolem planetky Vesta se sonda dostala 16.07.2011 a zůstala zde až do skončení mise 1.11.2018 (sondě došlo palivo pro orientační motory, takže už nemohla natočit svoji anténu směrem k Zemi).

Konstrukce

Těleso sondy ve tvaru hranolu bylo vyrobeno z hliníkové slitiny. Ke dvěma stěnám byly proti sobě připojeny panely fotovoltaických článků s rozpětím 19.7 m. Do stejné roviny jako křídla solárních baterií byla orientována vysokozisková parabolická anténa o průměru 1.5 m a vějířová anténa se středním ziskem. Z horní stěny vystupovala tyč magnetometru o délce 5 m. Na stejné stěně pak byla umístěna plošina nesoucí přístroje - kamery, mapovací spektrometr, laserový výškoměr a hvězdná čidla. Na horním boku byl dále instalován spektrometr detekující rentgenové záření a neutrony.

Fotovoltaické články o výkonu 10 kW vyráběly mj. elektrickou energii potřebnou pro provoz elektrického iontového pohonného systému. Iontový pohon se skládal ze tří motorků a vycházel z konstrukce ověřené v praxi při letu sondy Deep Space 1. Jako pracovní látka byl použit plynný xenon, který byl v motoru ionizován a urychlován mezi elektrodami. Motorky měly tah 90 mN a specifický impuls Isp cca 30000 Ns/kg. Sonda byla dále vybavena 12 klasickými hydrazinovými manévrovacími motorky o tahu 0.9 N. Trysky motorků byly rozmístěny po stěnách tělesa sondy a sloužily hlavně k udržování polohy kosmického plavidla (směrování přístrojů a antén).

Komunikace se udržovala nepohyblivou vysokoziskovou a středněziskovou anténou a nízkoziskovou všesměrovou anténou. Byl použit zesilovač s postupnou vlnou o výkonu 100 W.

Vědecké vybavení:

• dvě identické kamery [Framing Cameras] určené ke snímkování povrchu cílových objektů v osmi vlnových pásmech mezi 390 a 1060 nm;
  
• mapovací spektrometr MS [=Mapping Spectrometer] ve viditelném a infračerveném pásmu;
  
• spektrometr neutronů a záření gama GR/NS [=Gamma Ray/Neutron Spectrometer] je určen k identifikaci prvků tvořících povrchový materiál asteroidů;
  
• magnetometr Mag [=Magnetometer] ke studiu magnetických polí kolem cílových planetek.

Kromě uvedených přístrojů je využíván stávající telekomunikační systém k provádění rádiových experimentů.

Průběh letu

Start z floridského kosmodromu na Cape Canaveral se uskutečnil 27.09.2007 v 11:34 UT (13:34 SELČ). Nosnou raketou byla Delta 7925H.

Po pěti rocích letu na heliocentrické dráze a jednom průletu kolem Marsu v únoru 2009 dorazila sonda v červenci 2011 k prvnímu cíli, planetce Vesta. Úvodní polární oběžná dráha (Survey Orbit) byla od srpna 2011 ve výšce 2700 km (doba oběhu cca 3 dny), poté byla dráha snížena (během několik týdnů spirálového brzdění iontovám motorem) na 680 km (High Altitude Mapping Orbit [HAMO], doba oběhu 12 hodin) a nakonec až na 180 km (Low Altitude Mapping Orbit [LAMO], doba oběhu 4 hodiny).

Sonda Dawn opustila Vestu v září 2012 a k druhému cíli, jímž je trpasličí planeta Ceres, dorazila v březnu 2015 (06.03.2015 byla sonda zachycena gravitačním polem planetky). Úvodní oběžná dráha ve výši 13500 km nad povrchem byla dosažena 23.04.2015. V následujících týdnech byla výška dráhy postupně snížována. Koncem roku 2015 byla výška dráhy jen 375 km. Výzkumná fáze u planetky skončila začátkem roku 2016. Sonda ale i pak zůstala na oběžné dráze kolem Cerery až do skončení mise 1.11.2018.

Iontový pohon spotřeboval 288 kg xenonu na přelet k planetce Vesta a dalších 89 kg na přesun k planetce Ceres.

Připraveno podle spaceprobes A.Havlíčka