| Start |
M.označ. |
Hmotnost |
Popis |
| 12.01.2005 |
2005-001A |
1010 kg |
- sonda ke kometě 9P/Tempel 1 s měděným dopadovým projektilem |
Cílem
sondy Deep Impact bylo dopravit ke kometě 9P/Tempel 1 měděný dopadový projektil
- Impactor. Vzniklý kráter a vyvržený materiál byl ve stejném okamžiku pozorován
přístroji na prolétající mateřské sondě.
Popis sondy
Sonda Deep Impact byl tvořena dvěma částmi. Každý z modulů nesl vlastní přístroje
a byl schopen přijímat a vysílat data. Hlavním tělesem byla orbitální část,
ke které byl dále připevněn dopadový modul (Impactor), jehož cílem bylo zasáhnout
kometu 9P/Tempel 1. Impactor se oddělil přibližně jeden den před setkáním s
cílovým tělesem, ke kterému došlo v pondělí 04.07.2005.
Orbitální část (průletový modul, Flyby) měl
rozměry 3.3x1.7x2.3 m. Celková hmotnost modulu byla 601 kg, přičemž 515 kg připadalo
na vlastní konstrukci a 86 kg na pohonné látky. Hlavní těleso bylo vyrobeno
z hliníkových prvků a z jedné strany bylo vybaveno ochranným štítem, 
jehož
úkolem bylo chránit citlivé součásti sondy proti poškození případným střetem
s prachem během průletu kolem komety. Modul byl tříose stabilizován.
Komunikace ve směru k Zemi probíhala v pásmu X (8 GHz) pomocí parabolické
antény o průměru 1 m. Na sondě byly instalovány ještě dvě pevné antény s nízkým
ziskem. Pro spojení s Impactorem bylo určeno pásmo S. Maximální přenosová rychlost
činila 400 kb/s. Dodávku elektrické energie o výkonu až 750 W zajišťoval panel
fotovoltaických článků o rozměrech 2.8x2.8 m a účinné ploše 7.5 m2,
který dobíjel NiH2 akumulátorovou baterii o kapacitě 16 Ah.
Na orbitální části sondy byly umístěny následující vědecké přístroje:
- přístroj s vysokým rozlišením HRI [=High Resolution Instrument] byla kombinace
kamery pracující ve viditelném oboru (průměr 0.3 m, ohnisková dálka 10.5 m,
f/35) a infračerveného spektrometru (1.05 až 4.8 µm), maximální rozlišení
cca 2m/pixel;
- přístroj se středním rozlišením MRI [=Medium Resolution Instrument] představovala
kamera (průměr 0.12 m, ohnisková dálka 2.1 m, f/17.5), která sloužila k navigačním
účelům a jako záloha k přístroji HRI, maximální rozlišení cca 10m/pixel.
Dopadová
část (projektil, Impactor) byl přibližně válcového tvaru o průměru 1
m, výšce rovněž 1 m a hmotnosti 372 kg. 364 kg měla vlastní mechanická konstrukce
a 8 kg připadalo na pohonné látky. Takřka polovinu hmotnosti tvořil měděný projektil
(113 kg). V jádru komety se měď neočekávala, proto bylo možno ve spektru po
dopadu odlišit materiál komety od materiálu sondy. Měděné těleso v zadní části
modulu bylo sestaveno z desek opracovaných do sférického tvaru. Na palubě se
nacházely baterie o kapacitě 250 Ah bez možnosti dobíjení. Kromě jednoduché
kamery sloužící k přesnému zacílení byl Impactor vybaven plynovým reaktivním
systémem, který umožňoval menší změny dráhy. Na palubě Impactoru se nacházel
miniaturní disk, na němž byla uvedena jména asi půl milionů nadšenců, kteří
se přihlásili prostřednictvím internetu v rámci akce "Pošli svoje jméno
na kometu". Disk byl samozřejmě při dopadu zničen, jako ostatně takřka
celá hmota projektilu.
Impactor nesl jediný vědecký přístroj:
- zaměřovací senzor ITS [=Impactor Targeting Sensor] byla takřka identická
kamera (průměr 0.12 m, ohnisková dálka 2.1 m, f/17.5) jako přístroj MRI na
orbitálním modulu, hlavní rozdíl byl v chybějícím karuselu s barevnými filtry.
Průběh letu
Sonda
Deep Impact odstartovala ve středu 12.01.2005 v 19:47:08 SEČ raketou Delta
2 (v konfiguraci 7925) z rampy SLC-17B na kosmodromu Cape
Canaveral. Sonda směřovala ke kometě Temple 1, což byl její hlavní a zároveň
jediný cíl průzkumu. Sonda zkoumala složení komety v hloubce jednotek až desítek
metrů. K odstranění části povrchu sloužila dopadová část sondy (Impactor), která
při vzájemné srážce vytvořila na kometě kráter. Jeho průměr a hloubka (a také
množství vyvrženého materiálu) závisely na materiálovém složení vrchní vrstvy
a na způsobu vzniku komety. Průměr kráteru mohl dosáhnout až 200 metrů, hloubka
pak 50 metrů. V podpovrchových vrstvách by se měl nacházet nedotčený materiál,
ze kterého se formovala Sluneční soustava.
Od
průletové části sondy se dopadová část oddělila 03.07.2005 a na kometu dopadla
o 24 hodin později (04.07.2005 v 05:52 UT). Impactor pořizoval snímky komety
z bezprostřední blízkosti až do dopadu. Poslední snímek byl pořízen ve vzdálenosti
20 kilometrů od komety, tzn. zhruba 2 sekundy před dopadem a měl rozlišení až
20 cm na pixel.
Dopad
Impactoru na kometu sledovala průletová část sondy pomocí svých přístrojů. Průletová
část se přiblížila ke kometě až na vzdálenost 500 km. V té době ale nebyl provádět
průzkum, protože sonda byla natočena tak, aby panel fotovoltaických článků sloužil
jako štít proti materiálu, uvolňovanému k komety. Získaná data budou z průletové
části odesílána po dobu 30 dnů od dopadu Impactoru na kometu. Poté bude mise
ukončena.
Zpracováno podle informací z Databáze
kosmických sond a Zpráv z kosmonautiky na www.kosmo.cz .
Aktualizováno : 07.07.2005
[ Obsah | Nepilotované
kosmické lety ]
Pokud není uvedeno jinak, jsou použité fotografie z NASA (viz. Using NASA Imagery) a dalších volně přístupných zdrojů.
(originál je na https://mek.kosmo.cz/sondy/usa/di/index.htm)
