Sonda Juno je určená k průzkumu planety Jupiter. Cílem mise je pochopit vznik a vývoj Jupiteru a tím přispět k dokonalejšímu pochopení naší Sluneční soustavy i planetárních systémů u jiných hvězd.

Sonda Juno je stabilizována rotací a napájena ze solárních článků. Bude mapovat gravitační pole Jupitera, měřit magnetické pole a složení atmosféry z polární oběžné dráhy. Juno nese na palubě citlivý radiometr, magnetometr a zařízení pro studium gravitačních sil. Během jednoho roku původně plánované činnosti vykonala 33 jedenáctidenních oběhů a pokryla svým pozorování plný rozsah geografických šířek a délek. V roce 2018 byla mise Juno prodloužena až do roku 2021.

Vědecké úkoly ohedně planety Jupiter:

• původ;
• vnitřní struktura;
• složení a dynamika atmosféry;
• polární magnetosféra.

Vědecké vybavení sondy:

• Gravitační experiment GS (Gravity Science) - studium gravitační pole kolem Jupitera pomocí analýzy signálu vysílaného komunikačním subsystémem sondy a ovlivněného Dopplerovým efektem;
• Mikrovlnný radiometr MWR (Microwave Radiometer) - měření tepelné emise v různých geografických šířkách pomocí mikrovlnného záření v šesti vlnových délkách;
• Magnetometr MAG (Magnetometer) - zaměřovací zařízení ASC (Advanced Stellar Compass) měří přesnou orientaci magnetometru vůči hvězdám a dva indukční magnetometry FGM (Fluxgate Magnetometer) registrují velikost a směr magnetického pole;
• Plazmový experiment Waves (Plasma Waves Instrument) - měření plazmových a rádiovch vln v magnetosféře planety;
• Detektor energetických částic JEDI (Jupiter Energetic-particle Detector Instrument) - sada přístrojů měřících energii a úhlové rozložení nabitých částic;
• Aurorální experiment JADE (Jovian Auroral Distributions Experient) - měření rozložení elektronů a rychlosti a složení iontů v polárních zářích;
• Ultrafialový spektrograf UVS (Ultraviolet Spectrograph) - zobrazovací spektrograf citlivý na ultrafialové záření;
• Infračervený mapovací spektrometr JIRAM (Jovian Infrared Auroral Mapper) - pořizování snímků a spekter Jupitera v infračerveném oboru;
• Kamera JunoCam - barevná kamera k fotografování horní vrstvy oblaků ve viditelném oboru.

Konstrukce

Základní těleso sondy tvoří šestiboký hranol o výšce 3.5 a průměru rovněž 3.5 m. Hlavní raketový motor Leros-1b má tah 645 N. Pracuje s hydrazinem jako palivem a oxidem dusičitým jako okysličovadlem. Pro menší korekce dráhy a pro změny orientace sondy je určeno 12 malých raketových motorků uspořádaných do čtyř modulů. Sonda je vybavena třemi křídly fotovoltaických panelů. Rozpětí činí více než 20 m. Sonda je dále vybavena dvěma Li-ion akumulátorovými bateriemi o kapacitě 55 Ah. Povelový systém a systém zpracování dat obsahuje procesor RAD750 s pamětí 256 MB (flash) a 128 MB (DRAM). Juno používá pasivní tepelnou ochranu doplněnou topnými články a žaluziemi. Telekomunikační systém a rádiové experimenty pro studium gravitačního pole využívají pásmo X a pásmo Ka.

Průběh letu

Sonda Juno odstartovala 05.08.2011 v 18:25 SELČ z kosmodromu Cape Canaveral pomocí nosné rakety Atlas V-551. Během letu byla provedeny dva velké motorické manévry DSM (Deep Space Maneuver) v srpnu a září 2012 a následně gravitační manévr u Země v říjnu 2013. K Jupiteru sonda doletěla 05.07.2016, kdy byla motoricky navedena na prvotní oběžnou dráhu kolem Jupiteru (s dobou oběhu cca 53 dní). Po dvou obletech bude 19.10.2016 dráha upravena tak, aby měla oběžnou dobu cca 14 dní. Měření na této oběžné dráze budou probíhat až do plánovaného zakončení mise řízeným zánikem v atmosféře planety (v roce 2021).

Připraveno podle spaceprobes A.Havlíčka