| Start |
M.označ. |
Hmotnost |
Popis |
| 03.08.2004 |
2004-030A |
1100 kg |
- americká sonda pro orbitální průzkum Merkuru |
Sonda
MESSENGER [=MErcury Surface, Space ENvironment, Geochemistry and Ranging] je
určena ke studiu charakteristik Merkuru a podmínek na jeho povrchu z oběžné
dráhy kolem Merkuru. Předpokládaná aktivní životnost na oběžné dráze Merkuru
je jeden pozemský rok. Sonda odstartovala 03.08.2004 a na oběžnou dráhu kolem
Merkuru se dostala 18.03.2011. Mise byla úspěšná a skončila 30.04.2015 dopadem
sondy na povrch Merkuru.
Konstrukce
Těleso sondy tvoří hranol o rozměrech 1.42 x 1.85 x 1.27 m. Celková hmotnost
sondy obnáší 1100 kg, přičemž asi 600 kg z toho připadá na pohonné látky a pracovní
plyny. Na boční stěnu obrácenou ke slunci je upevněna sluneční clona, na dvě
boční stěny panely fotovoltaických článků a na stěnu odvrácenou od slunce je
připojena tyč magnetometru o délce 3.6 m.
Sluneční clona je vyrobena z několika vrstev Kaptonu a přední a zadní vrstva
je z keramické látky Nextel. Zatímco první vrstvy clony mohou být zahřáty až
na 370°C, chráněné těleso sondy má pracovat při pokojové teplotě 20°C..
Hlavní raketový motor LVA [=Large Velocity Adjust] na dvojsložkové kapalné
pohonné látky (hydrazin a oxid dusičitý) má tah 660 N. KPL jsou skladovány ve
speciálních titanových nádržích integrovaných do kostry sondy. Čtyři motorky
o tahu 22 N na jednosložkové KPL (hydrazin) zajišťují řízení sondy během práce
hlavního motoru. Orientace je udržována dvanácti malými motorky o tahu 4 N rovněž
na jednosložkové KPL. K udržování orientace jsou rovněž využívány silové setrvačníky.
Komunikační
systém využívá pásma X a je vybaven dvěma vysokoziskovými anténami. Dále se
používají dvě vějířové antény se středním ziskem a čtyři nízkoziskové antény.
Antény jsou pevné a jsou elektronicky směrovány v rozsahu 45° bez jakýchkoliv
pohyblivých částí. Rychlost přenosu je silně závislá na vzdálenosti sondy a
mění se od 9.9 bit/s do 104 kbit/s (vysílání k Zemi), resp. od 7.8 bit/s do
500 bit/s (příjem vysílání ze Země).
Mozkem sondy je integrovaný elektronický modul IEM [=Integrated Electronics
Module], zařízení malých rozměrů a hmotnosti, které kombinuje základní avioniku
do jediné skříňky. Sonda disponuje dvěma IEM, které se mohou navzájem zálohovat.
IEM je vybaven 25 MHz hlavním procesorem a 10 MHz nouzovým procesorem. Všechny
čtyři procesory jsou typu RAD6000, vyznačující se zvýšenou odolností proti radiaci.
Každý IEM obsahuje záznamník na pevné bázi SSR [=Solid-State Recorder] s kapacitou
1 GB.
Elektrická energie je generována dvěma jednostrannými panely fotovoltaických
článků o rozměrech 1.5 x 1.65 m a výkonu u Merkuru cca 640 W. Panely jsou schopny
vyrábět u Merkuru více než 2 kW, ale aby se zamezilo přetížení elektroniky,
je příkon natáčením panelů omezován. Plocha panelu je tvořena ze 67% optickými
odraznými reflektory, které chrání konstrukci panelu před přehřátím, a zbylých
33% představují vlastní sluneční články na bázi GaAs/Ge. Sluneční baterie dobíjejí
NiMH akumulátory (11 x 2 články) o kapacitě 23 Ah umístěné ve společném obalu.
Celkové náklady na misi se odhadují na 427 mil. USD a zahrnují sondu, vývoj
přístrojů, nosnou raketu, řízení letu a zpracování dat.
Vědecké
vybavení
Vědecké vybavení tvoří pět přístrojů upevněných zvnějšku na spodním dně tělesa
sondy:
- kamerový systém MDIS [=Mercury Dual Imaging System];
- spektrometr záření gama a neutronů GRNS [=Gamma-Ray and Neutron Spectrometer];
- rentgenový spektrometr XRS [=X-ray Spectrometer];
- laserový výškoměr MLA [=Mercury Laser Altimeter];
- spektrometr zjišťující chemické složení atmosféry a povrchu MASCS [=Mercury
Atmospheric and Surface Composition Spectrometer].
Dále je sonda vybavena přístroji:
- spektrometr nabitých částic a plazmy EPPS [=Energetic Particle and Plasma
Spectrometer] je instalován na boku a horním dně tělesa;
- magnetometr MAG [=Magnetometer] se nachází na tyči dlouhé 3.6 m.
Existujícího rádiového vybavení sondy je využíváno pro rádiové experimenty
RS [=Radio Science].
Průběh
letu
Sonda MESSENGER úspěšně odstartovala 03.08.2004 v 06:16 UT (08:16 SELČ) nosnou
raketou Delta 7925H z kosmodromu
na Cape Canaveral.
Po startu letěla sonda složitou trajektorií, využívající gravitačního urychlení
u Země (02.08.2005), dvakrát u Venuše (24.10.2006, 06.06.2007) a třikrát u Merkuru
(14.01.2008, 06.10.2008, 30.09.2009).
Po konečném navedení na oběžnou dráhu kolem Merkuru (18.03.2011, motorickým
manévrem o 862,4 m/s) zde MESSENGER úspěšně pracoval více než 4 roky. Počáteční
eliptická mapovací dráha měla dobu oběhu 12 hodin a výšku 200 - 15200 km nad
povrchem Merkuru. Mise skončila 30.04.2015, kdy sonda po vyčerpání pohonných
látek dopadla na povrch Merkuru.
Snímky ze sondy MESSENGER:
Připraveno podle spaceprobes
A.Havlíčka
Aktualizováno : 30.04.2015
[ Obsah | Nepilotované
kosmické lety | Home
Page sondy MESSENGER (USA) ]
Pokud není uvedeno jinak, jsou použité fotografie z NASA (viz. Using NASA Imagery) a dalších volně přístupných zdrojů.
(originál je na https://mek.kosmo.cz/sondy/usa/messeng/index.htm)
