[ Zenit-2 | Zenit-3 | Zenit-3SL
| Obrázky | Sea
Launch ]
Raketa
Zenit pochází z produkce ukrajinského závodu KB Južnoje. Moderní nosná
raketa Zenit, jejíž první stupeň je příbuzný urychlovacím blokům rakety
Eněrgija, je nabízena ve čtyřech verzích:
Zenit-2, Zenit-3, Zenit-M3 a Zenit-M4, z nichž však byla realizována pouze
první (Zenit-2 je dvoustupňový, Zenit-3 třístupňový). Modifikovaný Zenit-M
má být vybaven novým třetím stupněm, který u verze M4 navíc doplňuje ještě
stupeň čtvrtý.
Zenit-2
Všechny stupně na KPL (kapalný kyslík - kerosen). V prvním stupni je jeden
čtyřkomorový motor RD-171, ve druhém jeden motor RD-120. Nosnost přes 13 t na
nízkou dráhu.
Zenit-3
V této verzi je doplněn ve třetí stupeň s jedním motorem RD-58. Startovní
hmotnost rakety Zenit-3 je cca 460 tun, průměr 3,9 m, délka 50 m. Ze 30
startů byly 4 neúspěšné (spolehlivost 86.67%). První start 13.04.1985.
Nosnost na dráhu přechodovou ke geostacionární (GTO) je cca 6 t a na dráhu
geostacionární 2,8 t.
Zenit-3SL
Pro vypouštění z plovoucí základny Sea
Launch je tato varianta rakety Zenit vybavena třetím stupněm DM-SL, který
vyrábí RKK Energia. Nosnost na dráhu přechodovou ke geostacionární (GTO) je
cca 6 t a na dráhu geostacionární 2,8 t.
Unikátní
vypouštěcí rampa pro rakety Zenit vznikla přestavbou plovoucí ropné těžní věže
o hmotnosti 30 000 t, je mobilní a může být dopravena do místa nejvhodnějšího
pro vypouštění (byly vybrány dvě oblasti, hlavní z nich je jižně od Havajských
ostrovů). Základem konstrukce jsou dva plováky (princip katamaranu), nesoucí
na sloupových podpěrách plošinu s přístřeškem pro raketu, obslužné jeřáby, hydraulický
zvedák pro ustavení rakety na vypouštěcí stůl, vlastní vypouštěcí stůl pro raketu
a další nezbytné příslušenství. Do plánovaného místa vypuštění je plošina vlečena
na hladině, pak jsou některé z komor zatopeny a plošina se ponoří na polovinu
své výšky pod hladinu, čímž výrazně získá na stabilitě.
Dalším článkem systému je plavidlo o výtlaku 34 000 t (délka 200 m),
které plní funkci plovoucího řídicího střediska, montážní a zkušební haly
a současně tahače plošiny. Je vybaveno automatizovaným kontrolním systémem,
telemetrickými systémy, sálem pro obsluhu rakety i družice a rovněž dostatečně
komfortním zázemím pro ubytování a činnost až 50 členů týmu zabezpečujícího
vypuštění. Prověřená nosná raketa s družicí se z lodě na vypouštěcí plošinu
překládá v přístavu
Vypouštěcí
plošinu a velitelskou loď navrhla a postavila norská rejdařská firma Kvaerner,
ukrajinská firma Južnoje dodává nosné rakety Zenit, ruská společnost NPO Eněrgija
přispěla svým horním stupněm typu DM (třetí stupeň) umožňujícím vynášení družic
na geostacionární dráhu, americká firma Boeing je integrátorem celého systému
a současně hlavním investorem.
K prvnímu úspešnému startu rakety Zenit-3SL z kosmodromu Sea
Launch došlo 28.03.1999 (s testovacím nákladem DemoSat).
První komerční start pak byl uskutečněn 10.10.1999 s družicí DIRECTV-1R.
Aktualizováno : 09.11.2005
[ Obsah | Rakety
a kosmodromy | Sea Launch
]
Pokud není uvedeno jinak, jsou použité fotografie z NASA (viz. Using NASA Imagery) a dalších volně přístupných zdrojů.
(originál je na https://mek.kosmo.cz/nosice/rusko/zenit/index.htm)
