Neúspěšný demonstrátor jednostupňového nosiče USA s kolmým motorickým přistáním. Součást vývoje nového vícenásobně použitelného nosiče RLV (Reusable Launch Vehicle). Tomuto vývoji sloužily také projekty X-33 a X-34.
Demonstrátor
postavila firma McDonnell Douglas pod názvem DC-X (Delta Clipper). Šlo
o těleso vysoké 11,9 m o největším průměru 3,7 m. Prázdná hmotnost činila
7200 kg a startovací 16300 kg. Pohon zajišťovaly 4 motory RL-10A-5 na kapalný
kyslík a kapalný vodík. Experimenty byly zaměřeny na studium vertikálního
startu, manévrování a vertikálního přistání jednostupňového nosiče. Po
několika úvodních zkušebních letech, byla postavena vylehčená verze DC-XA.
Dále měla pokračovat verze DC-Y (výška 20 m, startovací hmotnost 84000
kg) a konečná verze DC-I (jednostupňový nosič na oběžnou dráhu, výška cca
39 m, startovací hmotnost 470000 kg). K jejich realizaci však už zřejmě
nedojde.
Předpokládalo
se, že jednostupňová vícenásobně použitelná raketa DC-XA společnosti McDonnell
Douglas se bude dále používat k testování pokročilých technologií použitelných
pro RLV, jako jsou odlehčené nádrže pohonných látek, palivová potrubí a
ventily. Po rekonstrukci byla raketa DC-XA asi o 10 % lehčí než první prototyp
DC-X.
Raketa DC-XA, přejmenovaná na Clipper Graham na počest gen. D.O.Grahama,
který propagoval dosažení oběžné dráhy jednostupňovou raketou, začala novou
zkušební letovou sérii 18.5.1996, kdy během 60 s demonstračního letu dosáhla
výšky 240 m a přistála opět vertikálně na přistávací plošině. Při přistání
došlo ke vznícení vnějšího plastového krytu rakety, ale požár byl rychle
uhašen požárním vozem, když automatický hasicí systém vypouštěcího komplexu
nepracoval spolehlivě. Ukázalo se, že poškození bylo jen nepatrné. Další
zkušební start proběhl 7.6.1996 a po 26 hodinách se uskutečnila nová zkouška
v trvání 142 s. Raketa tehdy vystoupila do výšky asi 4 km, nejvýše ze všech
zkušebních letů. Čtvrtý zkušební let, původně plánovaný na 12.7. 1996,
se uskutečnil až 31.7.1996. Raketa vystoupila do výšky 1230 m a při letu
se uskutečnily manévry vybočení rakety o 50 ° od vertikály. Cílem manévrů
bylo studium vlivu zrychlení na vlastnosti nádrží ze slitiny Al-Li a z
uhlíko-epoxidového kompozitu. Při přistávacím manévru, asi 60 m nad přistávací
plošinou, se jedna ze čtyř přistávacích opěr nevysunula. Raketa tak přistála
na tři opěry a po vypnutí motorů se převrátila na bok a začala hořet, neboť
v nádržích zůstalo asi 10 % KPL z celkového množství 900 kg. Následující
exploze byla způsobena výbuchem pyrotechniky v přídi rakety, určené k otevírání
záchranného padáku (měl sloužit k nouzovému přistání rakety v případě přerušení
letu ve výškách). Po uhašení požáru bylo konstatováno, že raketa je značně
poškozena a neschopná dalšího letu. NASA tak zůstal bez experimentálního
stroje pro zkoušení technologií RLV.
Aktualizováno : 12.01.1998
[ Obsah | Rakety a kosmodromy | X-33 | X-34 ]