Lehká
nosná raketa, která vznikla přestavbou dvoustupňové mezikontinentální rakety
označované v kódu NATO SS-19. Při třech experimentálních startech byla
raketa Rokot vypouštěna ze sila na kosmodromu
Tjuratam
(Bajkonur), hlavní vypouštěcí zařízení však pro ni bylo vybudováno
na kosmodromu
Pleseck
(spolu s nezbytnou technickou pozicí zahrnující montážní halu pro předletové
zkoušky rakety a připojení užitečného zatížení, kompresorovou a plnicí
stanici, obslužnou věž apod.). Vhodná vypouštěcí zařízení jsou i na kosmodromu
Svobodnyj (upravená
sila mezikontinentálních raket).
Raketa o vzletové hmotnosti 107 t má nosnou kapacitu 1850 kg na dráhu
ve výšce 400 km. Jako třetí stupeň je používán horní stupeň Briz (Breeze),
který vznikl v NPO Chruničeva. Stupeň Briz o délce 3,38 m a průměru 2,28
m váží při startu 6400 kg a je schopen opakovaného zážehu. Pohonnou látkou
je asymetrický dimetylhydrazin a oxid dusičitý.
Pro komerční využití na mezinárodním trhu byla raketa pojmenována Rockot
a vznikla společnost Eurockot (spojením
DaimlerChrysler Aerospace [51%] a Chruničevových závodů [49%]) se sídlem
v Brémách (Německo).
První komeční demonstrační start (Commercial Demonstration Flight CDF)
se uskutečnil 16.05.2000 z nového LC133 kosmodromu Pleseck.
Raketa při něm úspěšně vynesla na kruhovou dráhu ve výši 540 km se sklonem
86,4° dvě hmotnostní makety družic nazvané SIMSAT-1 a 2. Jako třetí stupeň
byl použit BREEZE KM, který byl po navedení družic na oběžnou dráhu sám
zbrzděn a zanikl v hustých vrstvách atmosféry. Raketa Rockot tak byla kvalifikována
pro komerční starty.
Aktualizováno : 17.05.2000
[ Obsah | Rakety
a kosmodromy | Eurockot ]
Pokud není uvedeno jinak, jsou použité fotografie z NASA (viz. Using NASA Imagery) a dalších volně přístupných zdrojů.
(originál je na https://mek.kosmo.cz/nosice/rusko/rokot/index.htm)
