Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Pilotované lety > Shenzhou
tisk 


Shenzhou (kresba)
První čínská pilotovaná kosmická loď
[ Popis lodi | Přehled letů: SZ-1 až SZ-4, SZ-5, SZ-6, SZ-7, SZ-9, SZ-10, SZ-11, SZ-12, SZ-13, SZ-14, SZ-15, SZ-16, SZ-17, SZ-18, SZ-19 | Stanice Tiangong 1, 2 a CSS ]

Popis lodi

Kosmická loď typu Shenzhou (Šen-čou = Božská [nebeská] loď) je první čínskou pilotovanou kosmickou lodí. Čína se tak stala třetí zemí na světě, která dokázala uskutečnit pilotovaný orbitální let svou vlastní kosmickou lodí a svou nosnou raketou (CZ-2F). Došlo k tomu po více než čtyřiceti letech od startu prvních pilotovaných kosmických lodí Ruska (SSSR) a USA. První pilotovaná čínská kosmická loď Shenzhou-5 úspěšně odstartovala ve středu 15.10.2003 v 01:00:03 UT nosnou raketou CZ-2F z kosmodromu Jiuquan. Posádku tvořil podplukovník Yang. Návratový modul měkce přistál v Číně po 14 obězích Země (doba letu 21h 23m).

Schéma kosmické lodi typu ShenzhouShenzhou je transportní loď, vyvinutá v rámci Projektu 921, o celkové délce 8.8 m, maximálním průměru 2.8 m a hmotnosti cca 7600 kg, sestává ze tří částí: válcovitého hermetizovaného orbitálního modulu opatřeného bočním průlezem, hermetizovaného návratového modulu oble kuželovitého tvaru o výšce 2.5 m a maximálním průměru 2.5 m opatřeného ablativním tepelným štítem z kompozitního materiálu a válcového nehermetizovaného přístrojového modulu, nesoucího hlavní korekční a brzdicí motor. Elektrickou energii dodávají 2 výklopné panely slunečních baterií připojené k bokům přístrojového modulu a 2 pevné panely slunečních baterií připojené ke stěnám orbitálního modulu. Kapacita vnitřního hermetizovaného prostoru činí celkem kolem 10 m3. Návratový modul je pro přistání vybaven padákovým systémem a motory měkkého přistání na TPL.

Posádka lodi typu Shenzhou může být až tříčlenná.

Dne 29.09.2011 byla raketou CZ-2F/T do kosmu vypuštěna ministanice Tiangong-1 (TG-1), která byla určena jako cílové tělso pro nácvik setkávání v kosmu a pro dlouhodobější pobyty kosmonautů na oběžné dráze. K ministanici TG-1 se postupně vydaly lodě Shenzhou-8 (bez posádky, start 31.10.2011, připojení k TG-1 02.11.2011, přistání 17.11.2011), Shenzhou-9 (tříčlenná posádka, start 16.06.2012, připojení k TG-1 18.06.2012, přistání 29.06.2012) a Shenzhou-10 (tříčlenná posádka, start 11.06.2013, připojení k TG-1 13.06.2013). Ministanice TG-1 má hmotnost 8500 kg, délku 10,4 m a průměr 3,35 m. Akrivní životnost stanice byla 2 roky. Od druhé poloviny roku 2013 létala stanice na oběžné dráze v nepilotovaném režimu a její samovolný zánik v atmosféře Země nastal 02.04.2018.

Druhá čínská stanice Tiangong-2 (obdobného typu jako TG-1) byla vypuštěna na oběžnou dráhu 15.09.2016 (raketou CZ-2F/T z kosmodromu Jiuquan). Už v říjnu 2016 se ke stanici TG-2 vydala pilotovaná kosmická loď Shenzhou-11 (s dvojčlennou posádkou, na misi dlouhou cca 30 dní). Později (v roce 2017) k TG-2 přiletěla ještě nákladní loď Tianzhou-1 (start 20.04.2017, připojení k TG-2 22.04.2017, testovací odpojení a opakované připojení proběhlo ještě 15.06. a 17.09.2017, zánik 22.09.2017). Stanice TG-2 řízeně zanikla nad Tichým oceánem 19.07.2019.

Od roku 2021 začala na oběžné dráze kolem Země vznikat velká čínská modulární stanice CSS (China Space Station). Základní modul Tianhe (o hmotnosti 22,5 tuny) do kosmu odstartoval 29.04.2021 (z kosmodromu Wenchang nosnou raketou CZ-5B). Dalšími součástmi stanice jsou laboratoře Mengtian a Wentian, a také volně létající teleskop Xuntian. Stanice byla zásobována nákladními loděmi Tianzhou (start TZ-2 byl 29.05.2021 a připojení k Tianhe ještě téhož dne) a obsluhována pilotovanými loděmi Shenzhou (mise lodi SZ-12 s tříčlennou posádkou proběhla od 17.06.2021 do 17.09.2021). Nákladní loď TZ-2 dne 18.09.2021 přeletěla ze zadního stykovacího uzlu modulu Tianhe na jeho přední uzel. Další nákladní loď TZ-3 úspěšně odstartovala 20.09.2021 a po cca 7 hodinách letu se připojila k modulu Tianhe. Pilotovaná loď SZ-13 (start 15.10.2021) na stanici dopravila tříčlennou posádku, která zde pak pracovala půl roku a úspěšně přistála 16.04.2022. Následující nákladní loď TZ-4 odstartovala 09.05.2022 a po cca 7 hodinách letu se připojila k modulu Tianhe. Start pilotované lodi SZ-14 proběhl 05.06.2022 a po cca 7 hodinách letu se loď připojila ke stanici. V plánu půlroční mise bylo především přijetí a aktivace dvou nových velkých modulů stanice (Wentian a Mengtian). Laboratorní modul Wentian odstartoval 24.07.2022 (z kosmodromu Wenchang nosnou raketou CZ-5B) a ještě téhož dne se modul připojil ke stanici CSS. Druhý velký modul Mengtian vynesla do kosmu raketa CZ-5B dne 31.10.2022 (a ještě téhož dne se modul připojil ke stanici). Dne 12.11.2022 se do kosmu dostala nákladní loď TZ-5, která se už cca 2 hodiny po startu připojila k zadnímu uzlu modulu Tianhe. Novou tříčlennou posádku dopravila do kosmu loď SZ-15 (start 29.11.2022). Po 6,5 hodinách letu se loď připojila ke stanici. Po vystřídání posádek se 04.12.2022 od CSS oddělila loď SZ-14 a i se třemi kosmonauty úspěšně přistála v Číně. Následující tříčlennou posádku dopravila do kosmu loď SZ-16 (start 30.05.2023). Po 7 hodinách letu se loď připojila ke stanici. Po vystřídání posádek se 03.06.2023 od CSS oddělila loď SZ-15 a i se třemi kosmonauty přistála v Číně. Pilotovaná kosmická loď SZ-17 (start 26.10.2023) na CSS dopravila další dlouhodobou posádku (H.Tang, S.Tang, Jiang). Předchozí loď SZ-16 i se svou posádkou (Jing, Zhu, Gui) pak přistála v Číně 31.10.2023. Další loď SZ-18 (s posádkou G. Ye, C. Li, G. Li) odstartovala 25.04.2024 a téhož dne se úspěšně připojila k čínské stanici. Předchozí loď SZ-17 se svou posádkou přistála v Číně 30.04.2024. Další loď SZ-19 k CSS odstartovala 29.10.2024 a za 6,5 hodiny se pak ke stanici připojila. Loď SZ-18 s předchozí posádkou úspěšně přistála v Číně 03.11.2024.


Aktualizováno: 03.11.2024

[ Obsah | Pilotované lety | Stanice Tiangong/CSS ]


Pokud není uvedeno jinak, jsou použité fotografie z NASA (viz. Using NASA Imagery) a dalších volně přístupných zdrojů.


(originál je na https://mek.kosmo.cz/pil_lety/cina/sz/index.htm)

Stránka byla vygenerována za 0.051606 vteřiny.