| M.označení |
Start |
Přistání |
Délka letu |
Poznámka |
| 2000-070A |
31.10.2000 |
06.05.2001 |
186d21h49m |
ISS-06-2R (Expedice
1 - první stálá posádka ISS) |
Posádka : Shepherd,W.M.[VE](USA)
| Gidzenko,J.P.[VE] | Krikaljov,S.K.[PI]
[ Popis letu | Obrázky | Experimenty
]
Popis
letu :
Start první stálé posádky (Expedice
1) mezinárodní kosmické stanice ISS
se uskutečnil v úterý 31.10.2000 v 07:52:47 UT (08:52:47 SEČ).
Nosná raketa Sojuz
vynesla z Bajkonuru
kosmickou loď Sojuz TM-31 s posádkou William
Shepherd (USA - velitel stanice ISS),
Jurij
Gidzenko (velitel Sojuzu TM) a Sergej
Krikaljov (palubní inženýr).
Hlavními
úkoly posádky bylo:
-
připojení lodi k modulu Zvezda
stanice ISS;
-
oživení systémů modulu Zvezda;
-
instalace dodatečného vybavení v modulu Zvezda;
-
zabezpečení setkání a spojení nákladní lodi Progress
M1-4;
-
vykládka nákladní lodi Progress M1-4;
-
zabezpečení odpojení nákladní lodi Progress
M1-4;
-
zabezpečení setkání a spojení raketoplánů v rámci letů ISS-4A, ISS-5A a
ISS-5A.1;
-
přemístění transportní lodi Sojuz TM-31 z
modulu Zvezda na
modul Zarja;
-
zabezpečení setkání a spojení nákladní lodi Progress
M-44;
-
uskutečnění řady vědeckých experimentů.
K
úspěšnému připojení
Sojuzu TM-31 k portu -X
ISS
(zadní uzel na modulu
Zvezda)
došlo ve čtvrtek 02.11.2000 v 09:21 UT (10:21 SEČ). Ještě den předtím se od téhož
portu odpojila nákladní loď
Progress M1-3
(01.11.2000 v 04:02 UT) a ještě téhož dne byla navedena do hustých vrstev atmosféry,
kde zanikla.
V dalších dnech se posádka věnovala především zabydlování stanice. Bližší podrobnosti
o činnosti posádky jsou uvedeny na speciální stránce Expedice
1 na ISS.
Během pobytu Sojuzu TM-31 u stanice se k ISS
vypravila řada dalších kosmických lodí.
Nákladní loď Progress
M1-4 úspěšně odstartovala z Bajkonuru
k ISS ve čtvrtek 16.11.2000
v 01:33 UT.
Se stanicí se Progress
M1-4 měl spojit 18.11.2000 kolem 03:00 UT. Automatické přibližování
však dospělo jen do vzdálenosti cca 150 m od stanice. Pak systém Kurs ztratil
zaměření na stykovací uzel a ve snaze ho najít začal lodí kývat ze strany
na stranu. Kolem 03:00 UT tedy ruční řízení Progressu
M1-4 (systém TORU) převzal J.Gidzenko.
Ve vzdálenosti cca 5 m od stanice však byl oslněn Sluncem, setkání musel
přerušit a s nákladní lodí odmanévrovat do bezpečné vzdálenosti. Teprve
druhý pokus o ručně řízené spojení byl úspěšný a Gidzenko
připojil Progress M1-4 k uzlu
+Z (dolní) modulu Zarja
v 03:47:42 UT.
Progress M1-4 dopravil na
ISS
zásoby, jejichž vykládáním strávila posádka několik následujících dní.
Šlo především o pohonné látky, zásoby potravin, zásoby plynného kyslíku,
spací pytel, oděvy pro osádku, náhradní díly, přenosný počítač ThinkPad,
spotřební materiál pro palubní záchod, náhradní pyropatrony pro výrobu
kyslíku, osobní poštu a balíčky pro osádku. Celkem asi 2400 kg nákladu
(včetně pohonných hmot).
Další důležitou událostí pro Expedici 1 na ISS
bylo přijetí raketoplánu Endeavour STS-97,
jehož start se uskutečnil 01.12.2000 v 03:06 UT. V rámci příprav na připojení
STS-97
k ISS byla ještě 01.12.2000
v 16:20 UT od ISS odpojena nákladní
loď Progress M1-4, aby se uvolnil
prostor pro připojení raketoplánu. Raketoplán se ke stanici připojil 02.12.2000
v 19:59 UT a v následujících dnech kosmonauti z STS během tří výstupů do
kosmu (EVA) namontovali a zprovoznili na ISS
nosník ITS-P6 se
solárními panely PVM-P6
a radiátory PVR
S4/S6/P6 (blíže viz. popis letu STS-97).
Stanice ISS tedy získala
nový, silný zdroj elektrické energie, který umožní obydlit všechny stavájící
moduly (modul Unity
byl pro Expedici 1 zatím uzavřen, protože energie nedostačovala na jeho
vytápění), zapnout trvale všechna zařízení a bude stačit i pro napájení
dalších modulů, především amerického laboratorního modulu Destiny,
který by měl být připojen začátkem roku 2001 při letu STS-98.
Pak už bude možno rozvinout vědecké experimenty na ISS
v plné šíři.
Po
otevření všech průlezů se v pátek 08.12.2000 odpoledne (ve 14:36 UT) v
modulu Unity
setkala posádka ISS s posádkou
raketoplánu Endeavour STS-97.
Posádka ISS si z letové paluby
raketoplánu prohlédla nově instalované panely fotovoltaických článků. Následovalo
společné fotografování, návštěva ISS
a oběd. Pak se členové obou posádek věnovali překládání nákladu oběma směry.
Večer téhož dne se uskutečnila i společná tisková konference.
V sobotu 09.12.2000 pokračovalo překládání nákladu mezi ISS
a STS. V průběhu dne se uskutečnily zkušební zážehy motorků RCS pro testování
mechanických vlastností konstrukce ISS,
zejména nových fotovoltaických panelů. V 15:51 UT se už obě posádky rozloučily
a byly uzavřeny průlezy. Kolem 18:00 UT byly zahájeny přípravy k oddělení
od ISS a v 19:13 UT se raketoplán
od ISS odpojil. Ve vzdálenosti
přibližně 350 m byl proveden inspekční oblet stanice a ve 20:17 UT závěrečný
úhybný manévr.
V
dalších dnech stálá posádka ISS
ověřovala funkci nových solárních panelů a pokračovala ve vybavování modulu
Zarja,
zásobování a údržbě ruského segmentu komplexu. Věnovala se i plánovaným
ruským a americkým vědeckým experimentům.
V úterý 26.12.2000 došlo k opětovnému připojení Progressu
M1-4 k ISS. Do vzdálenosti cca
200 m od komplexu proběhlo přiblížení v automatickém režimu. Pak, podle předem
stanoveného plánu, převzal ruční řízení Progressu
M1-4 J.Gidzenko. Bez problémů
pak uskutečnil závěrečné přibližování až po úspěšné připojení nákladní lodi
ke komplexu (k uzlu +Z (dolní) modulu Zarja)
v 11:03 UT.
V dalších dnech a týdnech pokračoval na stanici normální provoz. Kosmonauti
se věnovali zprovozňování dalších systémů, vědeckým experimentům a také přípravám
na přílet dalšího raketoplánu.
Raketoplán Atlantis STS-98
a americkým laboratorním modulem Destiny
vzlétl z rampy 39A na KSC
dne 07.02.2001 ve 23:13:02 UT.
Na ISS mezitím
pokračovaly přípravy na přijetí raketoplánu. Nakladní kosmická loď Progress
M1-4 byla 08.02.2001 v 11:24 UT od ISS
odpojena a kolem 13:00 UT téhož dne byla brzdicím manévrem navedena do hustých
vrstev atmosféry, kde v prostoru na jižním Tichým oceánem zanikla. Uvolnila
tak prostor pro přílet a připojení raketoplánu.
Připojení raketoplánu k ISS
se uskutečnilo podle plánu v pátek 09.02.2001 v 16:51 UT. V 19:03 UT téhož dne
došlo k otevření průlezů a obě posádky se setkaly v ISS.
Setkání však bylo jen krátké, protože kolem 22:30 UT byly průlezy opět uzavřeny
a v prostorách raketoplánu Atlantis byl snížen tlak na 703 hPa v rámci příprav
na výstup do volného prostoru.
V následujících dnech kosmonauti z raketoplánu uskutečnili celkem 3 výstupy
do kosmu (EVA) při nichž k modulu Unity
na ISS připojili laboratorní modul
Destiny (blíže viz.
popis letu STS-98).
15.02.2001 byla dokončena překládka nákladu, zejména
vaků CWC (Contingency Water Container) s vodou z palivových článků raketoplánu
do ISS a náhradního zařízení Vozduch
pro odstraňování oxidu uhličitého z atmosféry stanice. Celkem bylo dopraveno
na palubu ISS kolem 1500 kg nákladu.
Zpět bylo odesláno přibližně 380 kg odpadu a demontovaného zařízení.
V
pátek 16.02.2001 se obě posádky rozloučily a ve 13:14 UT byly uzavřeny průlezy.
Ve 14:07 UT pak už došlo k oddělení raketoplánu Atlantis STS-98
od ISS. Ve vzdálenosti 120 - 140
m raketoplán ještě provedl kontrolní oblet kolem ISS
a ve 14:48 UT došlo na závěrečný úhybný manévr, kterým raketoplán přešel na
samostatnou dráhu.
O dva dny později, tedy v neděli 18.02.2001 kolem 18:00
UT měl raketoplán Atlantis STS-98
přistát na dráze SLF (Shuttle Landing Facility) na Kennedy
Space Center. Kvůli příliš silnému bočnímu větru na KSC
však musely být obě možnosti přistání toho dne odvolány a let raketoplánu byl
prodloužen o 24 hodin. Ani v pondělí 19.02.2001 se však počasí na KSC
nezlepšilo, rychlost větru byla přes 10 m/s (limit je 7.7 m/s), a proto byl
let opět o další den prodloužen.
Raketoplán Atlantis STS-98
tak přistál až v úterý 20.02.2001. Na KSC
sice stále nebylo dostatečně vhodné počasí ale na Edwards
AFB bylo vyhovující, takže raketoplán Atlantis přistál na dráze 22 Edwards
AFB ve 20:33:05 UT.
V sobotu 24.02.2001 měla posádka ISS
na programu přepojení lodi Sojuz TM-31. Všichni
tři kosmonauti se ve skafandrech přemístili do Sojuzu a pilotáže se ujal Gidzenko.
V 10:06:20 UT odpojil loď Sojuz od portu -X (zadní port na modulu Zvezda),
přeletěl pod stanici a v 10:37 UT se s lodí připojil na port +Z (dolní port
na modulu Zarja).
Po prověření hermetičnosti spoje byl otevřen průlez a posádka se vrátila zpět
do ISS. Přepojením se uvolnil zadní
port -X pro přijetí nákladní lodi Progress
M-44.
Ke startu Progressu
M-44 s cca 2500 kg nákladu pro ISS
došlo 26.02.2001 v 08:09:35 UT z Bajkonuru.
Po bezproblémovém průběhu přibližování se Progress
M-44 v automatickém režimu úspěšně připojil k ISS
ve středu 28.02.2001 v 09:51 UT na port -X (zadní port na modulu Zvezda).
Kosmonauti Expedice 1 na
ISS pak už čekali na přílet raketoplánu
Discovery STS-102, který přivezl
novou stálou posádku (Expedice
2).
Raketoplán Discovery STS-102
úspěšně odstartoval z KSC
(LC-39B) ve čtvrtek 08.03.2001 v 11:42:09 UT (12:42:09 SEČ).
Připojení raketoplánu k ISS
proběhlo v sobotu 10.03.2001. V následujících dnech se uskutečnily dva výstupy
do kosmu (EVA), při nichž kosmonauti přepojili PMA-3
a nainstalovali na povrch stanice nová zařízení. K ISS
byl také dočasně přípojen logistícký modul MPLM
Leonardo, ve kterém bylo cca 5000 kg nákladu pro ISS.
Po jeho vyložení posloužil MPLM
Leonardo jako schránka pro uložení odpadu a již nepotřebného vybavení ISS.
Raketoplán pak celý modul opět dopravil zpět na Zemi k dalšímu použití. Současně
se raketoplánem Discovery STS-102
vrátila na Zemi první stálá posádka ISS
(Expedice 1).
Sojuz TM-31 však zůstal stále připojen ke stanici
jako nouzová záchranná loď pro novou stálou posádku.
V rámci příprav na přílet raketoplánu Endeavour STS-100
k ISS byla loď Sojuz
TM-31 přepojena z portu +Z (dolní port na modulu Zarja)
na port -X (zadní port na modulu Zvezda).
K tomu došlo 18.04.2001, den před startem STS-100.
Celá posádka Expedice 2 se
v Sojuzu TM-31 odpojila od ISS
ve 12:37 UT. Přelet ručně pilotoval Usačev a ve 13:01 loď úspěšně připojil
k zadnímu portu stanice. Tímto manévrem se uvolnil prostor pro bezpečné připojení
MPLM Raffaello na modul
Unity při letu STS-100.
Raketoplán Endeavour STS-100
úspěšně odstartoval z KSC
dne 19.04.2001 v 18:40:42 UT. Ke spojení raketoplánu s ISS
pak došlo bez problémů v sobotu 21.04.2001 v 13:59:07 UT na portu +X (PMA-2 na přední části modulu
Destiny). V dalších
dnech kosmonauti z raketoplánu namontovali (během dvou EVA) na ISS
kanadský manipulátor SSRMS.
K ISS byl také dočasně připojen zásobovací modul MPLM
Raffaello a jeho náklad byl přenesen na stanici. Během společného letu ale došlo
k vážné poruše počítačového systému ISS, který způsobil
i problémy v komunikaci s řídicím střediskem. Řízení komplexu a částečně i komunikaci
se zemí musel převzít připojený raketoplán. Trvalo několik dní, než se problémy
podařilo vyřešit natolik, aby se raketoplán mohl 29.04.2001 odpojit, odletět
a 01.05.2001 přistát. Blíže viz. popis letu raketoplánu Endeavour STS-100.
Mezitím už 28.04.2001 v 07:37 UT z Bajkonuru
odstartovala nosná raketa Sojuz
s kosmickou lodí Sojuz TM-32 s posádkou Talgat
Musabajev[VE], Jurij Baturin[PI]
a první "kosmický turista" Dennis
Tito[KV] (USA). I přes problémy s orientačním systémem nakonec celé přibližování
a spojení se stanicí ISS, proběhlo
podle původního plánu, takže v pondělí 30.04.2001 v 07:38 UT se loď Sojuz
TM-32 bez problémů a v automatickém režimu připojila na dolní port modulu
Zarja (+Z). Po kontrole
hermetičnosti byly kolem 09:30 UT otevřeny průlezy a návštěvnická posádka se
na palubě ISS setkala s její druhou
stálou posádkou (Expedice 2).
V průběhu dne byla tvarovaná křesla ze Sojuzu
TM-32 vyměněna s křesly z lodi Sojuz TM-31.
V dalších dnech se posádky věnovaly přenášení nákladu a přípravě Sojuzu
TM-31 na přistání. Dennis Tito
fotografoval, točil na video a pořádal tiskové konference. Přestože prošel jen
zkráceným výcvikem, na stav beztíže se adaptoval docela dobře. První den po
startu se mu sice udělalo nevolno, ale to brzy přešlo a Tito
si pak mohl užít svůj výlet na oběžnou dráhu bez dalších rušivých momentů. NASA
sice Tita na ISS
neviděla ráda, prý kvůli možnému poškození zařízení a zdržování ostatních členů
posádky, takže například do amerických modulů směl podle dohody Tito
vstupovat jen v doprovodu, ale to Titovi
v žádném případě nevadilo. Při tiskových konferencích mluvil o svých silných
zážitcích a nabádal k letu i další zájemce.
V neděli 06.05.2001 se obě posádky rozloučily a návštěvníci
nastoupili do Sojuzu TM-31. V 02.21 UT se od ISS
odpojili a v 05:41:23 UT v návratové kabině Sojuzu TM-31
úspěšně přistáli v Kazachstánu. Let návštěvnické posádky trval celkem 7 dní
22 hodin 4 minuty a loď Sojuz TM-31 splnila svůj
úkol po letu dlouhém 186 dní 21 hodin 49 minut. Tito
se i po přistání cítil dobře, takže bylo možno konstatovat, že první skutečný
výlet na oběžnou dráhu (a v tomto případě i na kosmickou stanici) byl úspěšný
a mohou se začít připravovat i další.
U ISS tedy zůstal jako nouzové plavidlo
nový Sojuz TM-32.
Aktualizováno : 04.11.2001
[ Obsah | Pilotované
lety | Sojuz TM | ISS
| Expedice 1 | STS-97
| STS-98 | STS-102
| STS-100 | Expedice
2 | Sojuz TM-32 ]
Pokud není uvedeno jinak, jsou použité fotografie z NASA (viz. Using NASA Imagery) a dalších volně přístupných zdrojů.
(originál je na https://mek.kosmo.cz/pil_lety/rusko/sojuz_tm/so-tm31/index.htm)
