| Start (ISS-15S) |
Přistání (ISS-15S) |
Délka letu |
Poznámka |
| 10.10.2007 |
19.04.2008 |
191d19h05m |
Expedice 16 - šestnáctá stálá posádka ISS |
Posádka : Whitson[ová],P.A.[VE](USA)
| Malenčenko,J.I.[PI](Rusko)
Anderson,C.C.[PI](USA) / Tani,D.M.[PI](USA)
/ Eyharts,L.[PI] (ESA/Francie)
/ Reisman,G.E.[PI] (USA)
Start
transportní lodi
Sojuz TMA-11
se dvěma členy posádky Expedice 16 (
Whitson[ová],
Malenčenko) a prvním malajským kosmonautem
Šejchem Šukorem se uskutečnil
10.10.2007 v 15:22 SELČ.
Připojení Sojuzu TMA-11
ke stanici úspěšně proběhlo 12.10.2007 v 16:50 SELČ.
Po několika dnech společného pobytu na stanici, během nichž si dlouhodobé posádky
předaly systémy družicového komplexu, se část předchozí posádky Expedice
15 (Jurčichin, Kotov)
a s nimi i Šukor vrátili na
Zemi v lodi Sojuz TMA-10
(přistání v Kazachstánu se uskutečnilo 21.10.2007 kolem 12:36 SELČ [přistání
neočekávaně proběhlo balisticky s přetížením až 8g a dosednutím 400 km od plánovaného
místa, ale kosmonauti byli po přistání v pořádku]).
Clayton Anderson z Expedice
15 (který už byl na ISS) zůstal na stanici a stal se tak třetím členem Expedice
16.
Dne 23.10.2007 odstartoval z KSC
raketoplán Discovery STS-120
s modulem Harmony/Node2 (mise ISS
10A) a 25.10.2007 se úspěšně připojil ke stanici. Na palubě byl i Daniel
Tani, který na ISS vystřídal Claytona
Andersona ve funkci palubního inženýra dlouhodobé posádky. Během společných
operací raketoplánu a ISS se uskutečnily 4 výstupy do kosmu (EVA-1 až 4). Kosmonauti
při nich dočasně připojili modul Harmony
na levoboční port modulu Unity, odpojili
nosník ITS-P6 z dosavadní pozice na ITS-Z1
a přenesli ho do jeho konečné pozice na ITS-P5
(pomocí SSRMS). Při opětovném rozvinutí
solárních panelů na P6 došlo u panelu 4B k poškození (natržení). Toto poškození
kosmonauti museli improvizovaně opravit při výstupu EVA-4. Oprava byla úspěšná
a po dokončení mise raketoplán Discovery přistál na KSC dne 7.11.2007.
Před vypuštěním modulů Columbus a Kibo bylo ještě nutné přemístit modul Harmony
na Destiny (včetně tunelu PMA-2).
K tomu byly třeba celkem 3 výstupy do kosmu na ISS (v provedení členů Expedice
16) a také hodně práce se staničním manipulátorem SSRMS.
To vše bylo naplánováno na listopad 2007.
První výstup do kosmu se uskutečnil v pátek 09.11.2007 od 10:54 SEČ a kosmonauti
Whitsonová a Malenčenko při něm odpojili přechodový tunel PMA-2 od zbytku stanice
a připravili ho tak na přesun na modul Harmony. Nejprve odpojili kabely systému
SSPTS a ostatní kabeláž mezi PMA-2 a modulem Destiny. Následně nainstalovali
krytky na otevřené konektory a připravili vodicí lišty pro novou kabeláž. Whitsonová
demontovala jednu dočasně překážející osvětlovací lampu z Destiny a přenesla
ji do přechodové komory v modulu Quest (později bude tato lampa instalována
zpět). Malenčenko mezitím vyměnil jeden vadný spínač RPCM v nosníku S0. Pak
Whitsonová dokončila elektrické připojení soklu PDGF (Power and Data Grapple
Fixture) na dolní straně Harmony tak, aby sem mohl "překročit" staniční
manipulátor SSRMS a čerpat odtud energii a data pro své ovládání. Tento PDGF
sokl bude použit při závěrečném přemisťování mohulu Harmony na Destiny. Dalším
úkolem bylo sejmutí překrytu předního uzlu CBM (Common Berthing Mechanism) na
modulu Harmony, na který byl později přenesen a připevněn tunel PMA-2. Na konci
výstupu kosmonauti ještě pracovali na dalších změnách konfigurace vybavení u
středových nosníků ITS-Z1 a S0. Úspěšný výstup skončil po 6 hodinách a 55 minutách.
Další operace byly provedeny staničním manipulátorem SSRMS. Nejprve byl na
řadě přesun PMA-2 na Harmony, který proběhl bez problémů 12.11.2007 (během 45
minut). Následné přemístění Harmony na Destiny se úspěšně uskutečnilo 14.11.2007.
Ještě téhož dne kosmonauti otevřeli průlez a částečně zprovoznili nově připojený
modul.
Na dokončení plné aktivace Harmony byly třeba ještě dva výstupy do kosmu.
První výstup proběhl 20.11.2007. Whitsonová a Tani během výstupu zapojili chladicí
smyčku A do modulu Harmony. Kromě toho propojili i řadu elektrických a datových
kabelů mezi Destiny, Harmony a PMA-2. Výstup trval 7 hodin 16 minut.
Při posledním plánovaném výstupu k aktivaci modulu Harmony, který proběhl 24.11.2007,
Whitsonová a Tani především zapojili chladicí smyčku B a dokončili elektrická
a datová propojení Harmony se zbytkem stanice. Kosmonauti pak uvolnili pojistky
a sejmuli tepelný kryt pravobočního CBM uzlu na Harmony. Tím byla stanice plně
připravena na přijetí evropského modulu Columbus.
Ve zbytku výstupu se kosmonauti věnovali dodatečným činnostem. Tani demontoval
boční kryt č.7 na problémovém (dlouhodobě deaktivovaném) pravobočním rotačním
spoji SARJ-S3 a znovu provedl jeho inspekci podobně, jako při STS-120
(kdy ve spoji pod krytem č.12 našel množství kovových částic). Tentokrát se
mu "přes rameno" dívala i Whitsonová, aby se s touto činností seznámila,
protože na příští měsíce bylo plánováno další zkoumání spoje a také pokusy o
jeho opravu. Oba kosmonauti potvrdili, že ve spoji opět vidí kovové špony (které
jim tentokrát připadaly zmagnetizované), a také informovali o tom, že na mechanizmu
jsou místy známky poškození (obroušení). Tani nechal kryt č.7 otevřený tak,
aby byla později možnost se do spoje dívat kamerou na konci manipulátoru SSRMS
a sledovat, co se uvnitř děje při testovacích pohybech spoje. Whitsonová ještě
v nadplánu namontovala na modul Destiny osvětlovací reflektor, který byl odtud
dočasně sejmut při jednom z předchozích výstupů aby nepřekážel při přemisťování
a zapojování modulu Harmony. Poté už byl výstup ukončen (trval celkem 7 hodin
4 minuty).
Přílet raketoplánu Atlantis STS-122
s modulem Columbus byl plánován na
prosinec 2007, ale kvůli problémům s ECO senzory ve vodíkové části nádrže ET
musel být start raketoplánu odložen až na začátek roku 2008.
Posádce na ISS se tak vytvořil časový prostor pro dodatečnou inspekci spoje
SARJ-S3. Protože navíc neočekávaně vypadly dva jističe u jednoho menšího rotačního
kloubu Beta Gimbal Assembly (BGA-S4-1A), který otáčí solárním panelem v úhlu
beta, bylo rozhodnuto uskutečnit v úterý 18.12.2007 výstup do kosmu, při kterém
kosmonauti podrobněji prozkoumají oba problémové díly stanice. Jističe u spoje
BGA-S4-1A byly později opět nahozeny, ale protože nebylo jasné, co proudovou
špičku způsobilo, byl spoj pro jistotu nastaven do vhodné kompromisní polohy
a zaaretován, takže se nepohyboval. Bylo rozhodnuto, že kosmonauti zařadí prohlídku
BGA-S4 do programu svého nejbližšího výstupu do kosmu.
Výstup byl zahájen 18.12.2007 kolem 10:50 SEČ. Whitsonová a Tani nejprve prohlédli
menší spoj BGA-S4-1A ale nenašli na něm žádné známky poškození, které by mohlo
být příčinou dočasného výpadku jističů. Potom se kosmonauti přesunuli k rotačnímu
spoji SARJ-S3 a začali postupně demontovat řadu bočních krytů spoje. Přitom
odebírali vzorky smetí, fotili a detailně popisovali stav celého systému. Byl
proveden i pohybový test, kdy byl SARJ chvíli motoricky otáčen a kosmonauti
popisovali, co přitom vidí. Nejvíce smetí bylo nalezeno v okolí ložisek č.4
a 5. Kosmonauti tedy v souladu s plánem demontovali ložisko č.5 (jedno z 12
v SARJ-S3) a vzali ho s sebou do vnitřku ISS k další analýze a případné dopravě
na Zemi. Příčina problémů zatím stále není zřejmá. Výstup do kosmu oficiálně
skončil v 17:46 SEČ, takže trval celkem 6 hodin 56 minut. Jednalo se o jubilejní
100. výstup v rámci stavby a vybavování ISS.
Před startem STS-122 se na
ISS uskutečnil ještě jeden výstup do kosmu. Za možnou příčinu problému s BGA-S4-1A
byl totiž označen motor BMRRM (Bearing Motor Roll Ring Module) a bylo rozhodnuto
ho vyměnit (náhradní motor se nacházel v zásobách na ISS). Whitsonová a Tani
tedy ve středu 30.01.2008 v 10:56 SEČ vystoupili ze stanice a motor BMRRM na
BGA-S4-1A vyměnili. Práce na výměně motoru probíhaly převážně na noční části
oběhu kolem Země v době, kdy solární panely generují minimum energie a ohrožení
kosmonautů elektřinou tak bylo minimalizováno (BMRRM totiž kromě otáčení panelů
ve směru "beta" také přenáší elektrickou energii z panelů do zbytku
stanice ISS). Výměna motoru zabrala cca 3 hodiny. Ve zbytku výstupu kosmonauti
pokračovali v inspekcích spoje SARJ-S3. Dočasně demontovali řadu bočních krytů
spoje, odebrali vzorky smetí a pořídili podrobnou fotodokumentaci mechanizmu
(pro pozdější vyhodnocení specialisty na Zemi). Ještě v průběhu výstupu byl
nový BMRRM otestován a zkušebně otočil panel S4-1A o celých 360° bez proudových
špiček a bez výpadku jističů. Výstup byl ukončen v 18:06 SEČ a trval 7 hodin
10 minut.
V dalších dnech už se vše točilo kolem odletů a příletů ke stanici. Nejprve
se 04.02.2008 odpojila nákladní kosmická loď Progress M-62 a uvolnila tak modul
Pirs pro přílet další lodi. Progress M-63 úspěšně odstartoval z Bajkonuru hned
05.02.2008 a ke stanici dorazil 09.02.2008 jen pár hodin před plánovaným startem
STS-122.
Raketoplán Atlantis STS-122
s evropským laboratorním modulem Columbus
odstartoval z KSC ve čtvrtek
07.02.2008 ve 20:45 SEČ a po necelých dvou dnech se připojil ke stanici ISS
(v sobotu 09.02.2008 v 18:17 SEČ). V dalších dnech se uskutečnily 3 výstupy
do kosmu, jejichž hlavním úkolem bylo připojení a aktivace modulu Columbus,
který se tak stal významnou součástí kosmické stanice. Raketoplán Atlantis se
pak odpojil od ISS a úspěšně přistál na KSC dne 20.02.2007 v 15:07 SEČ.
Po odletu raketoplánu se dlouhodobá posádka věnovala vybalování nově dovezených
zásob a také intenzivně i vědeckým experimentům ve všech částech stanice.
V březnu 2008 k ISS odstartovala první evropská zásobovací kosmická loď ATV-1
(Jules Verne) [08.03.2008] a také raketoplán Endeavour STS-123
[11.03.2008] s první částí japonské laboratoře Kibo
(konkrétně s menším přetlakovým logistickým modulem ELM-PS) a s kanadským manipulátorem
SPDM Dextre (který bude sloužit jako sofistikované
zakončení staničního manipulátoru SSRMS k jemným montážním pracem na povrchu
stanice bez nutnosti výstupu kosmonautů do kosmu).
Jako první se ke stanici připojil raketoplán STS-123
a to 13.03.2008. Loď ATV-1 mezitím vyčkávala na oběžné dráze a spojení s ISS
bylo naplánováno až na 03.04.2008 (po odletu raketoplánu od stanice).
Při misi raketoplánu Endeavour STS-123
byl na stanici dopraven kanadský manipulátor SPDM (Special Purpose Dexterous
Manipulator) Dextre a japonský logistický
modul JEM ELM-PS (Japanese Experiment Module, Experiment Logistics Module -
Pressurized Section). Modul ELM-PS je první částí japonské laboratoře Kibo
a byl dočasně připevněn k hornímu CBM uzlu modulu Harmony.
Garrett Reisman vystřídal Leopolda Eyhartse v rámci dlouhodobé Expedice 16.
Během pobytu raketoplánu u stanice se uskutečnilo celkem 5 výstupů do kosmu
(EVA), všechny přes modul Quest. Jejich
náplní byla hlavně aktivace manipulátoru Dextre,
demonstrační testy opravy tepelné ochrany raketoplánu a dočasné uskladnění nástavce
OBSS na povrchu stanice ISS
(pro budoucí misi STS-124). Raketoplán Endeavour úspěšně přistál na KSC
dne 27.03.2008.
Start transportní lodi
Sojuz
TMA-12 se dvěma členy posádky
Expedice 17
(
Volkov,
Kononěnko)
a první jihokorejskou kosmonautkou
So-Yeon
Yi proběhl úspěšně a přesně podle plánu, tedy 08.04.2008 v 13:16 SELČ.
Po standardním průběhu přibližování se Sojuz
TMA-12 připojil k ISS (k dolnímu portu modulu Pirs)
10.04.2008 ve 14:57 SELČ.
Po několika dnech společného pobytu na stanici, během nichž si dlouhodobé posádky
předaly systémy družicového komplexu, se část předchozí posádky Expedice 16 (
Whitson[ová],
Malenčenko) a s nimi i
So-Yeon
Yi vrátili na Zemi 19.04.2008 v lodi
Sojuz
TMA-11 (přistání v Kazachstánu se uskutečnilo kolem 10:30 SELČ [přistání neočekávaně
proběhlo balisticky s přetížením až 8g a dosednutím o více než 400 km daleko od
plánovaného místa, ale kosmonauti byli po přistání v pořádku]).
Aktualizováno : 19.04.2008
[ Obsah | Pilotované
lety | ISS | Expedice
15 | Sojuz TMA-11
| STS-120 | STS-122
| STS-123 | Sojuz
TMA-12 | Expedice 17 ]
Pokud není uvedeno jinak, jsou použité fotografie z NASA (viz. Using NASA Imagery) a dalších volně přístupných zdrojů.
(originál je na https://mek.kosmo.cz/pil_lety/mezinar/iss/exp16/index.htm)
