Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Nosiče > Raketa H
tisk 

Japonská raketa s kyslíkovodíkovými motory a výkonem srovnatelným s raketami Atlas Centaur a Ariane.

Start rakety H-1 s družicí BS-3A (28.08.1990)Start rakety H-2H-1
Stala se v pořadí třetí nosnou raketou organizace NASDA. Ve třístupňové verzi je schopna vynášet užitečná zatížení až o 50% těžší, než její předchůdkyně N-2. Proti raketě N-2 má H-1 především tyto změny : kyslíkovodíkový motor LE-5 (použitý ve druhém stupni), nový inerciální naváděcí systém NICE a nový třetí stupeň na TPL. První stupeň rakety H-1 byl převzat z rakety N-2, včetně devíti urychlovacích motorů. Ve druhém stupni na LOX/LH2 je použit už zmíněný motor LE-5, vyvinutý firmou Mitsubishi. Tah motoru LE-5 ve vakuu je 103 kN. Celý druhý stupeň je dlouhý 10 m, má průměr 2,49 m, váží 10 tun a hoří 370 s. Třetí stupeň s motorem UM-129A na TPL vyvinula firma Nissan. Má délku 2,34 m, váží 2,2 t a tah 77,5 kN vyvíjí po dobu 68 s. Celá raketa H-1 je dlouhá 40 m, má průměr 2,49 m a počáteční hmotnost 140 tun. Nosnost až 3000 kg na nízkou dráhu. První start 12.08.1986 (ve dvoustupňové verzi).

H-2
Pro raketu H-2 byl oproti typu H-1 vyvinut zcela nový první stupeň, včetně urychlovacích motorů. Na středově umístěný první stupeň jsou uchyceny dva mohutné čtyřsegmentové návěsné raketové motory na TPL společnosti Nissan, každý s tahem 1560 kN a s dobou funkce 94 s. V prvním stupni na LOX/LH2 je japonský motor LE-7 o tahu cca 845 kN. Celý stupeň je dlouhý 28 m, má průměr 4 m, váží 98 t a hoří 348 s. Druhý stupeň je převzat z H-1, ale je vybaven zdokonaleným restartovatelným motorem LE-5A. Druhý stupeň je dlouhý 11 m, má průměr 4 m, váží 20 t a hoří 609 s (včetně restartu). Celá dvoustupňová raketa je tedy dlouhá max. 50 m, má průměr 4 m a počáteční hmotnost 260 t. Nosnost přes 9000 kg na nízkou dráhu (LEO), 4000 kg na dráhu přechodovou ke geostacionární (GTO) a 2200 kg na geostacionární dráhu (GEO).

Varianty rakety H-3H-3
Raketa H-3 vznikla na začátku 20. let 21. století s cílem snížit jednotkovou cenu za start. Koncepčně je H-3 podobná raketě H-2, ale používá vylepšené motory. V prvním stupni na LOX/LH2 jsou 2 nebo 3 motory LE-9, každý o tahu cca 1,5 MN. Druhý stupeň je také kyslíkovodíkový a má jeden motor LE-5B-3 s tahem 137 kN. Pro vzlet mohou být k prvnímu stupni bočně připojeny 0 až 4 boostery SRB-3 na TPL, každý s tahem 2,16 MN. Celá raketa je dlouhá 63 m, má průměr 5,27 m a počáteční hmotnost až 574 t (bez nákladu). Nosnost rakety je od 4000 kg na SSO dráhu, přes cca 6000 kg na TLI (k Měsíci), až po více než 8000 kg na dráhu přechodovou ke geostacionární (GTO).

Varianty rakety H-3 se označují podle počtu motorů v prvním stupni (2 nebo 3), počtu bočních boosterů (0, 2, 4) a velikosti aerodynamického krytu (S, L, W).

První start rakety H-3 dne 07.03.2023 byl neúspěšný, zřejmě kvůli selhání druhého stupně. Byla to varianta H3-22S (2 motory prvního stupně, 2 SRB boostery a krátký aerodynamický kryt).


Aktualizováno : 08.03.2023

[ Obsah | Rakety a kosmodromy ]


Pokud není uvedeno jinak, jsou použité fotografie z NASA (viz. Using NASA Imagery) a dalších volně přístupných zdrojů.


(originál je na https://mek.kosmo.cz/nosice/ostatni/h/index.htm)

Stránka byla vygenerována za 0.054886 vteřiny.