Jako první byl zahájen experiment zkoumající vliv beztížného stavu na růst vyšších
rostlin (Arabidopsis) v aparatuře FOTON. Kosmonauti také uvedli do provozu skleník
MALACHIT. Dne 16.3. začaly lékařské výzkumy - sledování poruch vestibulárního
aparátu dotazníkem ANKETA, měření hmotnosti kosmonautů a hodnocení stavu svalů,
které jsou během letu málo namáhány.
Kosmonauti opravili jednu z televizních kamer na palubě
stanice a začali sérii biologických experimentů v aparatuře MAGNITOGRAVISTAT
dovezené poslední zásobovací lodí (vliv nepravidelného magnetického pole na
orientaci stonků rostlin) a lékařská měření komplexem POLYNOM-2M. Ve dnech 23.3.-
30.3. pracovala na stanici první sovětsko-mongolská
posádka.
Po jejím odletu pokračovala základní posádka v údržbě
a opravách zařízení stanice. Tak např. 1.4. byla ukončena výměna jednoho bloku
v regenerátoru vody a vyčištění ventilátoru tepelné regulace, zkontrolovány
biologické aparatury OAZIS, VAZON a MALACHIT. Ve všech prostorách stanice kosmonauti
provedli "mokrý úklid". V tavící peci SPLAV byl zahájen šestidenní experiment
s růstem krystalu z kadmia, rtuti a teluru. V rámci dálkového průzkumu byly
fotografovány vybrané oblasti Kavkazu, severní části Kaspického moře a jižního
Uralu.
V rámci profylaktických opatření byl vyměněn blok přepínačů
kompresorů v chladícím systému submilimetrového dalekohledu BST-1M, k provozu
byla připravena mnohozonální kamera MKF-6M a přenosný gamateleskop JELENA. Dále
byl vyměněn blok automatiky v termoregulačním systému a provedeny úpravy v systému
automatické orientace a stabilizace stanice KASKAD. Po skončení prvního experimentu
v aparatuře SPLAV 7.4. začalo 10.4. tavení směsi arsenidu a antimonidu galia.
Kosmonauti oslavili 12.4. dvacáté výročí letu prvního kosmonauta světa J. A.
Gagarina. V dalších dnech pokračovaly vědecké experimenty, snímkování se provádělo
nad Atlantikem, Kaspickým mořem, Kazachstánem, středoasijskými republikami SSSR,
jižní Sibiří a Mongolskem.
Od 21.4. byla obnovena činnost palubního submilimetrového
dalekohledu BST-1M. Po nezbytné kalibraci bylo sledováno zejména záření zemské
atmosféry. Zvláštností aparatury je ochlazování přijímací části tekutým héliem
na teplotu -269°C. Pokračovaly také experimenty POLJARIZACIJA a GOLOGRAMMA.
Dne 24.4. kosmonauti vymontovali aparaturu SPLAV z vakuové komory a umístili
tam zařízení ISPARITĚL, ve kterém se tentokrát zkoušelo napařování mědi na titanový
vzorek za současného měření teploty. Experimenty se totiž prováděly střídavě
na osvětlené i neosvětlené části dráhy. Podobné experimenty byly provedeny i
s napařením stříbra. Demontáž aparatury a opětná instalace pece SPLAV byla provedena
28.4. Na aparatuře LOTOS byl získán vzorek pěnového polyuretanu, v peci SPLAV
další vzorek materiálu kadmium-rtuť-telur.
Dne 5.5. byly prováděny geofyzikální výzkumy a zkoušen
prototyp nového termoregulačního systému a fotografovány různé části konstrukce
stanice. Kosmonauti 8.5. odmontovali jeden řídicí pult a připravili ho k dopravě
na Zemi a také zkontrolovali chladicí systém dalekohledu BST-1M. V aparatuře
SPLAV byly získány vzorky skleněných materiálů. Sovětsko-rumunská
posádka pracovala na komplexu Saljut 6-Sojuz
ve dnech 15.- 22. 5.
Po odletu této posádky začali kosmonauti Kovaljonok
a Savinych připravovat stanici
k bezpilotnímu letu. Na aparatuře PION ukončili experiment STRUKTURA (sledování
procesů tepelné a látkové cirkulace při růstu krystalů v beztíži).
Aktualizováno : 28.10.2001
[ Obsah | Pilotované lety | Sojuz T
| Sojuz T- 4 ]
Pokud není uvedeno jinak, jsou použité fotografie z NASA (viz. Using NASA Imagery) a dalších volně přístupných zdrojů.
(originál je na https://mek.kosmo.cz/pil_lety/rusko/sojuz_t/so-t4/exp.htm)
