Během prvních dvou dnů kosmonauti uvedli do provozu základní systémy stanice včetně
dálnopisu STROKA. V těchto dnech kosmonauti pracovali od 7. do 21. hod SEČ. Zkontrolován
byl autonomní navigační systém DELTA. Dne 17. 5. kosmonauti vypustili z vakuové
komory malou radioamatérskou družici ISKRA 2 (1982-033C). Následující den kosmonauti
prověřili stav ochranných krytek na iluminátorech a založili film do ručních i
pevně zabudovaných kamer a prověřili jejich chod. Kosmonauti také začali cvičit
na veloergometru a na pohyblivém chodníčku. Dne 21. 5. začali provádět biologické
experimenty v modernizovaných aparaturách OAZIS, VAZON a MAGNITOGRAVISTAT. Pro
registraci fyziologických parametrů používali zdokonalený přístroj AELITA-01.
Ve dnech 25.5. - 4.6. byla se stanicí spojena zásobovací
loď Progress 13 (mezinárodní označení
1982-047A). Dopravila na palubu mj. vědeckou aparaturu pro společné sovětsko-francouzské
experimenty. Kosmonauti zahájili vizuální pozorování a snímkování kamerami MKF-6M
a KATE-140 zemského povrchu v rámci programu dálkového průzkumu - konkrétně
stav ozimů v krasnojarském kraji, pastviny a bavlníková pole ve středoasijských
republikách a záplavové území Volhy. Ve skleníku OAZIS začala klíčit semena
ovsa a hrachu. Kosmonauti registrovali jejich růst pomocí kamery. Zdokonalený
navigační systém DELTA byl 11.6. použit k astrofyzikálním měřením (systém automatizuje
navádění stanice do potřebného směru, snižuje spotřebu pohonných hmot pro orientaci,
lze ho použít i pro záznam času a orientace stanice v průběhu experimentů/.
Dne 12. 6. kosmonauti odpočívali a poprvé použili zdokonalené sprchovací zařízení.
Hmotový spektrometr ASTRA-1 umožňující registraci znečištění okolí stanice i
parametry okolní atmosféry i ionosféry (detektory jsou umístěny na povrchu stanice)
byl zapojen 15.6. V následujících dnech připravili k provozu přístroje určené
ke společným sovětsko-francouzským experimentům.
Ve dnech 25. 6. - 2. 7. 1982 pracovalo na palubě stanice
pět kosmonautů - kromě základní posádky ještě členové sovětsko-francouzské posádky
V. Džanibekov, A.
Ivančenkov a J.L. Chrétien.
Po jejich odletu členové základní posádky pokračovali v pozorování a snímkování
vybraných oblastí na území SSSR i ve světovém oceánu, pokračovaly biologické
experimenty.
Ve dnech 12. 7. - 11. 8. 1982 byla k zadnímu spojovacímu
uzlu stanice připojena zásobovací loď Progress
14 (1982-070A). Dne 16.7. kosmonauti použili vakuový oblek ČIBIS pro imitaci
vlivu tlaku na organismus a fyziologické parametry registrovali aparaturami
AELITA-01 a REOGRAF. Dne 20.7. kosmonauti pokračovali v astrofyzikálních výzkumech
pomocí francouzské aparatury PIRAMIG. Dálkový průzkum se zaměřil na oblasti
Ukrajiny, Kavkazu, Černého a Kaspického moře a středoasijských republik. Cyklus
pozorování galaktických i mimogalaktických rentgenových zdrojů pomocí rentgenového
spektrometru byl zahájen 27. 7. (75. den letu). Ve skleníku BIOGRAVISTAT pokračovalo
čtyřdenní sledování vlivu umělé gravitace (vyvolané rotací) na růst vyšších
rostlin. Kosmonauti také provedli první kontrolní měření s československým fotometrem
EFO-1, určeným k registraci absorpce světla hvězd v zemské atmosféře. Fotometr
je řízen mikroprocesorem a registrace měření se provádí na malou kazetu.
První výstup na povrch stanice Saljut
7 provedli kosmonauti Berezovoj
a Lebeděv 30. 7. 1982. Jeho účelem
byla kontrola stavu vědecké aparatury umístěné na povrchu stanice a také odmontování
některých vzorků různých materiálů vystavených vlivu kosmického prostoru (včetně
biopolymerů a optických materiálů) a jejich nahrazení novými a sejmutí detektorů
mikrometeoritů. Kosmonauti provedli také zkoušky přístrojů pro montáž a demontáž
zařízení v podmínkách beztížného stavu a hlubokého vakua. Celková doba práce
kosmonautů v otevřeném prostoru byla 2 hod 33 min.
V dalších dnech (po odpočinku) kosmonauti pokračovali
v astrofyzikálních experimentech s rentgenovou aparaturou, lékařských měřeních
a dálkovém průzkumu (vhodně osvětleny byly oblasti Běloruska, Krymu, Kavkazu,
Pamíru, Černého a Kaspického moře a také části Atlantského a Indického oceánu).
Ve sklenících SVETOBLOK, OAZIS a VAZON pokračoval růst hrachu, pšenice a cibule,
který kosmonauti kontrolovali, registrovali a také pravidelně zajišťovali dodávku
vody a čerstvého vzduchu. Dne 6. 8. bylo registrováno záření ze známého rentgenového
zdroje Cygnus X-1. Téhož dne byl na aparatuře MAGNITOGRAVISTAT ukončen experiment
sledující vliv magnetického pole na růst rostlin. Dne 13. 8. pokračovala registrace
rentgenového záření zdrojů Cygnus X-1 a Ophiuchus spektrometrem SKR-02M se speciálním
časovým analyzátorem. V rámci kontroly zdravotního stavu kosmonautů byl na magnetickou
pásku zaznamenán jejich elektrokardiogram, bioelektrická srdeční aktivita při
cvičení na veloergometru byla registrována aparaturou AELITA-01.
Ve dnech 20. 8. - 27. 8. 1982 pracovala na palubě stanice
opět pětičlenná posádka - kromě členů základní posádky to byli také kosmonauti
L. Popov, A.
Serebrov a S. Savická, kteří
přiletěli na dopravní lodi SOJUZ T-7. K odletu
použili "starší" loď SOJUZ T-5, která již končila svoji aktivní životnost.
V dalších dnech se kosmonauti věnovali zejména dálkovému
průzkumu, především sledování dynamiky rozvoje prašných bouří na území Kazachstánu,
severního Kavkazu, Ukrajiny, Turkménie a zkoumali oblasti v okolí Kaspického
moře, které jsou bohaté na zemní plyn. Po korekci dráhy stanice, provedené 31.
8. pomocí manévrovacího motoru stanice, byla dráha ve výši 321-340 km, perioda
90,9 min. Začátkem září se kosmonauti soustředili na pozorování velkých kruhových
útvarů a půdních zlomů v okolí Balchašského jezera a na Dálném východě, stavu
lesních oblastí na Altaji, v Karpatech, Amurské oblasti a u Bajkalu. Obnoveny
byly také astrofyzikální experimenty pomocí rentgenové aparatury. Reakce srdce
a cévního systému na odstupňovaně zatížení bylo 10.9. sledováno pomocí aparatur
REOGRAF a BETA. V biologických aparaturách byla sledována dynamika růstu pšenice
a kukuřice a vliv elektrického pole na růst hrachu.
Dne 11. 9. byl naplánován generální úklid stanice a kosmonauti
použili sprchovací zařízení ke koupeli, pomocí dvoustranného televizního spojení
mohli hovořit se svými rodinami. Dne 14. 9. bylo oznámeno, že k pozorování zemského
povrchu je používána i televizní aparatura NIVA, která umožňuje videozáznam
obrazu s velkým rozlišením a jeho operativní předání na Zemi. Pro sledování
optických vlastností atmosféry kosmonauti používali čs. elektronický fotometr
a registrační foto a kinoaparaturu.
Ve dnech 20. 9. - 14. 10. 1982 byla k zadnímu spojovacímu
uzlu stanice připojena další zásobovací bezpilotní loď Progress
15 (1982-094A). Kromě vykládky nákladu a kontroly přečerpávání pohonných hmot
a vody kosmonauti pokračovali v experimentech a instalovali novou vědeckou aparaturu
(hmotový spektrometr ASTRA-1, nové biologické objekty atd.). Vzhledem k tomu,
že končil již pátý měsíc letu, byla stále větší pozornost věnována cvičení a
kontrole zdravotního stavu kosmonautů. Ve sklenících OAZIS a VAZON kosmonauti
pěstovali nové vzorky hrachu, ovsa a cibule, v aparatuře MAGNITOGRAVISTAT se
zkoumal vliv nehomogenního magnetického pole na klíčení semen lnu. Po dvou korekcích
dráhy motorem dopravní lodi byla 1. 10. výška dráhy komplexu 364-384 km, perioda
91,8 min. Tentýž den začalo měření úrovně gamma záření pomocí přenosného detektoru
JELENA (zdokonalená varianta přístroje používaného na Saljutu 6).
Dne 5. 10. kosmonauti registrovali rentgenové záření
ze známé Krabí mlhoviny a pokračovali v měření zeslabování světla hvězd v zemské
atmosféře čs. fotometrem EFO-1. V rámci profylaktických prohlídek zařízení stanice
kosmonauti kontrolovali orientační systém a měřili malá zrychleni, která při
letu narušují ideální beztížný stav. Dne 19. 10. kosmonauti pozorovali francouzskou
aparaturou PIRAMIG slabé objekty v souhvězdích Střelce, Orionu, Býka a Vozky.
Průběžně pokračovalo i pozorování zemského povrchu. Jeden z pravidelných dní
oddechu 22. 10. byl věnován úklidu stanice a rozhovorem s rodinami kosmonautů.
Dne 29. 10. kosmonauti podrobně kontrolovali svůj zdravotní stav a prováděli
různé biochemické experimenty.
Ve dnech 2. 11. - 13. 12. byla k zadnímu spojovacímu
uzlu stanice připojena poslední letošní zásobovací loď Progress
16. Kosmonauti kromě vykládky kusového nákladu dokončovali vědecké experimenty
a stále více času věnovali cvičení a kontrole svého zdravotního stavu. Na aparatuře
TAVRIJA začaly experimenty s výrobou velmi čistých biologických materiálů metodou
elektroforézy. Nákladní loď přivezla také novou technologickou pec KORUND, ve
které je možné zpracovávat různé polovodičové materiály. Speciální karusel s
12 úchylkami umožňuje zpracovávat vzorky i bez přítomnosti posádky (odstraňuje
se tím její rušivý vliv). Program zpracování (průběh teploty) lze předem zadat
a mikroprocesorový systém pak průběh přesně kontroluje. Jako první byl zpracován
monokrystal selenidu kadmia a antimonidu india. Pro technologické experimenty
byl používán i krystalizátor KRISTALL (získán byl např. monokrystal selenidu
kadmia).
Dne 6. 11. kosmonauti vizuálně pozorovali zemský povrch
a sprchovali se, následující den sledovali televizní přenos z oslav VŘSR v Moskvě.
Dne 19. 11. byl v aparatuře SVĚTOBLOK-T ukončen experiment GEL pro sledování
syntézy polymerů v beztížném stavu. Dne 26. 11. kosmonauti registrovali rentgenové
záření Síria dalekohledem RT-4M, přičemž k orientaci a stabilizaci komplexu
použili řídící systém lodi Sojuz T-7. Tentýž den provedli nácvik řízení dopravní
lodi jako přípravu k návratu. Od 30.11. začali pravidelně používat vakuového
obleku ČIBIS (umožňujícího snížením tlaku na dolní část těla imitaci přitažlivosti).
Konzervaci stanice Saljut
7 a oživování dopravní lodi kosmonauti zahájili 7. 12. a na následující
den byla naplánována korekce dráhy komplexu motorem lodi Progress
16. V peci KORUND byl získán vzorek monokrystalů sulfidu kadmia a germania legovaného
galiem (experiment probíhal od 6. 12.). Kosmonauti uložili do kosmické lodi
všechny získané materiály a odebrali také vzorky vzduchu a mikroflóry z různých
míst stanice.
Aktualizováno : 28.10.2001
[ Obsah | Pilotované lety | Sojuz T
| Sojuz T- 5 ]
Pokud není uvedeno jinak, jsou použité fotografie z NASA (viz. Using NASA Imagery) a dalších volně přístupných zdrojů.
(originál je na https://mek.kosmo.cz/pil_lety/rusko/sojuz_t/so-t5/exp.htm)
