Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Pilotované lety > Sojuz TM > Sojuz TM-11
tisk 
M.označení Start Přistání Délka letu Poznámka
1990-107A 02.12.1990 26.05.1991 175d 1h51m 8. základní posádka stanice Mir


Posádka Sojuzu TM-11
Posádka : Afanasjev,V.M.[VE] | Manarov,M.Ch.[PI] | Akiyama,T.[KV](Japonsko)


Znak letuPopis letu : (Přehled kosmonautiky v roce 1991, Ing. Marcel Grün)

Dne 4.12. v 09.57.10 UT se ke stanici Mir (stykovací zařízení +X) připojila loď Sojuz TM-11 s novou základní posádkou V. Afanasjevem, M. Manarovem a japonským novinářem T. Akiyamou na palubě. Členové 7. základní posádky G. Manakov a G. Strekalov zahájili biotechnologický experiment Vita, jehož cílem bylo získání živočišných tkání, produkující enzymy.

Dne 5.12. se mezinárodní posádka Miru věnovala lékařskobiologickým výzkumům. Členové nové základní posádky V. Afanasjev a M. Manarov se seznamovali se zvláštnostmi provozu systémů stanice. T. Akiyama uskutečnil rozhlasové a televizní reportáže a experiment Ljaguška s cílem studia chování 6 exemplářů rosničky obecné (Hyla arborea) v podmínkách kosmického letu. Pokračoval experiment Vita, při němž kosmonauti odebírali vzorky preparátů pro následující laboratorní výzkumy na Zemi.

 Znak mezinárodního letuO den později se uskutečnila tradiční tisková konference se členy mezinárodní sovětsko-japonské posádky komplexu Mir. Spojovací most "CUP-kosmos", zajišťovaný retranslační družicí, trval téměř hodinu. Následujícího dne V. Afanasjev a M. Manarov nacvičovali sled operací pro výstup do volného kosmu. Kosmonauti G. Manakov a G. Strekalov zahájili biotechnologický experiment Rekomb, jehož cílem bylo studium možnosti kultivace hybridizovaných buněk v beztíží; na Zemi se počítá s jejich využitím k získávání biologicky aktivních látek. Japonský novinář T. Akiyama se kromě reportážní činnosti věnoval hodnocení stavu vestibulárního aparátu člověka ve fázi adaptace na beztíží.

Dne 8.12. kosmonauti G. Manakov a G. Strekalov zahájili prověrku systémů lodi Sojuz TM-10. Do její návratové kabiny ukládali pouzdra s výsledky výzkumů. V průběhu dne cvičili v obleku Čibis a na běžícím pásu. V. Afanasjev a M. Manarov pokračovali v zabydlování stanice, upřesňovali rozmístění vědecké aparatury a přebírali zkušenosti z jejího provozu. Japonský novinář T. Akiyama plnil program lékařskobiologických experimentů a zabýval se reportážní činností. Další den se G. Manakov a G. Strekalov s T. Akiyamou začali připravovat k návratu na Zemi. Dokončili rovněž biotechnologické experimenty Vita, Rekomb a Biokrist a připravili vypěstované buněčná kultury a další vzorky k dopravě na Zemi. Ve 23.30 UT se posádka rozloučila a přešla do Sojuzu TM-10.

Dne 10.12. v 02.48 UT se kosmická loď Sojuz TM-10 oddělila od komplexu. Po brzdicím manévru v 05.13.40 UT byly v 05.40.29 UT odhozeny služební a orbitální modul a v 06.08.16 UT přistála návratová kabina 69 km SZ od Arkalyku. Z místa přistání byli kosmonauti G. Manakov, G. Strekalov a T. Akiyama dopraveni vrtulníkem do Arkalyku a odtud letecky do Moskvy.

V prvním týdnu ledna 1991 probíhal dlouhodobý experiment přípravy monokrystalu oxidu zinečnatého (ZnO) na peci Gallar, zahájený 31.12.1990. Souběžně se kosmonauti osmé základní osádky připravovali k výstupu. Dne 04.01. dokončili prověrku systémů výstupového úseku modulu Kvant 2 a trénovali ve skafandrech. Zkoumali také toky energetických nabitých částic v blízkém kosmickém prostoru spektrometrem Marija.

Dne 07.01. v 17:03 vystoupili V.Afanasjev a M.Manarov do volného kosmu, demontovali zdeformovaný závěs poklopu výstupového průlezu modulu Kvant 2, odhodili jej a nainstalovali nový včetně nového ložiska. Náhradní díly byly dopraveny na Sojuzu TM-11. Na povrchu stanice umístili díly výložníku ("jeřábu") pro montáž v příštím výstupu. Demontovali také televizní kameru Gemma 2 na stabilizované plošině ASP-G-M a sejmuli kontejner Plenka 3 se vzorky polovodičových materiálů. V závěru byla ověřena funkce opraveného víka průlezu. Výstup byl ukončen ve 23:21.

Dne 14.01. posádka uskutečnila sérii experimentů zaměřených na studium generace nabitých částic a jejich rozložení v blízkém kosmickém prostoru.

14.01.1991 také z Bajkonuru ve 14:50:27 vzlétla nákladní loď Progress M-6 na počáteční dráhu 51,62°, 88,21 min, 185-193 km. Po prvních korekcích se pohybovala po dráze s parametry dráhu 51,62°, 88,4 min, 192-224 km. Náklad tvořily pohonné látky, voda, náhradní díly, přístroje a pošta.

Před jejím přijetím se dne 15.01. V.Afanasjev a M.Manarov zabývali zejména technickou obsluhou družicového komplexu Mir. Vyměnili na stanici blok akumulátorových baterií a zkontrolovali prostředky rádiového a televizního spojení.

Dne 16.01. v 16:35:23 se připojila automatická nákladní loď Progress M-6 k stykovacímu uzlu -X modulu Kvant. Bezprostředně poté zahájila posádka vykládka nákladu.

Dne 23.01. v 10:59 vystoupili V.Afanasjev a M.Manarov do volného kosmu. Nejprve sejmuli z povrchu modulu Kvant 2 aparaturu Ferrit se vzorky feromagnetických materiálů a místo ní umístili spektrometr Sprut 5 pro registraci toků nabitých elementárních částic. Na nejširší část základního bloku umístili a vyzkoušeli teleskopické rameno (výložník, gruzovaja strela) o délce ve vysunutém stavu 14 m (ve složeném 1,8 m), které mělo sloužit především k přemístění slunečních baterií z modulu Kristall na modul Kvant. Zařízení o hmotnosti 40 kg (včetně mechanických ručních systémů otáčení 65 kg) vyvinuli a vyrobili z uhlíkatého laminátu v NPO Eněrgija. Na povrchu zanechali náhradní díly výložníku ke zjištění vlivu kosmického prostoru na tento materiál. Výstup byl ukončen v 16:32.

Dne 26.01. v 09:00 vystoupili kosmonauti znovu do vesmíru. Pomocí výložníku dopravili na Kvant dva nosníky pro ukotvení slunečních baterií a laserové koutové odražeče pro experimentální systém optického navádění při setkávacím manévru. Po instalaci všech dílů byl výstup ukončen v 15:20. V následujícím období sledovali ekologický dopad války v Perském zálivu. Ministerstvo obrany SSSR dementovalo zprávy, že výsledky pozorování kosmonautů jsou předávány jako vojenská pomoc Iráku.

Dne 19.02. uplynulo 5 let od startu družicové stanice Mir. Posádka v tento den vizuálně pozorovala a snímala zemský povrch a připravovala aparaturu k materiálovým pokusům. Pokračovaly experimenty k hodnocení vlivu kosmického prostředí na konstrukční materiály. Dne 26.02. posádka uskutečnila na zařízení Pion MA sérii technologických experimentů zaměřených na studium vlivu vibrací na procesy transportu hmoty a tepla v beztíží. Kosmonauti také měřili spektra kosmického záření spektrometry Marija a Buket. Pokračovalo studium vlivu kosmu na konstrukční materiály. V.Afanasjev a M.Manarov instalovali v odpočinkových kajutách nové ventilační zařízení, dopravené lodí Progress M-6. Motorovou jednotkou nákladní lodi se dne 01.03. uskutečnila korekce oběžné dráhy komplexu.

V první polovině března pokračovaly astrofyzikální, geofyzikální a technologické experimenty. Dne 12.03. se pro určení fyzikálních charakteristik atmosféry v blízkosti komplexu uskutečnil experiment Diagramma, 15.03. se posádka zabývala studiem ozónové vrstvy zemské atmosféry a astrofyzikálními a geofyzikálními experimenty. Ve 12:46:41 se od orbitálního komplexu oddělila nákladní loď Progress M-6 a v 18:14:00 byla navedena do hustých vrstev atmosféry, kde zanikla.

Dne 19.03.1991 vzlétla ve 13:05:15 z Bajkonuru nákladní loď Progress M-7 na dráhu s parametry 51,63°, 88,26 min, 183-199 km. Na její palubě byl spotřební materiál, pohonné látky, zásoby a další potřeby pro provoz komplexu Mir. Součástí nákladu byl i malý subsatelit Mak (viz 17.06.1991). Po první korekci se loď pohybovala po dráze 51,61°, 89,57 min, 239-274 km.

První pokus o spojení se stykovacím uzlem -X na modulu Kvant se uskutečnil 21.03. kolem 14:28. Manévr byl počítačem zastaven ve vzdálenosti asi 500 m. Proto následující den proběhly autonomní prověrky automatických navigačních systémů KURS na komplexu Mir a nákladní lodi Progress M-7, při kterých však nebyly zjištěny žádné anomálie. Pracovníci CUP blahopřáli kosmonautovi M.Manarovovi k jeho 40. narozeninám, dárek se však nacházel na nákladní lodi Progress M-7. Dne 23.03. sice pokračovali oba kosmonauti v realizaci astrofyzikálních, materiálových a technických experimentů, avšak hlavní pozornost se soustředila na opakování pokusu o spojení nákladní lodi Progress M-7 se stanicí Mir. Ve vzdálenosti 60 až 40 m bylo z televizních snímků zřejmé, že se loď uchyluje z kursu. V závěru manévru podlétl Progress M-7 komplex ve vzdálenosti pouhých 5-7 metrů, přičemž hrozilo akutní nebezpečí srážky obou těles. Ve dnech 24.-25.03. probíhaly proto nové komplexní zkoušky navigačních systémů stanice Mir a lodi Progress M-7, které však nenalezly žádné zřejmé závady. Proto bylo rozhodnuto znovu je prověřit při přemístění transportní lodi Sojuz TM-11 na modul Kvant. Za tím účelem se dne 26.03. v 10:12:00 transportní loď Sojuz TM-11 s kosmonauty V.Afanasjevem a M.Manarovem oddělila od stykovacího uzlu -X přechodového úseku základního bloku stanice Mir, vzdálila se na 130 m a zahájila přelet na stykovací uzel -X modulu Kvant. V závěrečné fázi automaticky řízeného přibližování se projevily obdobné odchylky, jako při pokusech o připojení lodi Progress M-7, avšak kosmonauti je ručním zásahem odstranili. Jako příčina byla zjištěna parabolická antény 3A0 systému KURS na modulu Kvant, která byla oddělena od konstrukce a mířila špatným směrem. K jejímu uražení zřejmě došlo 26.01. během montáže laserových odrážečů. Sojuz TM-11 se připojil k uzlu -X v 10:58:59.

Dne 28.03. ve 12:02:58 se automatická nákladní loď Progress M-7 úspěšně připojila ke stykovacímu uzlu +X na přechodovém úseku základního bloku komplexu Mir a kosmonauti zahájili její vykládku.

Dne 02.04. kosmonauti vyměnili na stanici Mir jeden soubor akumulátorů. Kamerami souboru Gemma byla snímána Ukrajina, jižní část Ruska a Kazachstánu pro sledování růstu rostlinstva, hledání užitkových nerostů a k ekologickým studiím v oblastech soustředění těžkého průmyslu. 05.04. dokončili kosmonauti výměnu chladicího média v systému teplené regulace a o den později ukončili výrobu superčistého krystalu germania v zařízení Optizon. 09.04. měřili prostorové a energetické charakteristiky kosmického záření dalekohledem Buket a spektrometrem Granat. Na zařízení Danko byl studován vliv dlouhodobého působení kosmického prostoru na konstrukční materiály.

Dne 11.04. navázali kosmonauti na palubě Miru krátké radiové spojení s účastníky 9. národní kosmické konference, která se konala v Colorado Springs (Colorado).

Dne 12.04. se uskutečnila korekce oběžné dráhy komplexu Mir. K tomu účelu byla část pohonných látek přečerpána do nádrží lodi Progress M-7. Kosmonauti se zabývali přípravnými pracemi pro instalaci panelů slunečních baterií na modulu Kvant. Položili v tomto modulu kabely a instalovali aparaturu pro ovládání pohonů slunečních baterií.

Dne 14.04. překonal M.Manarov hranici 500 dní kombinované doby na oběžné dráze ze všech svých expedic. Kosmonauti zahájili přípravy k výstupu do volného prostoru. Prověřovali skafandry a připravovali nezbytné nářadí. O den později bylo do nádrží lodi Progress M-7 přečerpáno z nádrží stanice nezbytné množství pohonných látek, potřebné k uskutečnění brzdicího manévru po plánovaném oddělení nákladní lodi. Dne 16.04. posádka kontrolovala elektrické rozvody a systém řízení činnosti pohonů slunečních baterií a stejně jako v následujících dnech pokračovala v přípravných operacích k výstupu do kosmického prostoru. Souběžně probíhaly experimenty, zaměřené na studium spekter kosmického záření různých energií, hodnocení vzorků konstrukčních materiálů a registraci toků mikrometeoroidů. Dne 23.04. kosmonauti prověřili činnost systému zabezpečení životních podmínek, prostředků rádiového spojení a telemetrie skafandrů, připravovali potřebné zařízení pro práci na vnějším povrchu družicového komplexu Mir a zkontrolovali systémy výstupového úseku modulu Kvant 2. Dalekohledem Buket a spektrometrem Granat měřili kosmické záření.

Dne 25.04. ve 20:29 vystoupili V.Afanasjev a M.Manarov do volného prostoru. Kosmonauti upevnili na vnějším povrchu komplexu Mir vzorky slitiny s tvarovou pamětí (Nitinol) v rámci přípravy experimentu Sofora. V.Afanasjev pak znovu upevnil televizní kameru souboru Gemma-2 na stabilizovanou plošinu ASP-G-M modulu Kvant 2. Kamera byla při výstupu 07.01. sejmuta k výměně objektivu. M.Manarov pořídil kamkorderem snímky poškozené antény 3A0 navigačního systému KURS na modulu Kvant pro zjištění možností její opravy. Zjistil při tom, že parabolický disk této antény o průměru 230 mm chybí. Před návratem kosmonauti sejmuli náhradní díly výložníku vystavené účinkům kosmického prostoru a termomechanické zařízení, které nainstalovali na počátku výstupu. Výstup do prostoru byl ukončen 26.04. v 00:03.

Dne 30.04. se posádka zabývala profylaxí systémů zabezpečení životních podmínek a termoregulace a uskutečnila několik experimentů se spektrometry Granat a Prut.

Dne 06.05. ve 22:59:36 se oddělila automatická nákladní loď Progress M-7 od komplexu Mir. Kosmonauti V.Afanasjev a M.Manarov v průběhu dne připravovali vědeckou aparaturu k nadcházejícím experimentům a absolvovali kontrolní lékařské vyšetření. Dne 07.05. byla nákladní loď Progress M-7 povelem z CUP zorientována a v 16:24:00 byl zažehnut její brzdicí motor, aby přešla na sestupnou dráhu. Ve výšce 130 km se mělo oddělit přistávací pouzdro. Protože se nepodařilo zachytit jeho telemetrické vysílání, předpokládá se, že spolu s lodí shořelo v atmosféře.

Transportní loď Sojuz TM-12 (posádka Arcebarskij,A.P.[VE], Krikaljov,S.K.[PI], Sharman[ová],H.[KV](VB)) vzlétla 18.05.1991 ve 12:50:28 UT. Start byl v dubnu odložen v důsledku technických problémů s lodí Progress M-7. Volací znak osádky byl „Ozon". Na 4. a 5. oběhu proběhl dvouimpulsní korekční manévr, po němž se loď pohybovala po dráze ve výši 259-318 km. Další dvouimpulsní korekční manévr dráhy se uskutečnil 19.05. na 17. a 18. oběhu. Dne 20.05. zjistil A.Arcebarskij při vzdálenosti lodi Sojuz TM-12 asi 80 km od komplexu Mir, že nepracuje automatický systém navádění KURS; proto převzal ruční řízení manévru. Na příletovou dráhu ke stanici byla loď navedena dalšími dvěma korekčními manévry na 32. a 33. oběhu. Ke spojení s družicovým komplexem došlo ve 14:30:47 se zpožděním asi 5 min proti plánu. Po přestupu (kolem 15:15) byly zahájeny vědecké experimenty. V průběhu dne došlo k výměně pozdravných telegramů mezi osádkou a prezidentem M.Gorbačovem.

Dne 21.05. bylo zahájeno předávání stanice mezi základními osádkami. V dopoledních hodinách Sharman[ová] uskutečnila rakouským zařízením Reflotron automatickou analýzu krve, ukrajinským zařízením Elektrotopograf-7K studovala vlastnosti teflonových fólií a odpoledne navázala spojení pomocí radioamatérské stanice GB1MIR s britskými středoškolačkami na Harrogate Ladies College a dalších školách. Radioamatérská spojení pokračovala i v dalších dnech.

Dne 22.05. pokračovala H.Sharman[ová] v experimentech Reflotron a Elektrotopograf-7K a na bulharském zařízení Pleven-87 hodnotila svoji operátorskou činnost. A.Arcebarskij zahájil snímkování zemského povrchu. Ve sklenících Svetoblok, Vazon a Magnitigravistat byly zahájeny pokusy s pěstováním vyšších rostlin (mj. ženšenu [Panax gin-seng] a cibule [Allium cepa]).

Dalšího dne měli kosmonauti na programu lékařskobiologické, geofyzikální, technologické a biotechnologické experimenty. H.Sharman[ová] v rámci experimentu M-44-4 byla po 24 hodin připojena k přenosnému elektrokardiografu. Uskutečnilo se několik sérií snímkování zemského povrchu.

Dne 24.05. H.Sharman[ová] uskutečnila na zařízení Reflotron analýzu krve své i kosmonautů Afanasjeva a Manarova.

Dne 25.05. přenesli členové mezinárodní osádky anatomické křeslo britské kosmonautky H.Sharman[ové] ze Sojuzu TM-12 do Sojuzu TM-11. H.Sharman[ová] dokončila experimenty Pleven-87 a Vita a výsledky přenesla do návratové kabiny lodi Sojuz TM-11.

Dne 26.05. v 06:13 se oddělila kosmická loď Sojuz TM-11 s kosmonauty A.Afanasjevem, M.Manarovem a H.Sharman[ovou] od komplexu Mir. Brzdicí manévr byl zahájen v 09:12 a v 09:38 se od přistávací kabiny oddělil orbitální a služební modul. Kabina vstoupila do atmosféry v 09:42 a v 10:04:48 měkce přistála 68 km JV od Džezkazganu. Po krátké lékařské prohlídce byli kosmonauti letecky dopraveni do Moskvy.

Let první britské kosmonautky, civilním povoláním chemičky čokoládovny Mars ve Slough, byl financován Moscow Narodny Bank se sídlem v Londýně. K realizaci plánovaných britských experimentů v rámci společného programu JUNO se však nepodařilo získat dostatek finančních prostředků.


Aktualizováno : 04.11.2001

[ Obsah | Pilotované lety | Sojuz TM ]


Pokud není uvedeno jinak, jsou použité fotografie z NASA (viz. Using NASA Imagery) a dalších volně přístupných zdrojů.


(originál je na https://mek.kosmo.cz/pil_lety/rusko/sojuz_tm/so-tm11/index.htm)

Stránka byla vygenerována za 0.175226 vteřiny.