Krystalizátor je dílem kolektivu Fyzikálního ústavu AVČR.
Pod vedením Ing. Aleše Třísky ho připravil pro technologické experimenty
na stanici Saljut 6. Po úpravách se však další exemplář používal i na stanici Mir.
Krystalizátor umožňuje přípravu vzorků válcového tvaru v nerezových
pouzdrech o vnějším průměru 16 mm, síle stěny 0.2 mm a délce 140 mm. Může
se v něm uskutečňovat série šestnácti experimentů, každého s vlastním teplotním
a pohybovým programem a nezávislou nastavitelností jejich časového sledu.
Celá série pokusů může probíhat bez přítomnosti obsluhy. Po výměně bubnového
zásobníku se vzorky a kazety s mg. páskem, na němž je zaznamenán program
a průběh experimentů (novější verze už má samozřejmě polovodičovou paměť),
je možno okamžitě zahájit další sérii pokusů. V krystalizátoru se mohou
vytvořit až tři úzká a dvě široká nezávisle ovladatelná teplotní pásma
v rozmezí teplot 100 až 850 °Celsia, po inovaci až 1200 °Celsia. Celková
vytápěná délka pece je 280 mm. Teplota se udržuje v rozmezí plus minus
0.5 °Celsia. Nastavení polohy vzorku a rychlost jeho pohybu jsou ovladatelné
v obou směrech. Celková délka posuvu je 420 mm. Krystalizátor umožňuje
během experimentu snímat velikost mikrovibrací ve třech osách a průběžně
hodnotit jejich vliv na technologický proces. Tato možnost byla v té době
novinkou.
Krystalizátor má univerzální použití. Mohou se v něm pěstovat monokrystaly
z plynné fáze, z kapalné fáze, rekrystalizací a podobně. Mohou se v něm
připravovat různé slitiny skla, zvláště čisté suroviny či monokrystaly.
Aktualizováno : 21.05.2004
[ Obsah | Kosmonautika
v Česku ]
Pokud není uvedeno jinak, jsou použité fotografie z NASA (viz. Using NASA Imagery) a dalších volně přístupných zdrojů.
(originál je na https://mek.kosmo.cz/cz/csk/index.htm)
