Astrofyzikální modul stanice Mir.
[ Konstrukce ]
[ Laboratorní úsek ]
[ Přechodová komora ]
[ Úsek vědeckých přístrojů ]
Vědecké vybavení modulu.
[ Pulsar X-1 ]
[ TTM ]
[ HEXE ]
[ GSPS/Sirene 2 ]
[ Technická data ]
[ Obrázky a nákresy ]
Konstrukce.
Astrofyzikální modul Kvant konstrukčně sestává
z
laboratorního úseku a
přechodové komory, které jsou
hermetizované, a z nehermetizovaného
úseku vědeckých přístrojů.
Laboratorní úsek.
Laboratorní úsek ve tvaru válce (délka 3 m) přechází vpředu
do kónické části s aktivním spojovacím uzlem, z protilehlé strany
je pak ohraničen kulovým dnem. Na vnějším povrchu válcové části
tohoto úseku jsou instalovány radiátory termoregulačního systému
a potrubí pro přečerpávání paliva z lodí Progress do nádrží
stanice Mir; mimoto zde konstruktéři umístili úchytky pro
dodatečné připevnění slunečních baterií. Vnější strana kónického
přechodu je osazena anténami radiotechnického systému
přibližování Igla, prvky systémů termoregulace, zajištění skladby
atmosféry, nese i žebřík pro práci kosmonautů. Aparatura uvnitř
laboratorního úseku je soustředěna v tzv. přístrojové zóně, která
přiléhá k obvodovému plášti modulu a od centrální pracovní a
obytné zóny ji oddělují dekorativní panely. Hlavní pracoviště
modulu představuje rozměrná palubní deska, situovaná v kuželi
laboratorního úseku. Jsou na ní umístěny přístroje, ovládací
pulty pro řízení a kontrolu všech důležitých systémů, palubní
hodiny a prostředky spojení mezi kosmonauty na družicovém
komplexu i se Zemí. V levé části tohoto ústředního pracoviště je
displej s funkčním zařízením, dovolujícím operátoru komunikovat
s palubním počítačovým kompletem stanice v dialogovém režimu.
Z centrálního stanoviště lze rovněž ovládat aparaturu
instalovanou v úseku vědeckých přístrojů. V podlaze laboratorního
úseku jsou dva průzory, jeden z nich má průměr 430 mm a slouží
k instalaci optického zaměřovače, na druhém o průměru 228 mm, je
zabudován přístroj pro vizuální astroorientaci. Postranní panely
kónického zakončení byly využity k zabudování agregátů a bloků
systému zabezpečení životních podmínek a pultu s vypínači
osvětlení. Panely na pravé boční straně laboratorního úseku
zakrývají nové systémy Elektron (výroba kyslíku na principu
elektrolýzy vody) a Vozduch (čištění atmosféry včetně
odstraňování škodlivin vně modulu). Složení vzduchu, tlak a
hermetičnost modulu kontrolují citlivé snímače a plynové
analyzátory. Za stropními panely laboratorního úseku je
rozmístěna šestice gyroskopických stabilizátorů, napájených
elektrickou energií ze slunečních baterií a zajišťujících přesnou
orientaci a dlouhodobou stabilizaci celého družicového
komplexu bez spotřeby pohonných látek v korekčních motorech. V prostoru
kulového dna, za otáčivou skříní, je pak instalováno
elektroforetické zařízení Světlana (realizace biotechnologických
experimentů).
Přechodová komora.
Válcovitá přechodová komora o průměru 2 m navazuje na kulové
dno laboratorního úseku a je zakončena pasívním spojovacím uzlem.
Uvnitř této komory jsou po levé i pravé straně instalovány bloky
systémů zabezpečení životních podmínek a řízení palubního
komplexu; technické vybavení dále doplňuje ovládací pult a
servisní komora v podlaze, sloužící pro obsluhu resp. výměnu
fotokazet ultrafialového teleskopu Glazar na přístrojovém úseku.
Přechodová komora je také vybavena dvěma průzory o průměru 88 mm,
určenými k vizuálním pozorováním. V laboratorním úseku
a přechodové komoře mají kosmonauti k dispozici celkem 5 svítidel,
zabezpečujících minimální osvětlení 100 luxů v celém obytném
prostoru modulu.
Úsek vědeckých přístrojů.
Úsek vědeckých přístrojů pro práci v kosmických
podmínkách tvoří tuhá příhradová konstrukce ve tvaru pravidelného
osmiúhelníku (průměr opsané kružnice 4 m), která obklopuje
přechodovou komoru. Na tomto úseku jsou umístěny antény
radiotechnických systémů Igla a Kurs, snímače systému řízení
letu, antény telemetrie a rádiového spojení i televizní kamera.
Vědecké vybavení modulu.
Hlavní část vědeckého vybavení astrofyzikálního modulu Kvant
představuje mezinárodní observatoř Rentgen o celkové hmotnosti
800 kg.
Pulsar X-1
(SSSR) o hmotnosti 337.5 kg. Zaznamenává
rentgenové záření v širokém rozsahu spektra od 20 do 800 keV, a
slouží zvláště při hledání antihmoty. Tvoří jej čtyři detektory
rentgenového záření o ploše 250 cm2, pátý detektor Pulsar X-5 je
určen k registraci záření gama. Přístroj Pulsar X-1 navrhli a
vyrobili v Ústavu kosmických výzkumů IKI pod vedením O.F.
Prilutského a R.A. Sunjajeva.
TTM
(V.Británie), je odvozen ze spektrometru XRT,
použitého.při druhém letu Spacelabu. TTM je 1.8 m dlouhý a má
průměr 0.2 m. Na tomto experimentu pracovali v Laboratoři pro
kosmický výzkum Birminghamské univerzity dva vědci - profesor
W.P.Willmore a doktor G.K.Skinner. Důležitou součástí teleskopu
TTM je tzv. detektor s kódovanou maskou (CMD - coded mask
detector). Tento přístroj nazvaný Comis, byl vyroben v laboratoři
kosmického výzkumu v holandském Utrechtu. Zobrazující rentgenový
spektrometr s kódovanou maskou (Comis - Coded mask imaging X-ray
spectrometer) má detekční zařízení o ploše 625 cm2 a je určen
k velmi přesné lokalizaci zdrojů rentgenového záření v pásmu 2 až
30 keV.
HEXE
(SRN) High Energy X-ray Experiment - experiment
s vysokoenergetickým rentgenovým zářením. Přístroj vznikl jako
výsledek spolupráce mezi ústavem Maxe Plancka v Mnichově a
astronomickým ústavem univerzity v Tubingenu. HEXE se skládá ze
čtyř detektorů o ploše 200 cm2, vyrobených francouzskou firmou,
zabývající se zpracováním křemene a křemíku. Krystaly jsou
obaleny do vrstev odrazivé fólie. Posláním přístroje je
vyhledávat a sledovat zdroje rentgenového záření v pásmu energií
od 15 do 200 keV.
GSPS/Sirene 2
GSPS/Sirene 2 (Nizozemí) pochází z laboratoře ESTEC
v Noordwijku. GSPS - Gas Scintillation Proportional Spectrometer
zachycuje rentgenové záření v oblasti mezi 3 a 100 keV. Podobný
přístroj GSPS již byl použit na družicích jako je evropský
Exosat, japonská Tenma a na palubě Spacelabu. Jeden GSPS tvořil
spolu se sovětským teleskopem PS-17B zařízení Sirene 1, které
v roce 1981 pracovalo na palubě komplexu Sojuz T-10/Saljut 7.
Aktualizováno: 28. 9.1996
[ Obsah |
Pilotované lety |
Mir ]
Pokud není uvedeno jinak, jsou použité fotografie z NASA (viz. Using NASA Imagery) a dalších volně přístupných zdrojů.
(originál je na https://mek.kosmo.cz/pil_lety/rusko/mir/moduly/kvant.htm)
