Pro časopis Letectví + kosmonautika zpracoval: Miloš Bílý
(L+K č.13/1969)

Jednou z nejatraktivnějších součástí přistání na Měsíci bude pro nás pozemšťany bezesporu přímý televizní přenos, který bude mít pochopitelně i důležitý význam vědecký. Z tohoto důvodu byla volbě kamer věnována mimořádná péče. Při letu Apolla 11 použije posádka k přímým přenosům jak během letu, tak i při výstupu na měsíční povrch, miniaturních přenosových kamer, zkonstruovaných pro tento účel firmou Westinghouse. Technici uvedené firmy byli postaveni před velmi náročný úkol, vždyť kamera bude snad jediným elektronickým zařízením na palubě Apolla, které bude v činnosti během všech fází letu včetně měsíční procházky. Z této skutečnosti vyplývá i rozdílnost podmínek za nichž, bude muset kamera pracovat, přičemž zhoršené světelné podmínky při měsíční noci nejsou jediným problémem, s nímž se konstruktéři museli při jejím vývoji vypořádat. Kamera musí spolehlivě pracovat při značných rozdílech teplotních (od —185 °C do + 120 °C) tlakových a hlukových, musí odolávat vysokým vibracím (od 10 do 2 000 Hz) i prudkým nárazům (odolá maximálním úderům 8g) při startech a přistáních, a v neposlední řadě bylo nutno brát zřetel i na její činnost v nebezpečném ovzduší čistého kyslíku. A přitom všem musí její obsluha být jednoduchá, aby jí zvládli i kosmonauti oblečení v těžkých skafandrech.

Velmi obtížná byla již volba snímací elektronky, vhodné pro obrovské rozmezí intenzity osvětlení od 0,075 do 135 000 luxů. Ukázalo se totiž, že běžných snímacích elektronek nelze použít (standardní kvantikony nejsou dostatečně citlivé a ortikony jsou příliš objemné a mají velkou spotřebu). Proto byla zkonstruována speciální snímací elektronka se sekundární emisí SEC (Secondary Emission Conduction), která má dostatečnou citlivost pro zajištění spolehlivého přenosu pří různých stupních předpokládané intenzity osvětlení. Při konstrukci vlastní kamery uplatnili technici poslední poznatky z mikroelektroniky a většinu funkcí kamery plně automatizovali — obsluha spočívá téměř pouze ve volbě záběru a ve výměně objektivů. Kamera je konstruována pro jmenovité napětí 28 V a pracuje v rozmezí od 24 do 32 V. Všem dílům kamery věnovali konstruktéři mimořádnou pozornost, o čemž svědčí kupříkladu i důmyslná konstrukce konektoru přívodních vodičů, odolávajícího Jak všem podmínkám vzduchoprázdna tak i solným výparům, zvýšené vlhkosti a výbušnému prostředí.

Pro zajištění dobrého přenosu po dobu celého letu Apolla za všech ztížených podmínek vyvinuli dále odborníci několik objektivů, přičemž úmyslně zvolili výměnné objektivy (na rozdíl od objektivů s proměnou ohniskovou vzdáleností či objektivového kotouče s několika objektivy, běžného u normálních televizních kamer), které jsou konstrukčně jednodušší a váhově výhodnější. Při použití sady čtyř objektivů s různou pevnou ohniskovou vzdáleností váží celá kamera včetně všech objektivů pouze 3,3 kg! Objektivy se připojují speciálním rychloupínacím zařízením přímo na čelo sestavy snímací elektronky, čímž je zajištěna maximální přesnost dodržení zvoleného ohniska.

Jeden z největších problémů, který museli konstruktéři vyřešit, spočíval v dokonalé kompenzaci vlivu vysokých tepelných rozdílů na tepelnou rovnováhu kamery během slunečního záření a při měsíční noci (vysoké změny by měly nepříznivý účinek na optiku i elektroniku kamery). Technici jej s ohledem na váhu vyřešili systémem pasivního ochlazování sáláním: teplo vyzařované elektrickými obvody odvádějí chladicí žebra (slouží současně jako stínění obvodů) na zadní straně tištěných obvodů. Tepelnou rovnováhu zajišťuje i konečná povrchová úprava kamery, odvádějící vnitřní teplo do volného prostoru. Není třeba připomínat, že celé rozložení součástí je voleno tak, aby tepelné zahřívání všech okruhů a vnitřní teplota kamery nepřekročily předepsanou hranici od 0 do + 55 °C, podmiňující spolehlivou práci kamery.

Přestože se cesty na Měsíc zúčastní pouze jediná kamera, zhotovila firma Westingshouse k náročným zkouškám několik exemplářů. Výrobce se, však neomezil pouze na kamery, ale orientoval se i na techniku jejich zkoušení, která si vyžádala vysoce specializované zařízení. Většina zkoušek probíhala ve zvláště upravené podtlakové komoře, za simulovaných měsíčních podmínek. Nám zbývá jen se těšit na poslední prověrku spolehlivosti této nové kosmické minikamery, jejíž prostřednictvím — doufejme — budeme i my sledovat na obrazovkách let posádky Apolla 11 na Měsíc.

Fotografie k článku ,,Kamera pro Měsíc,, : (Snímky: Air & Cosmos)

1) 2) 3) Kamera a sada objektivů pro Měsíc během zkoušek na Zemi

[ Obsah | Pilotované lety | Apollo | Apollo 11 ]