Přistání na Měsíci - přímý TV přenos
Apollo 11 - 20./21. července 1969
Když 12. dubna 1961 Jurij Alexejevič Gagarin jako první člověk ze Země oblétl
naší planetu, sledovali jsme jeho let s úžasem z rozhlasové reportáže. Teprve
o řadu let později jsme se dozvěděli, že Gagarin byl v době vysílání reportáže
již zpátky na Zemi. V tehdejším Sovětském svazu se to tak dělalo. Informaci
o kosmických letech v Moskvě zveřejňovali, až když měli jistotu, že se let podařil.
Američané své pokusy nezatajovali. Reportáže ze startů raket zveřejňovali i
když se start nezdařil a skončil výbuchem. Sovětská propaganda toho využívala
ve svůj prospěch a poukazovala na nespolehlivost americké techniky .
Lety programu Apollo byly tehdy pozorně sledovány i v Československu. Politická
situace po vstupu vojsk Varšavské smlouvy do Československa způsobila, že lidé
obraceli svou pozornost a přízeň raději k Americe, než k moskevské propagandě.
Chystané první přistání člověka na Měsíci tak bylo pozorně sledováno a s
napětím očekáváno.
V Československé televizi však byli lidé, kteří svou pasivitou mohli znemožnit
vysílání přímého přenosu z této události. Přenos nebyl objednán, ani se s jeho
vysíláním nepočítalo1). Přesto se uskutečnil ke všeobecné spokojenosti
diváků i komentátorů, kteří museli neplánovaně přijít do studia2).
Jak k tomu došlo?
Byla neděle 20. července 1969. Večerní vysílání televizního programu se
chýlilo ke svému závěru. Diváci se dozvěděli, že v pozdních nočních hodinách
by mělo proběhnout očekávané přistání na Měsíci3) a že další den
bude podána podrobnější informace o tom, jak to dopadlo.
Tehdy mi bylo 29 let a pracoval jsem na hlavní řídící stanici radioreléových
spojů na Strahově. Sem vedly všechny televizní trasy ze zahraničí. Vykonával
jsem funkci vedoucího provozní směny. Také jsem pozorně sledoval přenosy z letů
Apolla. Měl jsem možnost sledovat vysílání zahraničních televizí prakticky po
celý den. Ten den k nám přicházely obrázky z Houstonu i v době, kdy u nás nebyly
vysílány. Televize v sousedních státech se také chystaly ukončit své vysílání.
O programu Apollo sice informovaly pravidelně, ale takové nadšení a zájem diváků,
jako byl tehdy v Československu, u sousedů nebyl.
Noční služba nám končila až ráno a tak jsem si prohlížel zahraniční vysílání,
zda tam nebudou ukazovat něco zajímavého. Z Německa jsme dostávali pouze jejich
monoskop, ale z Vídně přicházely obrázky z USA, kde se objevovaly i záběry z
Apolla 11 , které mělo přistát na Měsíci. Byl jsem rozhodnut podívat se na tento
přenos i když u nás nebude vysílán (a nebo možná právě proto). Přicházel k nám
pouze obraz beze zvuku. I to by mi stačilo. Zavolal jsem do Měšťanské besedy
kolegům na spojovém pracovišti, zda mají zájem sledovat alespoň obrazový přenos
z Měsíce. Zájem měli a tak jsem jim ho propojil. Po chvíli se začali shánět
po zvukovém doprovodu. Ten jsem neměl. Vysílání naší televize skončilo a ze
studia většina pracovníků odešla domů. Po několika minutách mě kolegové žádali,
abych zkusil sehnat i zvuk, že by ho chtěl někdo z redakce, kdo se na tento
přenos také dívá4).
Zkusil jsem zavolat do Norimberku, odkud jsme dostávali obvykle přenosy z Eurovisní
sítě. Ale tam mě odbyli, že mi nic nepropojí, protože žádný přenos nemáme objednaný.
Do Vídně jsem se bál zavolat, abych nepřišel i o obraz. Zkusil jsem zavolat
kolegy na stanici Kamzík u Bratislavy. Nějak to zařídili a pouze zvuk k přenosu
z Apolla i poslali. Jen mě žádali, abych ho nikam nepropojoval, aby neměli kvůli
tomu průšvih. Tak se do Měšťanské besedy dostával obraz i zvuk. Naše vysílače
byly již vypnuté. Zapínat se měly až další den dopoledne před vysíláním.
Přestože přenos z Apolla nebyl nijak zajištěn a byl ve skutečnosti kradený, onen
pracovník redakce, který byl přítomen asi náhodou, zavolal redaktora Doubka a další
lidi do studia. Domníval jsem se, že se budou pouze dívat na přenos. Kolem druhé
hodiny ranní se mě zeptal, zda by bylo možné zapnout i TV vysílače. Dispečer
vysílačů mi nejprve položil otázku jestli jsem se nezbláznil. Když jsem mu
vysvětlil situaci, slíbil pomoc a začal volat na vysílače, aby zahájili mimořádné
vysílání mimo plán. Také do vysílání rozhlasu byla dána informace, že televize
bude vysílat mimořádný přenos z přistání Apolla 11 na Měsíci.
A tak se tento neplánovaný přenos přece jenom uskutečnil. Dnes se o něm hovoří
jako o legendárním přenosu. Po celých třicet pět let na něj mnozí pamětníci
vzpomínají a nikoho nenapadlo zjišťovat okolnosti jak se vlastně uskutečnil.
Patrně se neobjevil ani ve výkazech mezinárodních přenosů a nikdo za něj nezaplatil
ani korunu. Oficiálně se tento přenos vlastně nikdy nekonal. Stále je uváděno
datum 20. července, ale tento přenos se vlastně konal v době, kdy u nás již
bylo 21. července 1969 a bylo tehdy již pondělí3).
Letos proběhlo několik pořadů, ve kterých bylo vzpomínáno na tuto historickou
událost celosvětového významu. O okolnosti televizního přímého přenosu se opět
nikdo nezajímal.
Jako přímý účastník jsem si uvědomil, že i tato událost vstoupila do historie
a neměla by upadnout do zapomnění.
Červenec 2004
Ing. Zdeněk Bezouška
Poznámky A. Vítka
- Tohle není pravda. Přenosy byly plánovány, ale v průběhu mise Apolla 11
došlo k časovým změnám, které věci zkomplikovaly. Je sice pravda, že někteří
vedoucí činitelé byli až příliš “opatrní” a “alibističtí”, ale v redakci Televizních
novin tehdy vládlo nadšení a zápal pro to, abychom lidem v Československu
let Apolla 11 co nejvíce přiblížili. Nemuseli jsme se vracet, v redakci jsme
tehdy strávili prakticky nepřetržitě celé tři dny, co Apollo 11 operovalo
v blízkosti Měsíce. Tady se Ing. Bezouška mýlí. Jako jeden z komentátorů průběhu
letu Apolla 11 v Československé televizi musím upozornit, že přenos z vlastního
přistání proběhl v době normálního provozu televize, a to v neděli 20. července
večer
- (Modul Eagle přistál na povrchu Měsíce 20. 7. 1969 v 20:17:43 UT, tedy 21:17:43
SEČ; v roce 1969 letní čas nebyl – v Československu byl znovu zaveden až v roce
1979). Na obrazovce se tehdy objevovaly střídavě se záběry na nás ve studiu jen
obrázky z řídicího střediska v Houstonu a my museli mnohokrát během asi
dvacetiminutového vysílání v průběhu motorické části sestupu upozorňovat diváky
rozhořčeně volající do televize, že z měsíčního modulu se z technických
důvodů vysílat televize za letu nemůže, že to bude možné až po přistání během
výstupu astronautů na měsíční povrch. Kdy to bude, jsme nevěděli; původní
časový harmonogram letu předpokládal, že astronauti po přistání a nezbytných
kontrolách půjdou nejprve spát a pak teprve vystoupí ven, což znamenalo že někdy
brzo ráno středoevropského času. Na tu dobu byl sjednán i přímý přenos.
- To jsme byli my, ing. Jan Kolář a já. Sledovali jsme do té doby v redakci
Televizních novin v budově Čs. televize ve Vladislavově ulici postup příprav jednak
podle agenturních zpráv přicházejících dálnopisem a pak také z anglického
vysílání Hlasu Ameriky a věděli jsme, že se časový plán změnil a že se
Armstrong a Aldrin místo přípravy na spánek chytají k výstupu. Toto jsme oznámili
ještě před ukončením normálního vysílání televize a pak redaktor Doubek také
zavolal do Čs. rozhlasu s tím, že se nějak pokusíme o to, abychom zařídili přímý
přenos. Jak, to bylo zatím ve hvězdách, protože byl objednán až na ráno.
- Přímý přenos z výstupu na povrch Měsíce se skutečně konal až v pondělí
ráno. Přípravy se proti prvním zprávám protáhly asi o hodinu, ale to se už díky
ing. Bezouškovi vysílal monoskop a pokud si pamatuji, tak jsme mohli několikrát
diváky ubezpečit, že přípravy na Měsíci pokračují a že přenos bude. Armstrong
vystoupil z modulu Eagle v 02:39:36 UT (03:39:36 SEČ) a vrátil se do něj v 05:09:33 UT
(06:09:33 SEČ). Zájem o tento přenos byl tak veliký a to přesto, že spousta lidí
tehdy nespala a vydržela celou dobu u televizních přijímačů, že byl vysílán ze
záznamu celý ještě jednou, tuším v odpoledních hodinách 21. 7. a ve večerních
televizních zprávách toho dne bylo z tohoto přenosu opakováno několik delších
sestříhaných záběrů.
Aktualizováno : 28.08.2004
[ Obsah | Pilotované
lety | Apollo | Apollo 11
]
Pokud není uvedeno jinak, jsou použité fotografie z NASA (viz. Using NASA Imagery) a dalších volně přístupných zdrojů.
(originál je na https://mek.kosmo.cz/pil_lety/usa/apollo/ap-11/zb1.htm)