Pro časopis Letectví a kosmonautika zpracoval Pavel Toufar (L+K č.18/1971)

Snímky: NASA, IPS, J. Kroulík

Éra měsíčních automobilů začala koncem loňského roku 1970, přistáním Luny 17 s Lunochodem 1. Na svých průzkumných cestách je řízen dálkově ze střediska v krymské Jevpatorii. Posádka měsíčního modulu Apolla 15, kosmonauti Scott o Irwin, měla s sebou v oblasti rozsáhlého pohoří měsíčních Apennin pro své průzkumné procházky další kosmický automobil. Oficiálně se nazývá Lunar Roving Vehicle (LRV) a všeobecně se mu říká Rover - tulák.

Nové měsíční vozítko je 355 cm dlouhé, 210 cm široké a 112 cm vysoké. Jeho čtyři kola (každé je samostatně poháněno elektromotorem) mají rozvor 225,5 cm a rozchod 180 cm. Celková hmota vozidla po vyložení na měsíční povrch obnáší 217 kg (včetně uchycení na výsadkovém modulu a vykládacího zařízení 240 kg), nosnost však až 453 kg. Uvažuje se přitom se dvěma kosmonauty (na každého se počítá 181 kg včetně systémů zabezpečujících životní podmínky) a 90 kg vědeckého vybavení pro měsíční procházky (vědecké přístroje 19 kg, fotografické přístroje 16 kg, vzorky hornin 30 kg atd.).

Rover postavilo kosmické oddělení firmy Boeing, v Kent Space Center, na základě kontraktu výzkumného Marshallova kosmického střediska (MSFC) v Alabamě. Firma Boeing vyrobila celkem deset exemplářů: tři letové a sedm zkušebních a tréninkových modelů. Podle harmonogramu z Marshallova kosmického středisku byl první letový model dodán do Kennedy Space Center na Floridě v březnu 1971 a další letové modely měly následovat v jednoměsíčních intervalech.

Zdrojem energie pro pohonný systém jsou dva stříbrozinkové 36V akumulátory. Čtyři stejnosměrné sériově vinuté elektromotory jsou zabudovány v discích kol a jejich výkon je 0,25 k. Disky kol odlité z hliníku nenesou běžné pneumatiky, ale pružnou síťovou konstrukci spletenou z drátu, vyztuženou na obvodu příčně položenými titanovými pásky.

Řízení je ovládáno elektromotory. Dva redukované elektromotory s výkonem o 0,10 k a 5 000 ot/min. (převodem 257:1) řídí natáčení předních i zadních kol. Motor zabírá přes kuželovité ozubené kolo a posádka si může vybrat řízení předních nebo zadních kol samostatně. Poloměr zatáčky je 6 metrů. Z ručního řízení se povely převádějí do elektroniky a teprve odtud vycházejí signály k řídicím motorům.

Řídicí tyč na hlavním pultu nahrazuje všechny potřebné ovládací mechanismy a může být při zastávce vytažena dozadu a zajištěna, přičemž slouží jako parkovací “ruční" brzda na svahu. Brzdy udrží vozík na svahu o sklonu až 35°.

Pro měsíční expedici Apolla 15 (první let typu J) provedli technici několik významných úprav na systémech zajišťujících životní funkce kosmonautů. Umožňuje to zvýšit pohyb na měsíčním povrchu až na 78 hodin během lunárního dne. Upravený výsadkový modul může především přistávat s větším nákladem než moduly dosavadních měsíčních výprav. Části z této vyšší váhové kapacity bylo využito právě pro transport vozíku Rover. Ve spodní části modulu je složený Rover uložen v sekci číslo 1. Znamená to, že jej najdeme vpravo od žebříku, po němž kosmonauti sestupují na měsíční povrch. Sestavení vozidla je poloautomatické - jednotlivé fáze rozkládání vozíku řídí kosmonaut stojící na sestupovém žebříku pomocí řídicího pultu.

V možnostech Roveru je jízda rychlostí až 16 km/h (po rovném povrchu). Pro pohon v rovném terénu stačí pouze dva motory. Zdroje energie umožňují urazit vzdálenost až 65 km. Vzhledem k možnostem autonomního systému PLSS, který zaručuje kosmonautům životní podmínky při pohybu mimo kosmickou loď, a vzhledem k dalším důležitým okolnostem, předpokládají technici, že Rover bude prozkoumávat s kosmonauty oblast až do vzdálenosti 9,5 km od místa přistání. Z této vzdálenosti by totiž kosmonauti mohli v případě havárie svého vozidla dojít zpět ke svému modulu i pěšky.

Jízdní vlastnosti Roveru jsou určeny dalšími výraznými parametry. Tulák udrží při plném zatížení stabilitu na svahu se sklonem 45°, vyjede svah o sklonu 20°, překoná třiceticentimetrový schod, průrvu širokou 50 cm a jeho průchodnost je 35 cm.

Fotografie k článku ,,Rover - vozidlo pro Měsíc,, : (Snímky NASA, IPS, J.Kroulík)

1. Za své návštěvy v USA si Rover prohlédl i sovětský kosmonaut J. Chrunov (na snímku je s J. Youngem)
2. Rover vystavený r.1971 na 29. Ietecko-kosmickém salónu v Paříži (vlevo je vidět dvoukolák, jakého používala posádka Apolla 14)
3. Složený Rover na montážní plošině
4. Zkoušky vykládání Roveru - sklápění
5. Zkoušky vykládání Roveru - vyložení