Program přistání lidí na Měsíci
[ Vývoj Apolla a požár A-1, A-7, A-8, A-9, A-10, A-11, A-12, A-13, A-14, A-15, A-16, A-17 ]
| Články z časopisů: | Stručně o projektu Apollo (KV 14/1964) |
| (přepis M.Filip) | Měsíční přístav [přípravy komplexu 39 na KSC] (L+K 20/1966) |
| Kosmická loď Apollo (L+K 24-25/1966) | |
| Přístav za miliardu dolarů [popis komplexu 39 na KSC] (L+K 15/1967) | |
| Co je to Reference Mission? (L+K 22/1967) | |
| Apollo po roce (L+K 10/1968) | |
| Návrat kabiny Apollo do zemské atmosféry (L+K 15/1968) | |
| Jízdní řád Apolla (L+K 15/1968) | |
| LM - Kosmická loď pro Měsíc (L+K 10-11/1969) | |
| LM - Zrození pavouka (L+K 13/1969) | |
| Slovník zkratek používaných v projektu Apollo (L+K 1969 - 1971) | |
| Skafandry pro Apollo: Krejčovina pro Měsíc (100+1 ZZ listopad 1968) | |
| Skafandry pro Apollo: Zavazadlo pro turisty (L+K 18/1968) | |
| Skafandry pro Apollo: Co na sebe ? (L+K 14/1969) | |
| Proč vzniklo Apollo ? (L+K 18/1969) | |
| Pan Daguerre by se divil (L+K 5/1970) | |
| Proč je dobré být na Měsíci (L+K 9/1970) | |
| Projekt Apollo okleštěn (L+K 22/1970) | |
| Příprava posádek Apolla 14 a Apolla 15 (L+K 24/1970) | |
| Saturn V a kosmonautický záchranný oddíl NASA (L+K 6/1971) | |
| Před útokem na Měsíc [historie vzniku projektu Apollo] (L+K 17/1979) | |
| Seriál článků: | Preteky vo vesmíre [o zlaté éře pilotované kosmonautiky] (Juraj Petrovič, 2006 - 2007) |
Kosmická
loď Apollo byla původně vyvinuta pro let tří kosmonautů na Měsíc a jejich návrat
na Zemi. Po skončení programu byla však použita i jako dopravní loď v programu
Skylab a ASTP.
Popis lodi.
Loď Apollo se skládala ze tří částí: velitelské sekce (CM - Command Module), pomocné sekce (SM - Service Module) a měsíční sekce (LM - Lunar Module).
Velitelská sekce měla kuželovitý tvar o základně 3,91 m, výšce 3,66 m a hmotnosti 5570 kg. Kosmonauti se v ní nacházeli po většinu doby letu. Zajišťovala i návrat na Zemi (při návratu od Měsíce se brzdění v atmosféře provádělo na dvě etapy - pro snížení maximálního přetížení a tepelného namáhání).
Pomocná zařízení, především většina trysek systému stabilizace a orientace RCS a manévrovací motor SPS byly umístěny na SM. Měl tvar válce o průměru 3,91 m a délce cca 4,5 m (včetně trysky motoru SPS byla celková délka 7,5 m). Hmotnost prázné sekce byla 3850 kg. Mohla nést maximálně 19440 kg pohonných hmot. Motor o tahu 91,2 kN musel mít mimořádně vysokou spolehlivost, protože zajišťoval většinu kritických manévrů (navedení na dráhu kolem Měsíce, zpět k Zemi a větší korekce).
Měsíční sekce LM sloužila k dopravě dvou kosmonautů z oběžné dráhy Měsíce na jeho povrch a zpět (rozměry 4,29 m a 5,41 m, hmotnost s pohonnými hmotami 15100 kg). Skládala se z přistávací části se čtyřmi přistávacími opěrami (hmotnost 8800 kg) a z části startovní s kabinou kosmonautů (max 5000 kg). Tah motorů obou částí bylo možno regulovat, maximání hodnoty až 46,8 kN a 15,6 kN. LM byl při startu umístěn pod vlastní lodí a kosmonauti museli po navedení na dráhu k Měsíci provést "přestavbu" lodi, tj. pomocí aktivního spojovacího uzlu (s průlezem) připojit špici CM na pasivní uzel LM a vytáhnout ho z "lůžka" v posledním stupni rakety. Celková hmotnost kompletní lodi Apollo byla 44 tuny, u vědeckých expedic Apollo 15 až 17 dokonce 47 tun. Kosmické lodi byly vypouštěny z Cape Canaveral, na dráhu kolem Země raketou Saturn IB (s výjimkou Apolla 9), k Měsíci raketou Saturn V.
Aktualizováno: 23.04.2012