M.označení	Start	Přistání	Délka letu	Poznámka
2022-156A	16.11.2022	11.12.2022	25d 10h 53m	nepilotovaný let lodi Orion na DRO dráhu kolem Měsíce a zpět na Zemi

Artemis I byl první misí amerického programu Artemis, jehož cílem je obnovení pilotovaných letů na Měsíc. Mise Artemis I ale byla nepilotovaná a jejím cílem bylo vyzkoušet novou silnou nosnou raketu SLS a novou loď Orion jak na speciální oběžné dráze kolem Měsíce (DRO - Distant Retrograde Orbit), tak při návratu zpět na Zemi.

Start Orionu Artemis I z KSC (LC-39B) na raketě SLS (Block1/ICPS) byl nejprve naplánován na 29.08.2022, ale v závěrečné fázi odpočítávání musel být odložen kvůli nedostatečně nízké teplotě motoru č. 3 při jeho vychlazování (při pozdější analýze se ukázalo, že šlo zřejmě o chybu teploměru). Další termín startu byl stanoven na 03.09.2022 ale i tentokrát byl start zrušen v průběhu odpočítávání, když několikrát došlo k úniku vodíku při plnění nádrží rakety. Celá sestava se musela podrobit kontrole a opravám a také se ukrýt před hurikánem, takže další pokus o start byl stanoven až na listopad 2022. Na třetí pokus už vše vyšlo a k úspěšnému startu došlo 16.11.2022 v 06:47 UT.

Sestava ICPS/Orion byla nejprve vynesena na nízkou oběžnou dráhu kolem Země (LEO - Low Earth Orbit), kde loď rozevřela své solární panely (na servisním modulu ESM - European Srvice Module) a cca 1,5 hodiny po vzletu byl pomocí horního stupně ICPS (Interim Cryogenic Propulsion Stage) proveden motorický manévr pro odlet k Měsíci (TLI - Trans Lunar Injection). Stupeň ICPS se pak oddělil od lodi Orion a provedl úhybný manévr. Během letu k Měsíci bylo z horní části ICPS postupně vypuštěno celkem 10 cubesatů (malých družic o rozměrech cca 10 x 20 x 30 cm) s řadou výzkumných a experimentálních úkolů (viz níže). Samotná loď Orion po několika korekčních manévrech doletěla 5 dní po startu (21.11.2022) k Měsíci a při prvním blízkém průletu (ve výšce cca 130 km) byla OMS motorem na ESM při manévru OPF (Outbound Powered Flyby) navedena na dráhu přechodovou k DRO, kam se dostala po dalším motorickém manévru DRI (Distant Retrograde Insertion) cca 9 dnů po startu (25.11.2022). Na DRO dráze ve vzdálenosti 70000 až 90000 km od Měsíce se loď Orion pohybovala cca týden (půl oběhu), a pak manévrem DRD (Distant Retrograde Departure) tuto dráhu opustila (01.12.2022). O několik dnů později (05.12.2022) loď Orion znovu proletěla v blízkosti Měsíce (ve výšce cca 130 km) a posledním motorickým manévrem RPF (Return Powered Flyby) odletěla zpět k Zemi, kde za další cca týden (11.12.2022) odhodila nad atmosférou svůj servisní modul ESM a pak pomocí tepelného štítu a padáků přistála v Tichém oceánu (v 17:40 UT), po misi dlouhé celkem cca 25,5 dne.

Loď Orion pro tuto misi měla výrobní číslo 002 a byla osazena řadou kamer a měřicích přístrojů pro kontrolu stavu všech ověřovaných systémů. V kabině byly při tomto letu také tři testovací figuríny. Ve velitelském křesle byla ve skafandru oblečená figurína Moonikin Campos, která měřila různé fyzikální parametry, jaké budou působit na těla budoucích kosmonautů. Kromě toho byly v kabině dvě další figuríny, ženská torza, pojmenovaná Helga a Zohar. Ty měřily především radiaci během celého letu. Figurína Zohar přitom na sobě měla speciální ochrannou vestu AstroRad, vyrobenou v Izraeli. Bylo tak možno ověřit účinnost její radiační ochrany.

Cubesaty vypuštěné při misi Artemis I:

• Lunar IceCube (Morehead State University): hledání vody na Měsíci pomocí infračerveného spektrometru
• LunaH-Map (Arizona State University): vytvoření mapy vodíku na Měsíci pomocí neutronových spektrometrů [mise selhala kvůli ventilu motoru]
• LunIR (Lockheed Martin): detailní infračervené snímkování povrchu Měsíce [mise selhala]
• OMOTENASHI (JAXA, Japonsko): miniaturní lunární lander a studium prostředí na Měsíci [mise selhala kvůli problémům s komunikací a napájením]
• CuSP (Southwest Research Institute): měření částic a magnetických polí
• BioSentinel (Ames Research Center): měření dlouhodobého vlivu radiace na živé organismy (kvasinky)
• EQUULEUS (University of Tokyo/JAXA, Japonsko): snímkování Zemské plazmasféry z libračního bodu L2 systému Země-Měsíc [mise úspěšná]
• NEA Scout (Marshall Space Flight Center): využití sluneční plachty pro let k blízkozemnímu asteroidu a jeho snímkování [mise selhala]
• ArgoMoon (Italian Space Agency): optické sledování stavu stupně ICPS [mise úspěšná]
• Team Miles (Tampa, Florida): demonstrace plazmového pohonu a účast v NASA Deep Space Derby [mise selhala]

[ Obsah | Pilotované lety | Artemis ]