Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Pilotované lety > Artemis > Artemis I
tisk 

M.označení Start Přistání Délka letu Poznámka
2022-0??A (??.??.2022) (??.??.2022) (26 až 42 dní) nepilotovaný let lodi Orion na DRO dráhu kolem Měsíce a zpět na Zemi


Schéma mise Artemis I

Znak mise Artemis IPopis letu :

Artemis I je první misí amerického programu Artemis, jehož cílem je obnovení pilotovaných letů na Měsíc. Mise Artemis I je ale nepilotovaná a jejím cílem je vyzkoušet novou silnou nosnou raketu SLS a novou loď Orion jak na speciální oběžné dráze kolem Měsíce (DRO - Distant Retrograde Orbit), tak při návratu zpět na Zemi.

Start Orionu Artemis I z KSC (LC-39B) na raketě SLS (Block1/ICPS) byl nejprve naplánován na 29.08.2022, ale v závěrečné fázi odpočítávání musel být odložen kvůli nedostatečně nízké teplotě motoru č. 3 při jeho vychlazování (při pozdější analýze se ukázalo, že šlo zřejmě o chybu teploměru). Další termín startu byl stanoven na 03.09.2022 ale i tentokrát byl start zrušen v průběhu odpočítávání, když několikrát došlo k úniku vodíku při plnění nádrží rakety. Celá sestava se bude muset podrobit kontrole a opravám, takže odklad startu bude nejméně o několik týdnů.

Sestava ICPS/Orion bude nejprve vynesena na nízkou oběžnou dráhu kolem Země (LEO - Low Earth Orbit), kde loď rozevře své solární panely (na servisním modulu ESM - European Srvice Module) a cca 1,5 hodiny od vzletu bude pomocí horního stupně ICPS (Interim Cryogenic Propulsion Stage) proveden motorický manévr pro odlet k Měsíci (TLI - Trans Lunar Injection). Stupeň ICPS se pak oddělí od lodi Orion a provede úhybný manévr. Během letu k Měsíci bude z horní části ICPS postupně vypuštěno celkem 10 cubesatů (malých družic o rozměrech cca 10 x 20 x 30 cm) s řadou výzkumných a experimentálních úkolů (viz níže). Samotná loď Orion po několika korekčních manévrech doletí 5 dní po startu k Měsíci a při prvním blízkém průletu (ve výšce cca 100 km) bude vlastním motorem při manévru OPF (Outbound Powered Flyby) navedena na dráhu přechodovou k DRO, kam se dostane po dalším motorickém manévru cca 9 dnů po startu. Na DRO dráze ve vzdálenosti několika desítek tisíc km od Měsíce se bude Orion pohybovat cca dva týdny, a pak dalším manévrem tuto dráhu opustí. O dalších několik dnů později Orion znovu proletí v blízkosti Měsíce (ve výšce cca 500 km) a posledním motorickým manévrem RPF (Return Powered Flyby) odletí zpět k Zemi, kde za další cca týden odhodí nad atmosférou svůj servisní modul ESM a pak pomocí tepelného štítu a padáků přistane v Tichém oceánu (po misi dlouhé celkem 26 až 42 dní [podle výhodnosti startovacího okna]).

Umístění testovacích figurín v lodi Orion při misi Artemis I

Loď Orion pro tuto misi má výrobní číslo 002 a je osazena řadou kamer a měřicích přístrojů pro kontrolu stavu všech ověřovaných systémů. V kabině budou při tomto letu také tři testovací figuríny. Ve velitelském křesle bude ve skafamdru oblečené figurína Moonikin Campos, která bude měřit různé fyzikální parametry, jaké budou působit na těla budoucích kosmonautů. Kromě toho budou v kabině dvě další figuríny, ženská torza, pojmenovaná Helga a Zohar. Ty budou měřit především radiaci během celého letu. Figurína Zohar přitom bude mít na sobě speciální ochrannou vestu AstroRad, vyrobenou v Izraeli. Bude tak možno ověřit účinnost její radiační ochrany.


Cubesaty vypuštěné při misi Artemis I:

  • Lunar IceCube (Morehead State University): hledání vody na Měsíci pomocí infračerveného spektrometru
  • LunaH-Map (Arizona State University): vytvoření mapy vodíku na Měsíci pomocí neutronových spektrometrů
  • LunIR (Lockheed Martin): detailní infračervené snímkování povrchu Měsíce
  • OMOTENASHI (JAXA, Japonsko): miniaturní lunární lander a studium prostředí na Měsíci
  • CuSP (Southwest Research Institute): měření částic a magnetických polí
  • BioSentinel (Ames Research Center): měření dlouhodobého vlivu radiace na živé organismy (kvasinky)
  • EQUULEUS (University of Tokyo/JAXA, Japonsko): snímkování Zemské plazmasféry z libračního bodu L2 systému Země-Měsíc
  • NEA Scout (Marshall Space Flight Center): využití sluneční plachty pro let k blízkozemnímu asteroidu a jeho snímkování
  • ArgoMoon (Italian Space Agency): optické sledování stavu stupně ICPS
  • Team Miles (Tampa, Florida): demonstrace plazmového pohonu a účast v NASA Deep Space Derby

 


Aktualizováno : 04.09.2022

[ Obsah | Pilotované lety | Artemis ]


Pokud není uvedeno jinak, jsou použité fotografie z NASA (viz. Using NASA Imagery) a dalších volně přístupných zdrojů.


(originál je na https://mek.kosmo.cz/pil_lety/usa/artemis/art1/index.htm)

Stránka byla vygenerována za 0.027659 vteřiny.