M.označení |
Start |
Přistání |
Délka letu |
Poznámka |
1963-015A |
15.05.1963 |
16.05.1963 |
1d10h20m |
4.americký orbitální let (22 oběhů Země) |
Posádka :
Cooper,L.G.[PL]
[ Popis letu | Obrázky | Experimenty
| MA 9 v NASA
]
Popis
letu :
Závěrečný let programu, start ve 14:04 SEČ.
Během letu pozorování světelného zdroje (4,5 kg), který se oddělil od
kabiny.
Na 19. oběhu zjištěna závada v automatice, proto kosmonaut řídil ručně
sestup atmosférou a přistál necelých 6 km od hlídkující lodi "Kearsage"
u ostrova Midway v Pacifiku.
Cooperova kabina měla oprati kabině kosmonauta Schirry 109 změn. Mnohé
přístroje byly nahrazeny výkonnější nebo lehčí verzí. Skafandr byl opatřen
novou přílbou a byl zlepšen chladicí systém. Byl odstraněn těžký periskop
a různé přístroje pro telemetrická měření, Místo toho tu byla větší zásoba
kyslíku a vody.
Základním úkolem letu bylo zjistit vliv dlouhodobého stavu beztíže na
kosmonauta, ocenit jeho pracovní schopnost a ověřit modifikovanou loď.
Cooper sledoval pozemní světelný zdroj a vypuštěnou kouli se zábleskovým
majákem. Ověřovala se možnost použití světelných zdrojů na Zemi a ve velkých
výškách jako výchozích bodů pro navigační systémy kosmické lodi na středním
a závěrečném úseku jejího sestupu do atmosféry. Kosmonaut také měřil aerodynamický
odpor kabiny a teplotu uvnitř lodi.
Start
proběhl po několika odkladech až 15.05.1963. Den předtím strávil Cooper
v kabině lodi šest hodin při posledním neúspěšném pokusu o start. Když
se pak kosmonaut znovu dostal do kabiny, nalezl na přístrojové desce miniaturní
kladívko. Zhotovil ho Allan Shepard a vysvětlil Cooperovi, že ho tam dal
proto, aby mohl rozbít každé světlo, které bude signalizovat nějakou poruchu
...
Brzy po startu nastaly potíže s regulací teploty ve skafandru. Cooper
musel každých 10 až 15 minut znovu a znovu seřizovat teplotu, takže nemohl
spát a odpočívat.
Těžkosti měl i s pitnou vodou, která byla vytlačována ze zásobníku příliš
silně. Nemohl také dostat vodu do sáčků s dehydrovaným jídlem. Proto během
celého letu nejedl nic jiného než piškoty a ovocné keksy.
Během letu se měl uskutečnit první televizní přenos z paluby lodi. Pokus
se však nezdařil.
Při pozorování hlásil Cooper takové podrobnosti, že to lékaře do určité
míry šokovalo. Hovořil o jedoucích vozidlech na silnicích a o kouři z komínů,
viděl malé letiště a vyschlé jezero v Kalifornii.
Na konci letu vypadla celá automatika, jež měla umožnit přistání. Cooper
musel přejít na ruční řízení. Stabilizoval polohu lodi k zemskému povrchu
a v přesně určený okamžik (1 den, 9 hodin, 59 minut a 15 sekund po startu)
stiskl tlačítko na zážeh brzdicích raket. První raketa začala pracovat
okamžitě a další dvě byly automaticky zapáleny v intervalu po pěti sekundách.
Asi
dvanáct minut musel kosmonaut udržovat orientaci kabiny ručně. Zajišťoval,
aby se nekývala ze strany na stranu a přesně udržovala stanovený sklon
k zemskému povrchu. Když se dostal z mrtvé zóny rádiového příjmu, zaslechl
hlas Scotta Carpentera : "Co děláš, Coop?" a odpověděl : "Mám
plné ruce práce se sestupem!"
36 minut se Cooper nacházel v kabině plovoucí na hladině moře. Pak byla
kabina dotažena k letadlové lodi "Kearsage" a vyzvednuta jeřábem.
Cooper otevřel vstupní otvor a lékař mu ještě v kabině změřil puls. Pak
kosmonaut vystoupil na palubu.
Lékař Dr. Pollard konstatoval po letu, že Cooper byl po přistání pobledlý
a trpěl přechodnou závratí. Ztratil na váze 3,3 kg.
21.05.1963 převzal Cooper z rukou prezidenta Kennedyho medaili NASA
za zásluhy.
Aktualizováno : 22.05.2005
[ Obsah | Pilotované
lety | Mercury ]
Pokud není uvedeno jinak, jsou použité fotografie z NASA (viz. Using NASA Imagery) a dalších volně přístupných zdrojů.
(originál je na https://mek.kosmo.cz/pil_lety/usa/mercury/ma-9/index.htm)