Posádka :
Usačev,J.V.[VE](Rusko) | Voss,J.S.[PI](USA) | Helms[ová],S.J.[PI](USA)

Raketoplán Discovery STS-102 s druhou stálou posádkou ISS úspěšně odstartoval z KSC (LC-39B) ve čtvrtek 08.03.2001 v 11:42:09 UT (12:42:09 SEČ).

Připojení raketoplánu k ISS proběhlo v sobotu 10.03.2001. Na stanici v té době pobývala první stálá posádka (Expedice 1 - Shepherd, Gidzenko, Krikaljov). Raketoplán vyrovnal rychlost se stanicí ve vzdálenosti 120 m ve směru letu (vpředu) v 04:59 UT. Po drobných problémech s natočením solárních panelů na ISS do polohy pro setkání došlo k samotnému spojení v 06:38 UT. Pevné spojení bylo dokončeno kolem 07:07 UT. V 08:51 UT téhož dne byly otevřeny průlezy mezi raketoplánem a stanicí a obě posádky se setkaly. Proběhla překládka základního nákladu z obytné paluby raketoplánu na stanici. Už v 11:30 UT však byly průlezy opět uzavřeny, protože v prostorách raketoplánu byl snížen tlak z normální hodnoty 1014 hPa na 703 hPa v rámci příprav na výstup do volného prostoru.

První výstup do kosmu (EVA-1) se uskutečnil v neděli 11.02.2001 od 04:55 UT do 14:08 UT. Kosmonauti Voss a Helms[ová] měli hned na začátku výstupu problémy s uvolněným vybavením. Nejprve z přechodové komory EAL uplavala soupravu pro detekci hydrazinu, kterou však Voss zachytil a vrátil zpět. Při následné přípravě nářadí, však Helms[ová] ztratila svorník PAD umisťovaný na manipulátor RMS. Náhradní PAD byl naštěstí k dispozici ve schránce s nářadím a vybavením na vnějšku stanice ISS. Helms[ová] pracovala na plošince na manipulátoru RMS ovládaného z raketoplánu Thomasem, Voss byl venku pouze upoután lanem. Kosmonauti nejprve odpojili přechodový tunel PMA-3 od modulu Unity a připravili ho tak na přemístění. Voss se poté věnoval demontáži antény prozatimního komunikačního systému ECS (Early Communications System) a Helms[ová] připravovala uvolnění příhradové konstrukce LCA (Lab Cradle Assembly) z nosiče nákladu ICC (Integrated Cargo Carrier) v nákladovém prostoru raketoplánu. Když Voss dokončil demontáž antény ECS, namontovali oba kosmonauti konstrukci LCA na modul Destiny. Kolem 10:00 Voss vystřídal Helms[ovou] na RMS a montážní práce byly dokončeny propojením kabelu RU (Rigid Umbilical) mezi modul Destiny a propojovací sokl PDGF (Power Data Grapple Fixture) pro budoucí mechanické, elektrické a datové připojení manipulátoru SSRMS (Space Station Remote Manipulator System). Kolem 11:35 se oba kosmonauti vrátili do dehermetizované přechodové komory EAL. Thomas pak pomocí RMS zahájil přesun PMA-3 z uzlu +Z (dolní) na uzel -Y (levý) modulu Unity. Přitom došlo ke zdržení, protože nesouhlasily údaje mezi nastavením kloubů manipulátoru RMS a informacemi poskytovanými optickým naváděcím systém OSVS (Orbiter Space Vision System). Přesun byl dokončen až v 13:50 UT a po celou dobu byli Voss a Helms[ová] v EAL připraveni přijít případně na pomoc. Naštěstí to nebylo třeba, takže přechodová komora mohla být uzavřena a výstup EVA-1 byl ukončen ve 14:08 UT po rekordně dlouhé době 8 h 56 min.

Následující den (12.03.2001) byly znovu otevřeny průlezy mezi raketoplánem a stanicí ISS a pokračovalo překládání nákladu. Mezitím Thomas pomocí RMS vyzvedl z nákladového prostoru raketoplánu logistický modul MPLM Leonardo a v 06:02 UT ho připojil na uvolněný uzel +Z (dolní) modulu Unity.

V úterý 13.03.2001 se uskutečnil druhý plánovaný výstup do kosmu (EVA-2). Tentokrát se ho zúčastnili Thomas a Richards. Výstup byl oficiálně zahájen přepnutím skafandrů na vlastní vnitřní baterie v 05:23 UT. Prvním úkolem byla montáž vnější plošiny pro umístění náhradních dílů ESP (External Stowage Platform) na modul Destiny. Mechanické i elektrické připojení bylo dokončeno v 06:48 UT. Poté se kosmonauti věnovali instalaci náhradního bloku řídicí elektroniky cirkulace chladicího média PFCS (Pump Flow Control Subassembly) na plošinu ESP. Tuto práci dokončili kolem 07:30 UT. Následovalo pokračování v propojování kabelů mezi Destiny a LCA, což byla činnost, kterou kosmonauti Voss a Helms[ová] nestačili při předchozím výstupu (EVA-1) dokončit. Po propojení všech kabelů museli kosmonauti na žádost řídicího střediska ještě zkontrolovat správnou funkci LCA. Protože vše bylo v pořádku, přesunuli se na vrchol nosníku ITS-P6, aby zde prověřili jeden ze čtyř zámků, který měl aretovat solární panely, ale zatím nefungoval. Po několika lehkých poklepech se jim podařilo zaklapnout i tento poslední zámek. Na závěr výstupu kosmonauti ještě potvrdili, že na zařízení FPP (Floating Potential Probe) na vrcholu ITS-P6 nesvítí žádná chybová kontrolka. Zařízení FPP (sloužící k měření úrovně elektrostatického náboje) podle řídicího střediska v posledních týdnech nepracovalo dobře, a proto požádalo kosmonauty o tuto kontrolu. Thomas a Richards se vrátili do přechodové komory EAL a v 11:44 UT byl výstup oficiálně ukončen, když kosmonauti omylem zahájili tlakování komory. Na programu však ještě byl technický pokus s hořením OMS motorů při nenatlakované přechodové komoře. Proto byla ještě jednou provedena dekomprese komory. Tento krátký čas však už nebyl započítán do oficiální doby výstupu a jeho trvání tedy bylo 6 h 21 min.

V prostorách ISS mezitím probíhalo překládání nákladu z MPLM Leonardo.

14.03.2001 byla ukončena výměna první dlouhodobé posádky za druhou. V 06:00 UT se Helms[ová] stala oficiálně členem posádky komplexu ISS a Shepherd se stal členem posádky raketoplánu Discovery. Shepherd však prozatím zůstal formálně velitelem komplexu ISS.

Překládání nákladu z MPLM Leonardo do ISS probíhalo i v dalších dnech. Vykládání bylo hotovo už 15.03.2001 dopoledne a pak začalo překládání nepotřebného zařízení a odpadu ze stanice do modulu MPLM Leonardo. Vzhledem k tomu, že tato činnost si vyžadovala delší dobu, než se očekávalo, rozhodlo řídicí středisko MCC o prodloužení pobytu raketoplánu u stanice o jeden den.

Po dokončení překládání nákladu byl modul MPLM Leonardo 18.03.2001 odpojen od ISS a kolem 12:00 UT uložen zpět do nákladového prostoru raketoplánu Discovery.

Následující den (19.03.2001) se už obě posádky rozloučily, velení komplexu ISS oficiálně převzal Usačev a po uzavření průlezů se raketoplán v 04:42 UT od ISS odpojil. Pak byl ještě proveden tradiční inspekční oblet stanice a po jeho ukončení byl 05:49 UT uskutečněn konečný úhybný manévr.

Kolem 15:00 UT téhož dne však nová posádka na ISS zažila horké chvilky. Detektor kouře vyvolal v prostorách laboratorního modulu Destiny požární poplach. Následně se automaticky vypojily všechny ventilátory, aby se případný kouř nešířil po stanici. Nečekaně však vypadly i všechny přenosné počítače (laptopy) připojené k palubní počítačové síti. Až v 15:57 UT řídicí středisko MCC-H potvrdilo, že šlo o planý poplach. Detektor byl odpojen ze systému. Jako pravděpodobná příčina poplachu bylo stanoveno znečištění prachem zvířeným při stěhování nákladu. Kolem 16:20 UT byl systém ventilace v modulu Destiny znovu zprovozněn.

Raketoplán Discovery STS-102 přistál na dráze 15 SLF KSC dne 21.03.2001 v 07:31:41 UT při druhé příležitosti (na oběhu 201), když předchozí příležitost (na oběhu 200) musela být odvolána pro nízkou oblačnost a silný vítr v okolí KSC.

V dalších týdnech se členové Expedice 2 věnovali běžné práci na ISS, tedy experimentům, údržbě a oživování dalších zařízení.

První návštěvu očekávali při letu raketoplánu Endeavour STS-100, jehož start byl plánován na 19.04.2001.

V rámci příprav na přílet STS-100 byla 16.04.2001 v 08:48 UT nákladní kosmická loď Progress M-44 od ISS odpojena a ještě téhož dne byla brzdicím manévrem navedena do hustých vrstev atmosféry, kde zanikla.

Dalším plánovaným krokem příprav bylo přepojení lodi Sojuz TM-31 z portu +Z (dolní port na modulu Zarja) na port -X (zadní port na modulu Zvezda). K tomu došlo 18.04.2001, den před startem STS-100. Celá posádka Expedice 2 se v Sojuzu TM-31 odpojila od ISS ve 12:37 UT. Přelet ručně pilotoval Usačev a ve 13:01 loď úspěšně připojil k zadnímu portu stanice. Tímto manévrem se uvolnil prostor pro bezpečné připojení MPLM Raffaello na modul Unity při letu STS-100.

Protože i zbytek odpočítávání raketoplánu proběhl úspěšně, odstartoval Endeavour STS-100 z rampy 39A na KSC přesně podle plánu 19.04.2001 v 18:40:42 UT.

Ke spojení raketoplánu s ISS došlo bez problémů v sobotu 21.04.2001 v 13:59:07 UT na portu +X (PMA-2 na přední části modulu Destiny).

V dalších dnech kosmonauti z raketoplánu namontovali (během dvou EVA) na ISS kanadský manipulátor SSRMS. K ISS byl také dočasně připojen zásobovací modul MPLM Raffaello a jeho náklad byl přenesen na stanici. Během společného letu ale došlo k vážné poruše počítačového systému ISS, který způsobil i problémy v komunikaci s řídicím střediskem. Řízení komplexu a částečně i komunikaci se Zemí musel převzít připojený raketoplán. Trvalo několik dní, než se problémy podařilo vyřešit natolik, aby se raketoplán mohl 29.04.2001 odpojit, odletět a 01.05.2001 přistát. Další podrobnosti o společné činnosti jsou uvedeny v popisu letu raketoplánu Endeavour STS-100.

Mezitím už 28.04.2001 v 07:37 UT z Bajkonuru odstartovala nosná raketa Sojuz s kosmickou lodí Sojuz TM-32 s posádkou Talgat Musabajev[VE], Jurij Baturin[PI] a první "kosmický turista" Dennis Tito[KV] (USA). Cílem tohoto letu byla výměna záchranné kosmické lodi u ISS, tzv. Taxi Mission. I přes problémy s orientačním systémem nakonec celé přibližování a spojení se stanicí ISS, proběhlo podle původního plánu, takže v pondělí 30.04.2001 v 07:38 UT se loď Sojuz TM-32 bez problémů a v automatickém režimu připojila na dolní port modulu Zarja (+Z). Po kontrole hermetičnosti byly kolem 09:30 UT otevřeny průlezy a obě posádky se setkaly na palubě ISS. V průběhu dne byla tvarovaná křesla ze Sojuzu TM-32 vyměněna s křesly z lodi Sojuz TM-31.

V dalších dnech se posádky věnovaly přenášení nákladu a přípravě Sojuzu TM-31 na přistání. Dennis Tito fotografoval, točil na video a pořádal tiskové konference. Přestože prošel jen zkráceným výcvikem, na stav beztíže se adaptoval docela dobře. První den po startu se mu sice udělalo nevolno, ale to brzy přešlo a Tito si pak mohl užít svůj výlet na oběžnou dráhu bez dalších rušivých momentů. NASA sice Tita na ISS neviděla ráda, prý kvůli možnému poškození zařízení a zdržování ostatních členů posádky, takže například do amerických modulů směl podle dohody Tito vstupovat jen v doprovodu, ale to Titovi v žádném případě nevadilo. Při tiskových konferencích mluvil o svých silných zážitcích a nabádal k letu i další zájemce.

V neděli 06.05.2001 se obě posádky rozloučily a návštěvníci nastoupili do Sojuzu TM-31. V 02.21 UT se od ISS odpojili a v 05:41:23 UT v návratové kabině Sojuzu TM-31 úspěšně přistáli v Kazachstánu. Let návštěvnické posádky trval celkem 7 dní 22 hodin 4 minuty a loď Sojuz TM-31 splnila svůj úkol po letu dlouhém 186 dní 21 hodin 49 minut.

U ISS tedy zůstal jako nouzové plavidlo nový Sojuz TM-32.

V dalších týdnech se posádka věnovala zkouškám SSRMS a vědeckým experimentům.

Dne 20.05.2001 ve 22:32:40 UT z Bajkonuru odstartovala nákladní kosmická loď Progress M1-6 s cca 2500 kg nákladu pro ISS. O dva dny později (ve středu 23.05.2001 v 00:24 UT) se Progress M1-6 v automatickém režimu úspěšně připojil k ISS na zadní port modulu Zvezda (-X). Nákladní loď přivezla cca 1200 kg paliva pro doplnění zásob systému ODU modulu Zvezda a přibližně 1300 kg kusového nákladu, který posádka ISS v následujících dnech vyložila. Šlo konkrétně o vědecké přístroje, zařízení a materiály pro experimenty (172 kg), předměty osobní výbavy členů osádky (419 kg), jídlo, léčiva a další lékařskou výbavu (261 kg), palubní dokumentaci a poštu (19 kg), náhradní díly pro řídicí systém modulu Destiny (mj. náhradní pevný disk pro řídicí počítač C&C, a CD-ROM s programovým vybavením), zásoby a náhradní díly pro systémy zabezpečení chemického složení ovzduší včetně stlačeného plynného kyslíku, pro systém zásobování vodou a pro systém termoregulace.

Po namontování disku a nainstalování řídících programů se i počítač C&C č.3 stal provozuschopným. Všechny tři řídící počítače stanice tak byly opět plně funkční.

28.05.2001 bylo oznámeno, že záložní systém ovládání manipulátoru SSRMS nepracuje správně. Další zkoušky SSRMS byly proto přerušeny až do vyřešení problému. Technici se zatím domnívají, že závada je v programovém vybavení a začali pracovat na potřebných úpravách. Protože však pomocí SSRMS má být k ISS připojena nová přechodová komora (Airlock), byl odložen (na červenec 2001) nejbližší start raketoplánu Atlantis STS-104 (ISS-7A), který měl právě tuto přechodovou komoru vynést k ISS.

V pátek 08.05.2001 se uskutečnila vnitřní EVA do modulu Zvezda. Usačev a Voss nejprve přešli do přechodového úseku modulu Zvezda a hermeticky uzavřeli průlezy do hlavní části modulu Zvezda a do modulu Zarja. Pak se oblékli do skafandrů typu Orlan. Během výstupu byla Helms[ová] v hlavní části modulu Zarja a kontrolovala telemetrii. Kolem 14:00 UT byla zahájena dekomprese přechodového úseku a vnitřní EVA (IVA - IntraVehicular Activity) oficiálně začala ve 14:21 UT při otevření spodního průlezu (+Z) přechodového úseku modulu Zvezda. Tento spodní poklop kosmonauti nejprve demontovali a uložili ho na strop přechodového úseku. Po kontrole těsnění sejmuli ze stěny úseku připravený jiný poklop s vodicím kuželem stykovacího zařízení (tento poklop se stykovacím kuželem byl původně na předním portu modulu Zvezda (+X), posloužil při připojování k modulu Zarja, a poté byl demontován a uskladněn v přechodovém úseku) a namontovali ho do nyní volného spodního průlezu. Připravili tak stanici na přílet ruského stykovacího modulu DC-1 (Docking Compartment). Práce byla hotova už ve 14:40 UT (tedy po 19 minutách) a skončila uzavřením dolního průlezu, ale IVA byla celkově ukončena až v 15:07 UT po úplné rekompresi přechodového úseku (tedy po 46 minutách).

Start stykovacího modulu DC-1 (nazývaného rusky Pirs [česky Molo]) raketou Sojuz-U je plánován na září 2001.

V dalších dnech pokračovalo zkoumání problému se SSRMS. Ačkoliv hlavní ovládací systém manipulátoru fungoval správně, záložní systém měl problémy, které způsobovaly neočekávané zastavení paže. Bylo ale třeba mít k dispozici jak hlavní tak i záložní systém.

Technici ze Země proto do počítačového ovládacího systému nahráli softwarový patch, který měl problémy odstranit. Bohužel hned při prvním testu se paže opět zastavila. Naopak při všech dalších 12 testech už se závada neprojevila.

Dne 14.06.2001 tedy Voss a Helms[ová] provedli klíčový "suchý" nácvik instalace přechodové komory na ISS. Manipulátor SSRMS přitom vykonal stejné pohyby jako při plánovaném připojování komory. Během testu byly použity záložní systémy paže, které dříve selhaly, ale tentokrát paže pracovala přesně podle očekávání. Na začátku testu sice konec paže po uvolnění udeřil do vnějšího povrchu stanice, ale naštěstí to nezpůsobilo žádné škody, a také to nesouviselo s ovládacím systémem. Šlo pravděpodobně o pružné uvolnění vnitřního pnutí, které se v paži vytvořilo během ukotvení.

Jak kosmonauti na ISS, tak i technici na Zemi, byli tedy po tomto testu přesvědčeni, že SSRMS pracuje už bezchybně. Protože byl navíc vypracován postup, jak novou přechodovou komoru připojit k ISS i v případě problémů se SSRMS, mohli dát 19.06.2001 manažeři NASA oficiální souhlas k pokračování příprav raketoplánu STS-104 (s přechodovou komorou na palubě) tak, aby byl připraven ke startu 12.07.2001 v 09:04 UT (11:04 SELČ).

Raketoplán STS-104 pak skutečně odstartoval podle plánu, tedy 12.07.2001 v 09:04 UT. Ke spojení raketoplánu s ISS došlo bez problémů v sobotu 14.07.2001 v 03:08 UT na portu +X (PMA-2 na přední části modulu Destiny). V dalších dnech pak kosmonauti novou přechodovou komoru, pojmenovanou Quest, úspěšně připojili na pravoboční port modulu Unity. Během celkem tří výstupů do kosmu byl modul Quest propojen se zbytkem stanice a byly na něj namontovány čtyři vysokotlaké nádrže HPGA (dvě na kyslík a dvě na dusík). Při EVA-3 byl už dokonce Quest použit pro vlastní výstup kosmonautů ze stanice. Po splnění všech úkolů přistál raketoplán Atlantis STS-104 na KSC dne 25.07.2001 (blíže viz. popis letu STS-104).

Pak už se posádka Expedice 2 začala pomalu připravovat na návrat na Zemi.

Raketoplán Discovery STS-105 (ISS-7A.1), s posádkou Expedice 3 (Culbertson, Děžurov, Tjurin) odstartoval z KSC v pátek 10.08.2001 a v neděli 12.08.2001 se připojil k ISS. Během následujících dní kosmonauti společně vyložili nákladní modul MPLM Leonardo, Barry a Forrester z posádky STS-105 při dvou výstupech do kosmu (EVA) nainstalovali na příhradovou konstrukci ITS-P6 nádrž s kapalným amoniakem EAS (Early Ammonia Servicer) a na povrch modulu Quest dvě schránky experimentu MISSE (Materials International Space Station Experiment) pro studium dlouhodobého vlivu kosmického prostředí na různé materiály. Při druhém výstupu připravili kabely pro vyhřívaní prvního segmentu staničního nosníku - ITS-S0 (na stanici bude dopraven při letu STS-110/8A). Členové dlouhodobých expedic si postupně předali stanici, jejímž velitelem se při odletu STS-105 stal Culbertson. Raketoplán Discovery STS-105 úspěšně přistál i s členy Expedice 2 dne 22.08.2001 v 18:22:58 UT na KSC.

[ Obsah | Pilotované lety | ISS | Sojuz TM-31 | Expedice 1 | STS-102 | STS-100 | Sojuz TM-32 | STS-104 | STS-105 | Expedice 3 ]