[ Popis modulu | Letové operace
| Obrázky ]
Popis
modulu Zarja
Modul Zarja (česky Úsvit) je prvním dílem Mezinárodní kosmické stanice
ISS.
Byl postaven v Chruničevově výzkumném a výrobním kosmickém centru v Moskvě,
ale plně jej financovala americká strana prostřednictvím firmy Boeing.
Oficiálně je proto považován za americký modul.
Původní název modulu byl FGB - Funkcionalnyj Gruzovoj Blok, česky Funkčně
Nákladní Blok, anglický akronym je FCB - Functional Cargo Block.
Modul je určen pro zajišťování telekomunikačních služeb, řízení letu,
stabilizace a korekcí dráhy v počátečním období výstaby stanice ISS;
později (až jeho funkce převezme Servisní modul)
má sloužit především jako skladovací prostora a zásobník KPL. Jeho hmotnost
je přes 21 tun.
Modul válcového tvaru o maximálním průměru 4.12 m a délce 12.6 m je
vybaven párem panelů slunečních baterií o rozpětí 18 m (rozměr křídel 12×3.5
m) s průměrným příkonem na počátku aktivního života 3 kW, dobíjejících
6 NiCd akumulátorových baterií. V přední kulovité části jsou na bocích
umístěny stykovací uzly pro další ruské prvky (transportní lodi Sojuz a
Progress) a vpředu (ve směru osy +Y) androgynní periferní stykovací uzel
APDS (Androgynous Peripheral Docking System), sloužící pro připojení přechodového
tunelu PMA-1 (Pressurized Mating Adapter), propojujícím modul Zarja s uzlovým
modulem Unity, v zadním kuželovém zakončení
hlavní válcové části, tvořené hermetickým obytným úsekem a nehermetizovaným
přístrojovým úsekem pak aktivní uzel, sloužící pro připojení nákladních
lodí typu Progress, resp. v definitivní verzi Servisního
modulu (SM). Uzel byl dodatečně upraven tak, aby mohl zabezpečit přečerpávání
KPL z nákladních lodí.
Pro
řízení automatického setkávání s ruskými objekty slouží systém "Kurs",
pro manuální systém TORU.
Pro velké korekce dráhy je modul vybaven dvěma identickými hlavními
manévrovacími motory systému ODU, dále pak 24 velkými a 12 malými manévrovacími
motorky na dvousložkové KPL pro menší korekce dráhy, stabilizaci a orientaci.
Palivový systém s celkem 16 nádržemi může pojmout až 6 tun KPL. Pro stabilizaci
je modul vybaven též silovými setrvačníky.
Minimální plánovaná životnost modulu je 15 let.
Výroba modulu byla zahájena v prosinci 1994 a po dokončení byla na Bajkonur
odeslána v lednu 1998.
Letové operace
Datum |
Čas [UT] |
Operace |
20.11.1998 |
06:40:27 |
- start modulu raketou Proton
z Bajkonuru |
|
06:50:16 |
- oddělení od třetího stupně nosné rakety
- navedení na výchozí dráhu s parametry : 51.59°, 89.71 min, 177-344
km
- vyklopení antén, aktivace komunikačního systému, rozvinutí solárních
panelů |
21.11.1998 |
05:14:41 |
- zkušební zážeh jednoho z hlavním manévrovacích motorů
(t=10 s, Dv=2 m/s)
- v průběhu dne vyzkoušen černobílý televizní systém |
|
07:27:26 |
- korekční manévr hlavním motorem (t=100 s, Dv=20.6
m/s) pro zvýšení perigea
- výsledná dráha: 51.59°, 90.44 min, 246-345 km
- zjištěno, že se správně nevyklopily dvě antény manuálního setkávacího
systému TORU |
23.11.1998 |
05:26:30 |
- korekční manévr hlavním motorem (t=31 s, Dv=6.5
m/s) |
|
06:23:25 |
- korekční manévr hlavním motorem (t=114 s, Dv=24.0
m/s)
- výsledná dráha: 51.60°, 91.48 min, 311-384 km |
24.11.1998 |
06:25:38 |
- poslední korekční manévr hlavním motorem (t=116 s, Dv=24.72
m/s)
- výsledná dráha: 51.60°, 92.36 min, 383-397 km
- pro udržování orientace s minimální spotřebou KPL byl modul uveden
do pomalé rotace |
25.11.1998 |
|
- zahájeny testy palubních počítačů, prověrka orientačního
a stabilizačního systému
- měření účinnosti slunečních baterií a palubních akumulátorů
- zjištěno, že jeden z šesti akumulátorů nefunguje (nedobíjí se)
- zjištěna zvýšená vlhkost v umělé atmosféře modulu |
26.11.1998 |
|
- dokončeny základní prověrky systémů modulu
- naměřená vysoká relativní vlhkost byla přičtena chybě v programovém
vybavení řídicího střediska
- pokračovalo testování antén systému TORU |
27.11.1998 |
|
- nácvik manévru modulu před setkáním s raketoplánem |
06.12.1998 |
23:47 |
- setkání s raketoplánem Endeavour (STS-88)
- zachycení modulu a jeho propojení s modulem Unity
(v nákladovém prostoru raketoplánu) |
07.-08.12.1998 |
|
- kosmonauti Ross a
Newman
při EVA-1 propojili 40 elektrických kabelů (mezi moduly Zarja a Unity) |
09.-10.12.1998 |
|
- Ross a Newman
při EVA-2 instalovali 2 antény na Unity
a uvolnili jednu anténu TORU na Zarje |
10.12.1998 |
19:54 |
- první vstup kosmonautů do ISS (demontáž přepravních krytů, aktivace
vybavení) |
12.12.1998 |
00:26 |
- ukončeny práce uvnitř ISS (celkové trvání pobytu posádky na stanici
ISS činilo 28 h 32 min) |
12.-13.12.1998 |
|
- Ross a Newman
při EVA-3 instalovali úchyty na Zarju, uvolnili druhou anténu TORU a testovali
manévrovací jednotku |
13.12.1998 |
20:25 |
- odpojení zárodku ISS od raketoplánu Endeavour
(STS-88)
- orientace podélnou osou k Zemi (Zarja dále od Země)
- uvedení do pomalé rotace kolem podélné osy (1 x za 30 min) |
Aktualizováno: 12.01.1999
[ Obsah | Pilotované
lety | Přehled letů a kosmonautů
| ISS | Moduly ISS
]
Pokud není uvedeno jinak, jsou použité fotografie z NASA (viz. Using NASA Imagery) a dalších volně přístupných zdrojů.
(originál je na https://mek.kosmo.cz/pil_lety/mezinar/iss/moduly/zarja/index.htm)