| M.označení | Start | Přistání | Délka letu | Poznámka |
|---|---|---|---|---|
| 2000-027A | 19.05.2000 | 29.05.2000 | 9d20h 9m | ISS-03-2A.2a (Spacehab DM, ICC, zásoby) |
Posádka :
Halsell,J.D.[VE] | Horowitz,S.J.[PL] | Weber[ová],M.E.[MS] | Williams,J.N.[MS] | Voss,J.S.[MS] | Helms[ová],S.J.[MS] | Usačev,J.V.[MS](Rusko)
[ Popis letu | Obrázky | Experimenty | MEDS | STS-101 v L+K | STS-101 v NASA ]
Hlavním cílem tohoto letu bylo spojení se zárodkem Mezinárodní kosmické stanice ISS (moduly Zarja a Unity). Raketoplán přivezl zásoby a materiál pro zajištění dalšího letu zatím neobydlené stanice. Pracovní dráha měla sklon 51,6°. Jedním z důležitých úkolů bylo i zvýšit dráhu komplexu o cca 40 km.
Během letu se uskutečnil jeden výstup do kosmu (EVA), během něhož Voss a Williams zajistili na povrchu ISS americký manipulátor ("jeřáb") OTD, dokončili instalaci ruského manipulátoru STRELA, vyměnili vadnou anténu ECOMM a nakonec instalací dalších 8 úchytů připravili stanici pro přijetí modulu Zvezda a budoucí EVA.
Původní plán akcí na jednotlivé dny letu
Den
1. - Start (LC-39A, 19.05.2000, 10:12 UT = 12:12 SELČ)
Den 2. - Sbližovací manévry
Den 3. - Spojení s ISS
Den 4. - EVA (Voss,
Williams) - OTD, STRELA, ECOMM,
úchyty (6,5 hodiny)
Den 5. - Vstup posádky do ISS
Den 6. - Zvýšení dráhy ISS
Den 7. - Přenášení nákladu do ISS
Den 8. - Opuštění stanice
Den 9. - Odpojení od ISS
Den 10. - Příprava na přistání, úklid
Den 11. - Přistání na KSC
(29.05.2000)
Skutečný průběh letu
Předstartovní
operace
28.09.1998 - Přesun do OPF-3 (příprava orbiteru)
17.03.2000 - Přesun do VAB (připojení ET a SRB)
24.03.2000 - Výměna SSME č.1
25.03.2000 - RollOut z VAB na LC-39A
06.-07.04.2000 - TCDT (Terminal Count Down Test)
14.04.2000 - Výměna PDU přímo na LC-39A
21.04.2000 - Začátek odpočítávání (T-43 hodin)
24.04.2000 - Pro silný vítr byl start v T-9 min. odložen o 24 hodin
25.04.2000 - Trvající silný vítr byl příčinou dalšího odkladu startu o
24 hodin
26.04.2000 - Kvůli nevyhovujícímu počasí na záložních letištích byl start
odložen až na 18.05.2000
15.05.2000 - Začátek nového odpočítávání (T-43 hodin)
16.05.2000 - Kvůli odkladu startu rakety Atlas 3 z Cape Canaveral byl start
odložen na 19.05.2000
Popis letu
Let STS-101 byl prvním letem orbiteru Atlantis po generální opravě (OMDP - Orbiter Maintenance Down Period), která proběhla v továrně Boeingu v Palmdale (Kalifornie) už v roce 1998. Při OMDP bylo během 10 měsíců na orbiteru Atlantis uskutečněno více než 100 změn a vylepšení.
Hlavní
změnou byla náhrada 32 starších přístrojů v palubní desce 11 novými barevnými
plochými obrazovkami (zobrazovači). Technicky je tento "skleněný kokpit"
nazýván Multifunction Electronic Display Subsystem (MEDS). Je lehčí, s
menší spotřebou elektřiny, spolehlivější, pro piloty přehlednější, a je
také připraven na budoucí další vylepšení do podoby "chytrého kokpitu",
který by měl dále snížit pracovní zatížení pilotů v kritických okamžicích
letu.
Kromě kokpitu byly při OMDP provedeny i další významné změny. Přechodová komora byla přesunuta do nákladového prostoru (kvůli letům k ISS), modernizován byl komunikační a chladicí systém, podlaha kabiny pro posádku byla zesílena a byly instalovány novější přístroje.
Podobnými úpravami, by měly do roku 2002 projít i ostatní orbitery. Například Columbia je v Palmdale na svém už druhém OMDP od 23.09.1999.
Přesto
nebyl návrat Atlantis do provozu bez problémů. Nejprve byl z různých důvodů
let STS-101 postupně odkládán, takže datum startu přitom sklouzlo asi o
rok proti původnímu plánu. Začátkem roku 2000 se ve VAB objevily pochybnosti
o motoru SSME č.1 a tak byl 24.03.2000 vyměněn. Ani po převozu na LC-39A
nebyl všem problémům konec. Projevila se zde porucha jednotky PDU, sloužící
k ovládání elevonů orbiteru během přistání. Nakonec bylo rozhodnuto jednotku
vyměnit přímo na startovací rampě. Oprava byla úspěšně dokončena v pátek
14.04.2000 a Atlantis STS-101 dostal zelenou ke startu, stanovenému na
24.04.2000.
Odpočítávání bylo zahájeno 21.04.2000 za stavu T-43 hodin a proběhlo normálně až do T-9 minut (24.04.2000). Pak musel být pro silný vítr na KSC (neakceptovatelný pro RTLS - Return To Launch Site) start odvolán a odložen nejméně o 24 hodin. Ani 25.04.2000 se však vítr neutišil a proto byl start odložen na další den, tedy středu 26.04.2000. Při tomto třetím pokusu už bylo počasí na KSC dobré, ale nevyhovující bylo na záložních letištích v Maroku a ve Španělsku. Tentokrát musel být start odložen až na květen (18.05.2000).
Nové odpočítávání se rozběhlo opět od stavu T-43 hodin v pondělí 15.05.2000. Protože však na blízkém Cape Canaveral došlo k 16.05.2000 k odkladu startu nové rakety Atlas 3 o 24 hodin, bylo týž den rozhodnuto, že i start raketoplánu STS-101 bude o 24 hodin odložen. Do odpočítávání bylo v T-11 hodin zařazeno dodatečné přerušení na 23 hodin, tak aby start byl připraven na pátek 19.05.2000 v 10:12 UT (12:12 SELČ).
Tentokrát
už vše vyšlo a po bezproblémovém odpočítávání Atlantis STS-101 úspěšně
odstartoval 19.05.2000 v 10:11:10 UT (12:11:10 SELČ).
O dva dny později, v neděli 21.05.2000 v 04:31 UT, velitel Jim Halsell přivedl raketoplán Atlantis k perfektnímu spojení se zárodkem ISS. Vše proběhlo bez problémů, přesně podle původního časového plánu. V okamžiku spojení přelétala obě tělesa nad územím Ukrajiny.
Ještě před vstupem do stanice se v pondělí 22.05.2000 uskutečnil plánovaný výstup do kosmického prostoru (EVA). Výstup byl oficiálně zahájen v 01:48 UT. Jeff Williams a Jim Voss při něm nejprve pořádně připevnili na povrch stanice americký manipulátor OTD, který byl při své prvotní instalaci před rokem nedokonale zajištěn. Druhým úspěšně provedeným úkolem bylo dokončení montáže ruského manipulátoru Strela na adaptéru PMA-1 mezi moduly Unity a Zarja. Potom se oba kosmonauti pustili do výměny jedné ze dvou antén ECOMM na modulu Unity. Williams demontoval vadnou anténu, namontoval novou a propojil kabely. Voss mu podával materiál a uložil demontovanou anténu dočasně do nákladového prostoru. Nakonec kosmonauti připevnili na povrch stanice osm dalších madel pro usnadnění pohybu při budoucích EVA. Pořídili ještě několik fotografií, uklidili nákladový prostor a pak už se vrátili do přechodové komory. Vzali s sebou i demontovanou anténu ECOMM k návratu na Zemi k poletové inspekci. Úspěšný výstup byl ukončen po 6h 44m v 08:32 UT.
Následující
pracovní den vstoupila posádka raketoplánu do ISS. První průlez byl otevřen
23.05.2000 v 00:03 UT. Jako první do stanice vstoupili Helms[ová], Usačev
a Voss, kteří by měli v příštím roce vytvořit druhou základní posádku ISS.
Ihned po otevření všech průlezů se kosmonauti pustili do práce. Vyměnili
dvě ze šesti baterií, včetně nabíjecí elektroniky. Posádka instalovala
nové potrubí, zlepšující cirkulaci atmosféry ve stanici a odebrala vzorky
atmosféry k analýze. Astronauti vyměnili v modulu Zarja 3 hasicí přístroje.
Horowitz a Voss vyměnili v modulu Unity rozvodnou skříňku napájení v komunikačním
systému ECS [=Early Communication System]. Uskutečnila se s negativním
výsledkem inspekce vnitřku stanice, zda někde nekondenzuje vlhkost či se
netvoří plíseň. V přetlakovém modulu Spacehab v nákladovém prostoru raketoplánu
Weber[ová] připravovala kusový náklad k překládce na stanici. Během pracovního
dne bylo přeneseno celkem 395 kg nákladu.
V
dalších dnech pokračovalo přenášení nákladu i opravy. Celkem byly vyměněny
4 baterie, požární hlásiče v modulu Zarja, vyměněna paměť v telemetrickém
systému v modulu Zarja, u níž končila záruční doba a byly naplněny 4 plastikové
vaky vodou (4×45 litrů) z palivových baterií a uloženy na palubě ISS. Bylo
přeneseno přes 1000 kg nákladu.
25.05.2000 bylo dokončeno zvyšování dráhy komplexu ISS pomocí motorků RCS raketoplánu Atlantis o cca 40 km. Byly provedeny celkem 3 manévry (24.05. v 00:02 UT, 25.05. v 01:16 UT a 25.05. ve 23:36 UT). Konečná dráha byla ve výši 372 x 380 km.
26.05.2000 se raketoplán ve 23:03 UT odpojil od ISS. Poté provedl inspekční oblet a nakonec (ve 23:44 UT) úhybný manévr.
29.05.2000 v 06:20 UT (08:20 SELČ) raketoplán Atlantis úspěšně přistál na RW-15 SLF KSC.
Aktualizováno : 05.06.2000
[ Obsah | Pilotované lety | STS | MEDS ]