Systém MEDS raketoplánu Atlantis
Jednou z velmi významných změn ve vnitřním vybavení kabiny
raketoplánu Atlantis, provedenou v průběhu 10 měsíců údržby a skončenou
v září 1998, byla kompletní výměna palubní desky. Původní palubní
deska obsahovala tři v současné době již zastaralé katodové obrazovky
a další elektromechanické přístroje, jejichž údržba byla stále komplikovanější.
Do čelní palubní desky raketoplánu byl namontován tzv. víceúčelový elektronický
zobrazovací subsystém MEDS (Multifunction Electronic Display Subsystem).
Je tvořen devíti barevnými kapalně krystalickými obrazovkami (displejemi).
Každá z těchto obrazovek má rozměry 20×21 cm2, hmotnost
asi 9 kg, k činnosti potřebuje příkon 67 W a rozlišovací schopnost
je přibližně 81 bodů (pixelů) na cm2. Obrazovka má 16 základních
barev a zorný úhel činí ±60° v horizontálním a +45° /-10°
ve vertikálním směru. Obrazovka je řízena aktivní XY matricí, tvořenou
sítí na sebe kolmých ( a vzájemně izolovaných) vodičů. V každém průsečíku
sítě X a Y vodičů je napařen tenkovrstevný transistor TFT (Thin Film Transistor).
Kontrast každého pixelu (zobrazovacího elementu) je řízen jedním transistorem.
Tranzistor je ovládán pulsy, přicházejícími sítí X vodičů a otevírá či
zavírá ovládací napětí ze sítě Y, působící v místě patřičného pixelu
na kapalný krystal. Podotkněme, že síť XY vodičů i TFT transistory, které
jsou napařené na skleněné plochy obrazovky, jsou přirozeně natolik tenké,
že jimi světlo prochází. Vlivem elektrického napětí se molekuly (optická
osa) kapalného krystalu natáčí a tak se mění i zobrazovaný kontrast. Zájemcům,
kteří by se chtěli dozvědět něco více o funkci kapalného krystalu v zobrazovači
či TV obrazovce, je určena poznámka v závěru příspěvku.
Kapalně krystalické obrazovky pro raketoplán jsou odvozené
od podobných obrazovek, užívaných v dopravních letadlech Boeing 777.
Byly vyvíjeny od roku 1997 firmou Honeywell Space Systems. Pomocí těchto
obrazovek mohou astronauti sledovat všechny vitální a aktuální informace
o stavu raketoplánu. Obrazovky jsou schopné poskytovat informace ve formě
dvou či třídimenzionální representace, v případě nutnosti lze přehrávat
i videozáznamy. Ovládají se jednak klasickými klávesnicemi, případné jejich
další funkce lze vyvolat speciálními klíči pod obrazovkami. Informace
lze přepínat na libovolnou obrazovku podle specifických potřeb posádky
při každém jednotlivém letu.
Další dvě obrazovky MEDS jsou umístěné v zadní části
letové kabiny pro potřeby řízení operací v nákladovém prostoru.
Použití plochých kapalně krystalických obrazovek MEDS
sníží jednak náklady na jejich údržbu, zvýší bezpečnost provozu, neboť
odpadá použití vysokého napětí potřebného pro provoz starých katodových
obrazovek a dále se též zvětší i možnost zálohování obrazovek. Záměnou
původních katodových obrazovek za obrazovky MEDS se snížila hmotnost raketoplánu
asi o 23 kg. Jelikož se tento úbytek hmotnosti realizoval v přední
části raketoplánu, posunulo se těžiště prázdného raketoplánu asi o 7,5
mm směrem k zadní části raketoplánu. Ploché obrazovky též zjednoduší
výcvik posádek.
Postupné zdokonalování palubní desky raketoplánu je zdokumentováno
v knize: D.R. Jenkins: Space Shuttle - The History of Developing
the National Space Transportation System, 2nd edition,
Walsworth Publishing Co., Missouri 1996.
|




|