Kosmonautika@kosmo.cz
Obsah > Pilotované lety > STS > STS-28 Co/F-8
M.označení Start Přistání Délka letu Poznámka
1989-061A 08.08.1989 13.08.1989 5d 1h00m Lacrosse


Posádka STS-28
Posádka :
Shaw,B.H.[VE] | Richards,R.N.[PL] | Leestma,D.C.[MS] | Adamson,J.C.[MS] | Brown,M.N.[MS]

[ Popis letu | Obrázky | Experimenty | STS-28 v NASA ]


Znak STS-28Popis letu : (převzato z L+K 12/90 se svolením Mgr. A.Vítka)

STS-28 / COLUMBIA

Utajený vojenský let

Ing. JOSEF KRUPIČKA, CSc.
ANTONÍN VÍTEK, CSc.

Oprava destiček tepelné ochrany orbiteru Columbia (27.01.1988)Columbia uskutečnila svůj poslední předchozí let do kosmu v lednu 1986, krátce před havárií Challengeru. Nucené přestávky bylo využito k důkladné rekonstrukci tohoto nejstaršího amerického raketoplánu. Šlo zejména o dlaždice tepelné ochrany, kterých bylo vyměněno 2390, ale i jinak bylo v montážní hale OMRF (Orbiter Maintenance and Repair Facility) uděláno na Columbii celkem 258 změn, takže její hmotnost se zvýšila o 860 kg. To se odehrávalo v době příprav na lety Discovery a Atlantis. Na Columbii došla řada 23. ledna l989, kdy byl tento raketoplán přepraven do haly OPF. Usazení hlavních motorů SSME značně zpomalila netěsnost na vodíkovém čerpadle motoru č.1. Závada se opakovala na různých přírubách, takže technici museli opětovnou demontáž a montáž motoru opakovat celkem třikrát a zdržení se protáhlo přes dva týdny. Teprve 3. července putoval raketoplán z OPF do VAB. Zde ho technici ve dnech 5. a 6. července připojili k sestavě SRB a ET. Prověrky propojení byly však zastaveny hned následujícího dne po jejich zahájení kvůli závadě elektroinstalace na pravém motoru SRB. Zkoušky se pak podařilo dokončit až těsně před převozem na rampu 39B (14. července).

Osmý let Columbie měl vojenský charakter a proto byl značně utajován. Ke startu raketoplánu došlo 8. srpna ve 12.37.00 UT, po 40 minutách zdržení, zaviněného silnou mlhou v oblasti Kennedy Space Center. Zatímco předchozí lety orbiterů Discovery a Atlantis měly sklon dráhy k rovníku kolem 28,5°, u Columbie činil plných 57°. Zpočátku proto její let sledoval atlantské pobřeží USA. Důvodem vysokého sklonu bylo vypuštění družice pro pozorování území SSSR. Základní dráha Columbie byla ve výšce 303-315 km s periodou 90,7 min.

Průzkumná družice USA-40 byla z nákladového prostoru vypuštěna přibližně sedm a půl hodiny po startu a 9. 8. došlo také na další vojenskou družici USA-41.

Kromě těchto hlavních akcí sledovala osádka raketoplánu - Brewster H. Shaw (velitel), Richard N. Richards (pilot) a trojice letových specialistů David C. Leestma, James C. Adamson a Mark N. Brown - povrch Země, např. pohyb lodí po oceánech na základě brázdy tvořící se za jejich kýlem. V obytném prostoru byla umístěna aparatura EDS (Energy Deposition Spectrometer) pro sledování absorpce pronikavého záření z radiačních pásů Země. Jednalo se o pravou lidskou lebku, jejíž vnitřek - mozkovna - nesla přibližně sto různých detektorů kosmického záření, především nukleárních detekčních emulzí.

Část posádky STS-28 při pozemní přípravě v CCT JSC (12.07.1989)Lebka pocházela od neznámého dárce, který věnoval svoje tělo pro potřeby vědy, aniž samozřejmě před smrtí věděl, že se jeho hlava dostane do kosmického prostoru. Přestože dárce zůstal neznám, vědci podle velikosti jeho lebky usuzuji, že šlo o ženu. Důvod umístění detektorů do nitra pravé lidské lebky je prostý: jen tak budou detektory vystaveny přesně stejnému toku nabitých částic jako lidský mozek. Tato měření mají velký význam pro dlouhodobé lety jak v okolí Země, tak do vzdálenějšího kosmického prostoru.

Před instalací detektorů byla lebka rozřezána na části po zhruba 25 mm a poté opět sestavena dohromady a pokryta vrstvou plastického materiálu, imitujícího kůži, svaly a další měkké tkáně hlavy. Umístěna byla v obytném prostoru blízko spacích pytlů osádky.

Kromě této unikátní aparatury se klasickými dozimetry pro srovnání měřil tok těžkých iontů a elektronů v obytných prostorách raketoplánu.

V rámci technických experimentů kosmonauti ověřovali nové astrooptické a elektronické navigační zařízení, umožňující přesnější určení okamžité polohy raketoplánu i jeho orientace v prostoru.

Společná fotografie posádky na oběžné dráze (13.08.1989)Studovalo se také znečištění kosmického prostoru plyny, unikajícímu z raketoplánu.

V průběhu letu musela osádka Columbie odpojit jednu z trysek v systému manévrovacích motorů RCS vzhledem k úniku pohonných látek z této trysky.

Potenciálně nebezpečnější závada se projevila na telefaxovém zařízení TAGS. Následkem náhodného uskřípnutí kabelu přívodu elektřiny došlo k porušení izolace a ke zkratu, trvajícímu 1,5 sekundy. Pak vypadly jističe obvodu. Osádka Columbie stačila zpozorovat jiskry elektrického oblouku a zápach pálící se izolace. Koncentrace kouře v atmosféře kabiny však nebyla tak vysoká aby automatické hlásiče požáru vyhlásily poplach. Požár Columbii nehrozil, ovšem vzhledem ke zcela zničenému kabelu bylo zařízení TAGS až do konce letu mimo provoz.

Návrat raketoplánu byl 13. srpna zahájen dvouminutovým brzdicím manévrem nad Indickým oceánem jihozápadně od Austrálie. Columbia přistála jako obvykle na Edwards AFB ve 13.37.06 UT a zastavila se za pouhých 45 s po doběhu dlouhém 1834 m.


Aktualizováno : 11.11.1997

[ Obsah | Pilotované lety | STS ]


Pokud není uvedeno jinak, jsou použité fotografie z NASA (viz. Using NASA Imagery) a dalších volně přístupných zdrojů.


(originál je na https://mek.kosmo.cz/pil_lety/usa/sts/sts-28/index.htm)