Prvním hlavním úkolem osádky bylo vypustit vojenskou telekomunikační
družici Syncom 4 F-5. Sedmitunový satelit (přesně 6895 kg), speciálně konstruovaný
pro vypuštění z raketoplánu, nemohl být převeden na klasickou nosnou raketu,
jako se to stalo u mnoha jiných družic. Ve vypouštěcím zařízení ležel tak,
že jeho osa byla rovnoběžná s osou nákladového prostoru. Před vlastním
uvolněním byl elektromotorem roztočen. Pak, 10. ledna ve 13.18 UT nad západním
pobřežím rovníkové Afriky, letový specialista Low stiskl tlačítko a pružinový
mechanismus udělil družici impuls potřebný k opuštění nákladového prostoru.
Malé stabilizační trysky ještě zvýšily rychlost rotace Syncomu na ot. 30/min,
aby měl dostatečnou stabilitu při zážehu kapalinového urychlovacího motoru.
K této operaci došlo přibližně o hodinu později. Zážeh pozorovali astronauti
prostřednictvím televizní kamery, umístěné na konci kanadské ruky RMS.
Jako obvykle byl totiž raketoplán natočen ke družici svým břichem, aby
nedošlo k znečištění oken spalnými produkty.
Kromě vypuštění vojenské telekomunikační družice typu Syncom bylo dalším,
velice významným a termínovaným úkolem dopravit zpět na Zemi desetitunovou
družici LDEF (Long Duration Exposure Facility), vypuštěnou v dubnu 1984.
Původně se počítalo s tím, že LDEF setrvá ve vesmíru jen o něco více než
půl roku, aby bylo možno na palubě této pasívní družice dostatečně dlouho
ověřovat, eventuálně sledovat chování nejrůznějších materiálů, nátěrů a
součástek v podmínkách kosmického letu. Přes tento plán však udělala nemilosrdný
škrt havárie Challengeru. A tak LDEF zůstala na oběžné dráze místo půl
roku více než 69 měsíců. K jejímu úspěšnému zachycení a uložení do nákladového
prostoru Columbie došlo čtvrtý den letu -12. ledna
V průběhu dalších dnů letu se již astronauti mohli věnovat více vědecké
činnosti. Dunbarová, Ivinsová a Low v rámci technických experimentů prověřovali
různé metody ovládání RMS, přičemž si televizními kamerami důkladně prohlédli
povrch raketoplánu v místech, kam není z pilotní kabiny vidět. V rámci
lékařských výzkumů prověřovali Low a Dunbarová činnost krevního oběhu s
využitím podtlakového zařízení LBNPU (Lower Body Negative Pressure Unit),
odpovídajícího sovětskému zařízení Čibis. Zařízení je skládací a dá se
umístit do standardního kontejneru na obytné palubě.
Aktualizováno : 25.11.1997
[ Obsah | Pilotované
lety | STS | STS-32
]
Pokud není uvedeno jinak, jsou použité fotografie z NASA (viz. Using NASA Imagery) a dalších volně přístupných zdrojů.
(originál je na https://mek.kosmo.cz/pil_lety/usa/sts/sts-32/exp.htm)
