S popisem této části náplně letu je vždycky problém: Význam pokusů
prováděných osádkou raketoplánu jsou bez rozsáhlého výkladu pochopitelný
pouze úzce specializovanému odborníkovi a ten by zase, spolu s ostatními
čtenáři, rád věděl, co probíhalo podle očekávání a co naopak při experimentu
překvapilo. Navíc by se rád seznámil s výsledky a závěry bádání, jenže
tady právě potíže vrcholí. Nejenže k vyhodnocení získaných materiálů dochází
až se značným zpožděním, ale jejich souhrn se publikuje pro nezasvěceného
prakticky nestrozumitelným způsobem. Celá řada věcí, pro laika zpravidla
nejzajímavějších, se pro vědeckou bezvýznamnost nebo naopak kvůli utajení
na veřejnosti neobjeví vůbec.
Také při letu STS-37 se proto musíme spokojit se stručným výčtem vědecké
činnosti. Astronauti vyzkoušeli komerční laboratoř BIMDA (Bioserve Instrumentation
Technology Associates Materials Dispersion Apparatus) se 182 vzorky biologických
materiálů, provedli pokus s pěstováním krystalů inzulínu ve větším měřítku
(PCG-II, neboli Protein Crystal Growth), věnovali se zkouškám prototypu
tepelné trubice pro klimatizační systém chystané stanice Freedom (SHARE-II,
tj. Space Station Heat Pipe Advanced Radiator Element) a konečně se zajímali
o pokusy s dozimetrem kosmického záření RME (Radiation Monitoring Equipment).
Při letu také došlo k odzkoušení běžného komerčního magnetoskopu Panasonic
Super VHS. NASA totiž v budoucnu hodlá nahradit staré, pevně zabudované
zařízení pro záznam z televizních kamer běžnými, ale podstatně výkonnějšími
komerčními výrobky. Při nejbližších startech chce proto postupně prověřit
konkureční výrobky jednotlivých firem.
Podstatně zajímavější byl úspěšný pokus využití optických zaměřovačů
při letu ve formaci, který osádka Atlantis uskutečnila pátý den svého pobytu
v kosmu. Za cíl sledování sloužila observatoř GRO, vzdálená v té době od
raketoplánu asi 55 km. Téhož dne se také uskutečnil pokus o spojení s kosmonauty
na stanici Mir, s níž se Atlantis míjela ve vzdálenosti asi 100 km. Ke
spojení použila osádka raketoplánu amatérské vysílačky SAREX II. Američané
při něm Sověty uslyšeli, nebyli si však jisti, zdali rádiové spojení bylo
skutečně oboustranné.
Aktualizováno : 31.05.1997
[ Obsah | Pilotované
lety | STS | STS-37
]
Pokud není uvedeno jinak, jsou použité fotografie z NASA (viz. Using NASA Imagery) a dalších volně přístupných zdrojů.
(originál je na https://mek.kosmo.cz/pil_lety/usa/sts/sts-37/exp.htm)
