Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Pilotované lety > STS > STS-41D > Experimenty při letu STS-41-D
tisk 


UŽITEČNÉ ZATÍŽENÍ STS-41-D

Užitečné zatížení prvního letu třetího amerického raketoplánu Discovery (OV-103) vzniklo kombinací nákladů, původně určených pro lety 41-D a 41-F vzhledem k dlouhému odkladu startu, způsobenému závadou na hlavním palivovém ventilu jednoho ze tři hlavních motorů SSME. Základní platící náklad tvořily tři stacionární telekomunikační družice:

Telekomunikační družice Leasat 1 (Syncom 4-1 )

Jde o první telekomunikační družici, konstruovanou výhradně pro vypouštění z raketoplánů, o průměru 4,26 m a délce 6m (s vyklopenými anténami). Uvnitř družice jsou zabudovány dva kapalinové raketové motory na monomethyldrazin a oxid dusičitý, které slouží k postupnému urychlení na přechodovou dráhu, k cirkularizaci a ke korekcím dráhy během aktivního života (10 let). Startovní hmotnost družice činí 6850 kg; včetně pomocného zařízení v nákladovém prostoru 7940 kg. Družici postavila a vlastní firma Hughes Communications Services, Inc. Telekomunikačni kapacitu družice pronajala americkému ministerstvu obrany na dobu 7 let pro spojení Pentagonu s pozemními, námořními i leteckými silami USA v zahraničí.

Telekomunikační družice SBS-D

Sériová telekomunikační družice typu HS-376, postavená firmou Hughes pro společnost Satellite Business Systems, Inc. a určená zejména k přenosu počítačových dat v rámci USA. Spolu s urychlovacím stupněm PAM-D byla uložena do zakryté startovní kolébky (viz L + K 59, 1983, č. 19. s. 747). Celková hmotnost obnáší přibližně 4500 kg.

Telekomunikační družice Telstar 3C

Družice stejného typu jako předchozí, postavená pro firmu American Telephone & Telegraph Co. a určená zejména k přenosu televizních programů v rámci USA.

Soubor OAST-1 (Office of Aeronautics and Space Technology)

Na trojúhelníkové příhradové konstrukci MPESS (Mission Peculiar Experiment Support Structure) byly umístěny tři experimenty o celkové hmotnosti 1544 kg (včetně MPESS):

a) SAE (Solar Array Experiment) tvoří skládací konstrukce slunečního panelu o rozměrech 31,5 x 4 m, tvořená 84 díly, nesenými vysunovatelnou trojbokou konstrukcí z laminátových trubek o průměru 6,3mm. Nosná konstrukce je při startu umístěna v kanystru o průměru 430 mm a délce 1500mm. Slunečními bateriemi bylo částečně osazeno jenom několik dílů. Byla sledována zejména dynamika rozevírání a skládání panelu akcelerometry a televizními kamerami, rozmístěnými v nákladovém prostoru.

b) DAE (Dynamic Augmentation Experiment) sledoval chování dlouhého panelu při manévrech raketoplánu. Měření vibrací se uskutečňovalo zejména laserovým dálkoměrem.

c) SCCF (Solar Cell Calibration Facility) měřil účinnost různých druhů slunečních článků.

Zařízení pro kontinuální elektroforézu CFES-III (Continuous Flow Electrophoresis System)

Poloprovozní jednotka pro přípravu vzorků biologicky aktivních látek (bílkovin) pro laboratorní a klinické zkoušky. Zdokonalené zařízení o hmotnosti 317 kg, postavené firmou McDonnell Douglas Astronautics Co. ve spolupráci se závodem Ortho Pharmaceuticals, bylo umístěno na obytné palubě Discovery. Předchozí starty prototypů se uskutečnily při letech STS-4, STS-6, STS-7 a STS-8.

Celková hmotnost všech užitečných zařízení dohromady obnášela rekordních 21 553 kg. Dva vlastní náklady NASA - velkoformátová kamera LFC (41-D) a astronomická observatoř Spartan (41-F) byly zatím odsunuty na neurčito; družice Leasat 2 (41-F) byla přeložena na let 51-A, plánovaný na listopad t. r.


Aktualizováno : 11.07.1997

[ Obsah | Pilotované lety | STS | STS-41-D ]


Pokud není uvedeno jinak, jsou použité fotografie z NASA (viz. Using NASA Imagery) a dalších volně přístupných zdrojů.


(originál je na https://mek.kosmo.cz/pil_lety/usa/sts/sts-41d/exp.htm)

Stránka byla vygenerována za 0.073347 vteřiny.