UŽITEČNÉ ZATÍŽENÍ STS-41-D
Užitečné zatížení prvního letu třetího amerického raketoplánu Discovery
(OV-103) vzniklo kombinací nákladů, původně určených pro lety 41-D a 41-F
vzhledem k dlouhému odkladu startu, způsobenému závadou na hlavním palivovém
ventilu jednoho ze tři hlavních motorů SSME. Základní platící náklad tvořily
tři stacionární telekomunikační družice:
Telekomunikační družice Leasat 1 (Syncom 4-1 )
Jde o první telekomunikační družici, konstruovanou výhradně pro vypouštění
z raketoplánů, o průměru 4,26 m a délce 6m (s vyklopenými anténami). Uvnitř
družice jsou zabudovány dva kapalinové raketové motory na monomethyldrazin
a oxid dusičitý, které slouží k postupnému urychlení na přechodovou dráhu,
k cirkularizaci a ke korekcím dráhy během aktivního života (10 let). Startovní
hmotnost družice činí 6850 kg; včetně pomocného zařízení v nákladovém prostoru
7940 kg. Družici postavila a vlastní firma Hughes Communications Services,
Inc. Telekomunikačni kapacitu družice pronajala americkému ministerstvu
obrany na dobu 7 let pro spojení Pentagonu s pozemními, námořními i leteckými
silami USA v zahraničí.
Telekomunikační družice SBS-D
Sériová telekomunikační družice typu HS-376, postavená firmou Hughes
pro společnost Satellite Business Systems, Inc. a určená zejména k přenosu
počítačových dat v rámci USA. Spolu s urychlovacím stupněm PAM-D byla uložena
do zakryté startovní kolébky (viz L + K 59, 1983, č. 19. s. 747). Celková
hmotnost obnáší přibližně 4500 kg.
Telekomunikační družice Telstar 3C
Družice stejného typu jako předchozí, postavená pro firmu American Telephone
& Telegraph Co. a určená zejména k přenosu televizních programů v rámci
USA.
Soubor OAST-1 (Office of Aeronautics and Space Technology)
Na trojúhelníkové příhradové konstrukci MPESS (Mission Peculiar Experiment
Support Structure) byly umístěny tři experimenty o celkové hmotnosti 1544
kg (včetně MPESS):
a) SAE (Solar Array Experiment) tvoří skládací konstrukce slunečního
panelu o rozměrech 31,5 x 4 m, tvořená 84 díly, nesenými vysunovatelnou
trojbokou konstrukcí z laminátových trubek o průměru 6,3mm. Nosná konstrukce
je při startu umístěna v kanystru o průměru 430 mm a délce 1500mm. Slunečními
bateriemi bylo částečně osazeno jenom několik dílů. Byla sledována zejména
dynamika rozevírání a skládání panelu akcelerometry a televizními kamerami,
rozmístěnými v nákladovém prostoru.
b) DAE (Dynamic Augmentation Experiment) sledoval chování dlouhého
panelu při manévrech raketoplánu. Měření vibrací se uskutečňovalo zejména
laserovým dálkoměrem.
c) SCCF (Solar Cell Calibration Facility) měřil účinnost různých
druhů slunečních článků.
Zařízení pro kontinuální elektroforézu CFES-III (Continuous Flow
Electrophoresis System)
Poloprovozní jednotka pro přípravu vzorků biologicky aktivních látek
(bílkovin) pro laboratorní a klinické zkoušky. Zdokonalené zařízení o hmotnosti
317 kg, postavené firmou McDonnell Douglas Astronautics Co. ve spolupráci
se závodem Ortho Pharmaceuticals, bylo umístěno na obytné palubě Discovery.
Předchozí starty prototypů se uskutečnily při letech STS-4,
STS-6, STS-7
a STS-8.
Celková hmotnost všech užitečných zařízení dohromady obnášela rekordních
21 553 kg. Dva vlastní náklady NASA - velkoformátová kamera LFC (41-D)
a astronomická observatoř Spartan (41-F) byly zatím odsunuty na neurčito;
družice Leasat 2 (41-F) byla přeložena na let 51-A,
plánovaný na listopad t. r.
Aktualizováno : 11.07.1997
[ Obsah | Pilotované
lety | STS | STS-41-D
]
Pokud není uvedeno jinak, jsou použité fotografie z NASA (viz. Using NASA Imagery) a dalších volně přístupných zdrojů.
(originál je na https://mek.kosmo.cz/pil_lety/usa/sts/sts-41d/exp.htm)