V nákladovém prostoru Challengeru byl připraven
Spacelab 2,
sestávající ze tří palet a také z "iglú s elektronikou a třemi řídicími
počítači. První paleta (bráno od kabiny osádky směrem k motorovému prostoru)
nesla
IPS (Instrument Pointing System), západoněmecké zařízení pro
umístění přístrojů, vyžadujících velice přesné zaměření na nebeské objekty.
IPS může nasměrovat přístroje do celkové hmotnosti 2000 kg s odchylkou
nepřevyšující 1 úhlovou vteřinu. Tentokráte bylo osazeno čtyřmi dalekohledy,
určenými především pro výzkum Slunce.
Druhá paleta Spacelabu nesla rentgenový dalekohled. Na třetí
byl pro změnu dalekohled pracující v oboru infračerveného záření,
a také experiment pro sledování chování supratekutého hélia ve stavu
beztíže. Na zvláštní nosné konstrukci mezi paletami a motorovým prostorem
byl upevněn i přístroj pro registraci těžkých atomových jader v kosmickém
záření. Na třetí paletě byla také malá družice PDP (Plasma Diagnostics
Package) pro studium plasmatu v okolí raketoplánu.
V obytném prostoru nesl Challenger ještě PGU (Plant Growth Unit),
což je pokusný skleník k pěstování rostlin v kosmickém prostoru.
Hlavní sluneční dalekohled SOUP (Solar Optical Universal Polarimetr)
se podařilo uvést do provozu až 4. srpna. Závadu na něm nejspíš odstranil
otřes způsobený zapálením motorů OMS při posledním sledování plasmy v okolí
raketoplánu při spuštěných motorech. Oživení dalekohledu si však vynutilo
další reorganizaci pozorování, aby SOUP bylo možno přednostně využívat
v závěru kosmického letu.
Nižší dráha také nepříznivě ovlivnila výsledky měření na spektrometru
CHASE (Coronal Helium Abundance Spacelab Experiment), určeném pro
sledování obsahu helia ve sluneční chromosféře. Protože raketoplán létal
o 70 km níže, než žádal plán, byla absorpce slunečního světla dopadajícího
do spektrometru na palubě Spacelabu 2 okolní zemskou atmosférou větší než
se původně čekalo.
Také snímky pořízené dalekohledem HRTS (High Resolution Telescope
and Spectrograph) pro sledování Slunce v oblasti ultrafialového záření
utrpěly újmu. Selhání klimatizace způsobilo ohřátí filmových materiálů
až na 38 °C a zavinilo nežádoucí závoj, který snížil vysokou rozlišovací
schopnost měřicího systému.
V průběhu letu vypustila osádka raketoplánu malou družici PDP,
která byla později zachycena. Během letu sloužila k měření plasmatu v okolí
raketoplánu.
I tento pokus doplatil na komplikovanou situaci při navádění na oběžnou
dráhu protože místo pětinásobného zapálení motorů OMS se pro nedostatek
pohonných hmot zkoušelo jen dvakrát, jak ovlivní chod motorů koncentraci
jednotlivých iontů v okolí raketoplánu.
Aktualizováno : 18.07.1997
[ Obsah | Pilotované
lety | STS | STS-51-F
]
Pokud není uvedeno jinak, jsou použité fotografie z NASA (viz. Using NASA Imagery) a dalších volně přístupných zdrojů.
(originál je na https://mek.kosmo.cz/pil_lety/usa/sts/sts-51f/exp.htm)
