| M.označení |
Start |
Přistání |
Délka letu |
Poznámka |
| 1985-076A |
27.08.1985 |
03.09.1985 |
7d 2h18m |
Aussat 1, ASC 1, Leasat 4 |
Posádka :
Engle,J.H.[VE] |
Covey,R.O.[PL] | Van
Hoften,J.D.[MS] | Lounge,J.M.[MS]
| Fischer,W.F.[MS]
[ Popis letu | Obrázky
| Experimenty | STS-51-I
v NASA ]
Popis
letu : (převzato z L+K 13/86 se svolením Mgr. A.Vítka)
STS-51-I
VESMÍRNÍ OPRAVÁŘI
ANTONÍN VÍTEK, CSc.
Ing. JOSEF KRUPIČKA, CSc.
Měl-li Challenger při startu potíže s motory, pronásledovala následující
let STS-51-I pro změnu zase nepřízeň počasí. Původně stanovený termín startu,
24. 8., musel být kvůli nepříznivým povětrnostním podmínkám o den odložen,
přičemž 25. 8. došlo k dalšímu odkladu, tentokrát pro závadu na jednom
palubním počítači. Třetí termín, 27. 8., měl opět na kahánku. Nad Kennedy
Space Center visela silná vrstva mračen a pouze malá, asi 5 x 5km trhlina
v souvislé pokrývce mraků putovala přes Floridu a nabízela "startovní
okno" tentokráte ve zcela jiném slova smyslu než obvykle. Toto "okno"
se nakonec šťastně shodlo s tím pravým, časovým, takže raketoplán mohl
v 10.58 UT odstartovat.
Tentokrát
to byla Discovery s pětičlennou osádkou na palubě. Tvořili ji velitel plk.
Joe H. Engle, pilot pplk. Richard O. Covey a trojice letových specialistů:
James D. A. van Hoften, John M. Lounge a William F. Fisher. V nákladovém
prostoru byly tři družice: ASC-1 pro firmu American Satellite Co., Aussat
1 pro australskou národní společnost Aussat Proprietary Ltd. a Leasat 4,
známý též pod jménem Syncom 4-4, pro americkou firmu Hughes. Kapacita poslední
družice měla být pronajata americkému válečnému loďstvu.
Vypuštění družic mělo být jednou z hlavních náplní letu, jenže osádka
Discovery si to jak se patří zkomplikovala. Po navedení raketoplánu na
dráhu bylo třeba uzavřít protisluneční kryty nad kolébkami s družicemi.
Kosmonauti sledovali uzavírání krytu nad Aussatem 1 televizní kamerou,
umístěnou na lokti kanadské ruky RMS. Přitom si nikdo neuvědomil, že ruka
překáží krytu při zaklápění. Kryt se při kolizi s RMS trochu zdeformoval,
ale dovřít se ho podařilo.
Až
potud by tedy bylo vše v pořádku, kdyby bylo nedošlo k další komplikaci:
osádka opomenula před uzavřením kolébky prověřit systémy Aussatu 1. Na
Zemi toto opomenutí zaregistrovali technici od firmy a žádali osádku Discovery
o chvilkové otevření krytu, aby prověrka mohla být udělána dodatečně. Částečně
promáčknutý kryt však zachytil za antény na horní straně Aussatu a otevřel
se jen zčásti. Kosmonauti chtěli použít k jeho odtlačení RMS, avšak přitom
shledali, že selhal zesilovač servomotoru v lokti. To znemožnilo řízení
ruky počítačem, takže nezbývalo než přejít na nouzový systém ovládání,
totiž zapínat jednotlivé servomotory vypínači na zadní palubní desce. Takový
způsob manipulace však silně zpomaloval práci. Protisluneční kryt se sice
podařilo uvolnit, ale osádka Discovery se za daných okolností neodvážila
ho znovu přiklopit. Bylo tedy nezbytné vypustit Aussat 1 co nejrychleji,
zhruba o den dříve, nežli se plánovalo. Zbylé dvě družice byly vyklopeny
dle plánu a celý trojlístek se úspěšně dostal na určené stacionární dráhy.
Práce s družicemi však nekončila. Na řadě byla oprava Leasatu 3, který
po vypuštění z raketoplánu Discovery (let STS-51-D)
zůstal na základní dráze jako mrtvé těleso. Počítalo se, že zachycení a
opravu bude možno provést během 6 až 7 hodin, v rámci jediného výstupu
do kosmického prostoru, který Američané označují zkratkou EVA.
Zpomalení manipulace s kanadskou rukou si však vyžádalo přepracování
plánu na dvě vycházky.
Setkání
Discovery s družicí se uskutečnilo 31. 8. v dopoledních hodinách místního
času, mimo dosah pozemních stanic. Ve 14.22 UT, asi deset minut po výstupu
van Hoftena a Fishera do kosmu, se Leasat vznášel přímo nad nákladovým
prostorem raketoplánu. Van Hoften vyšplhal na pracovní plošinu, připevněnou
na RMS, připoutal se na ni a v 15.05 UT už ho Lounge z kabiny raketoplánu
zvedal k družici. Van Hoften měl na ni přichytit adaptér s kotvičkou, umožňující
uchopit Leasat kanadskou rukou. Instalace kotvičky se však nechtěla podařit
a dodržování vzájemné polohy mezi raketoplánem a stále unikající družicí
také nebylo maličkostí. Stálo Engleho o 15 kg více pohonných hmot, nežli
se počítalo. Po několika nezdarech se kosmonauti rozhodli instalovat místo
kotvičky nejprve provizorní "madlo", umožňující přidržet Leasat
pevně rukama. I jeho montáž probíhala s obtížemi a teprve v 16.00 UT se
podařilo madlo usadit a přidržet vzpurnou družici rukou. Lounge snížil
plošinu tak, aby Fisher, který celou tu dobu vyčkával připoután v nákladovém
prostoru, dosáhl na druhou stranu Leasatu a upevnil tam druhé madlo.
Nyní převzal družici od van Hoftena a vzpíral těleso o hmotnosti 6500
kg rukama nad hlavou jako moderní Atlas. Za této situace se van Hoftenovi
konečně podařilo přichytit adaptér s kotvičkou, takže po oddělení pracovní
plošiny mohl Lounge zbavit Fishera břemene, které vzpíral skoro hodinu,
a uchopit Leasat rukou RMS.
Po zajištění družice museli nyní oba kosmonauti zkratovat vstupy do
palubního programátoru a zkratem zablokovat i zážehové obvody urychlovacího
motoru, aby nedošlo k jeho náhodnému zapálení.
Pak Fisher, asi 4 h 20 min po začátku EVA, odkryl dva panely na boku
družice, aby se dostal ke konektorům pro připojení nového povelového systému
SBU. Ten byl nainstalován přibližně 5 hodin po začátku celé akce. Ještě
však zbývalo připojit na horní stranu družice skříňku s bateriemi, aby
bylo po zapojení proudu možno vyklopit 2,3m dlouhou všesměrovou anténu.
Tím skončila Fisherovi a van Hoftenovi první "šichta", která
trvala 7 h 8 min.
Druhá
EVA začala 1.9. ve 14.15 UT. Fisher především nainstaloval nový kryt trysky
urychlovacího motoru. Kryt byl vybaven teplotními čidly, protože motor
jaksepatří prochladl a bylo třeba jej před zážehem nechat prohřát na provozní
teplotu. Pak Fisher zapojil dva vypínače na SBU, čímž odstartoval časové
spínače, nastavené na dobu 13 hodin, po kterou SBU nemohla plnit žádné
příkazy ze Země. To bylo ochranné opatření, které mělo zabránit nežádoucímu
zážehu motorů, dokud nebude raketoplán dostatečně vzdálen od družice. Nyní
Fisher mohl s jistotou odpojit zkratovací pojistky zážehového systému urychlovacího
motoru. Po 1 h 22min byly přípravné práce skončeny a zbývalo vypuštění
družice. Proběhlo opačným postupem nežli zachycování předešlého dne. Fisher
po uvolnění Leasatu z kotvičky držel mnohatunový kolos opět nad hlavou.
Van Hoften z pracovní plošiny RMS zaměnil kotvičku za lehkou roztáčecí"
tyčku, za níž celou družici uchopil. Oba kosmonauti drželi Leasat společně
asi 7 minut, zatímco Engle natáčel raketoplán do polohy vhodné pro její
vypuštění.
Dvě hodiny a dvacet šest minut od začátku druhé EVA Fisher na Englův
povel odpojil svoje madlo. Van Hoften nyní držel družici sám Fisher ji
jen lehce balancoval rukama. Trysky stabilizačního systému RCS udržovaly
raketoplán přesně ve vymezené orientaci, ale jejich činnost působila nepříjemné
relativní pohyby Leasatu vzhledem k nákladovému prostoru, takže Fisher
měl co dělat, aby zabránil srážce družice s raketoplánem. Oba venkovní
pracovníci ostře kritizovali osádku uvnitř "aby si nehrála s tryskama",
ovšem za chod trysek odpovídala automatika a ta si z osobních názorů osádky
nic nedělala. Lounge zvedl van Hoftena i s družicí nad nákladový prostor,
ale ten měl stále větší potíže s udržením Leasatu v žádoucí poloze. Na
pomoc přišlo řídicí středisko ze Země které nařídilo vypojit všechny trysky
a ponechat Discovery pouze volnu vznášení.
Vše se uklidnilo a van Hoften mohl tyčkou družici od sebe odstrčit.
Přitom jí zároveň udělil malý rotační impuls. Družice se začala vznášet
vzhůru, ale Engle ji sledoval raketoplánem. Van Hoften znovu zachytil tyčku
a udělil Leasatu další rotační impuls. To se opakovalo celkem pětkrát.
Pracovníci od Hughesů totiž požadovali, aby družice rotovala nejméně dvakrát
za minutu. Van Hoftenovi se pomocí šťouchů podařilo docílit dokonce tří
obrátek za minutu.
Hodinu po vypuštění začaly z družice docházet na Zemi telemetrické údaje
a po dvanácti hodinách se zapojily časové spínače na SBU, což umožnilo
převzít řízení Leasatu 3 ze Země. Ta zvýšila 3. 9. rychlost rotace na 24
otáček za min.
Discovery po úspěšném dokončení programu přistála téhož dne ve 13.16
UT na základně Edwards AFB na dráze 23.
Aktualizováno : 18.07.1997
[ Obsah | Pilotované
lety | STS ]
Pokud není uvedeno jinak, jsou použité fotografie z NASA (viz. Using NASA Imagery) a dalších volně přístupných zdrojů.
(originál je na https://mek.kosmo.cz/pil_lety/usa/sts/sts-51i/index.htm)
