Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Pilotované lety > STS > STS-8 Ch/F-3 > Experimenty při letu STS-8
tisk 


Hlavním užitečným zatížením pro třetí let amerického kosmického raketoplánu Challenger, který se uskutečnil ve dnech 30. srpna až 5. září t.r., měla původně být sledovací a telekomunikační druižce TDRS-B. Po havárii druhého stupně IUS při navádění družice TDRS-1 na geostacionární dráhu během letu STS-6 však bylo rozhodnuto tyto jednotky nepoužívat až do odstranění technické vady na systému řízení tahu. Proto byla družice TDRS-B spolu s jednotkou IUS nahrazena cvičným užitečným zatížením PFTA, které mělo být původně vyneseno na dráhu až při letu STS-11. Jinak náklad sestával z těchto položek:

Telekomunikační a meteorologická družice Insat 1B

Kombinovaná geostacionární družice, postavená v zakázce firmou Ford Aerospace and Communications Corp. pro Indii. Nese vysokorozlišující rastrující radiometr pro pořizování snímků oblačnosti v pásmu infračerveného a viditelného záření, retranslační zařízení pro přenos meteorologických dat z automatických pozemních měřících stanic a 12 převáděčů pro přenos telefonních hovorů a televizních pořadů do kolektivních stanic na pásmu C pro celé území indického subkontinentu. Družice byla spolu s urychlovacím stupněm PAM-D uložena ve startovní kolébce (viz l+K 59, 1983, č. 19, s. 747). Na dráze je družice stabilizována tříose.

Cvičné užitečné zatížení PFTA (Payload Flight Test Article)

Tato jednoduchá konstrukce z hliníkových slitin s olověnou zátěží sloužila k vyzkoušení práce dálkového manipulátoru RMS (Remote Manipulator System) s velkým zatížením. Dosud nejhmotnějším objektem, ovládaným RMS, byla družice SPAS-O1 (2278 kg) při letu STS-7. PFTA neneslo žádné přístroje a nebylo uvolněno k samostatnému letu.

Vývojová paleta DFI (Development Flight instrumentation)

Ačkoliv při tomto letu nebylo neseno žádné zkušební měřicí zařízení, bylo využito palety DFI k namontování dvou experimentů:
a) Studium interakce kyslíku s materiály (DSO 0301). Sledoval se vliv zbytkového atomárního kyslíku při různých orientacích nákladového prostoru za letu na různé materiály, např. materiály tepelné ochrany raketoplánu, optické povrchy, sluneční baterie, umělé hmoty.
b) Zkoušky vysokokapacitního tepelného čerpadla (DSO 0101 ). Sledovala se výkonnost tepelného čerpadla s kapilárním přenosem pracovního média.
c) Dvě schránky s obálkami (viz dále).

Autonomní užitečná zatížení GAS (Getaway Specials)

a) Vliv kosmického záření na polovodičové paměti CRUX (Cosmic Ray Upset Experiment, G-0346, režie). Sledovaly se změny obsahu polovodičové počítačové paměti, působené dopady vysokoenergetických částic kosmického záření. Experiment připravilo GSFC.
b) Vliv prostředí na fotografické emulze (G-03A7, režie). Zjišťovalo se zčernání filmů, citlivých na ultrafialové záření (závojování). Jde o stanovení optimálních skladovacích podmínek pro tyto materiály pro připravované astronomické programy (např Spacelab 2). šlo v podstatě o opakování experimentu z STS-7. Pokus připravilo GSFC.
c) Růst sněhového krystalu (G-0475, 10 000 dolarů). Šlo o opakování experimentu ze STS-6 (viz. L + K 59, 1983, č.16, s. 626), připravovaného japonskými studenty.
d) Monitor kontaminace CMP (Contamination Monttor Package, G-0348, režie). Zařízení, původně použité na paletě OSS-1 během letu STS-3, zjišťovalo pomocí úbytku uhlíku a osmia mořeného čtyřmi ultracitlivými křemennými mikrováhami množství atomárního kyslíku za letu na oběžné dráze. Pokus připravilo GSFC.
e) Osm pouzder GAS bylo spolu se dvěma schránkami na DFI použito k přepravě přibližně 260 000 filatelistických suvenýrů, obálek nesoucích známku v hodnotě 9,35 dolarů, přeražených příležitostným razítkem prvního dne vydání (14. 8. 83), na líci obálky s přitištěným emblémem letu STS-8 a na rubu se znakem k 25. výročí založení NASA. Obálky se po přistání prodávaly za 15,35 dolarů, přičemž zisk se dělil rovným dílem mezi NASA a poštovní správu USA.

Zařízení pro kontinuální elektrotorézu CFES (Continuous Flow Electrophoresis System).

Prototyp této jednotky byl již zkoušen během letů STS-4, STS-6 a STS-7. Tentokráte bylo použito šesti vzorků, obsahujících živé kultury lidských buněk: 2 vzorky buněk pankreasu (McDonell Douglas ve spolupráci s Washington University), 2 vzorky ledvinových buněk (Johnson Space Center) a 2 vzorky buněk sliznice (Pennsylvania State University). Hlavní důraz při experimentech byl položen na zachování životaschopnosti buněk. Zařízení bylo uloženo v obytném prostoru.

Schránka pro zvířata AEM (Animal Enclosure Module).

Prototyp zařízení pro přepravu laboratorních zvířat, postavený firmou Convair Div., General Dynamics Corp. Funkce zařízení, umístěného v obytném prostoru, byla testována na šesti krysách. Vzduch cirkuloval přes filtry mezi AEM a obytným prostorem, voda byla krysám dodávána jen ve formě syrových brambor. Zařízení bude při příštích letech použito v rámci studentských experimentů.

          Objekt                      Hmotnost kg
          ----------------------------------------
             Insat 1B + PAM-D              3 377,0
             kolébka                       1 099,1
          Insat 1 B celkem                 4 476,1
             konstrukce PFTA                 753,0
             olověná zátěž                 2 630,8
          PFTA (pro zkoušky RMS)           3 383,8
             lůžko (spojeno s trupem)        471,8
          PFTA celkem                      3 855,6
          DFI (včetně experimentů)         1 510,5
          12 kanistrů GAS (vč. obsahu)     2 229,9
          CELKEM V NÁKLADOVÉM PROSTORU    12 072,1
          CFES                               353,3
          drobné vybavení (přibl.)           150,0
          CELKEM V OBYTNÉM PROSTORU          503,3
          UŽITEČNÉ ZATÍŽENÍ CELKEM        12 575,4
          ----------------------------------------


Aktualizováno : 21.06.1997

[ Obsah | Pilotované lety | STS | STS-8 ]


Pokud není uvedeno jinak, jsou použité fotografie z NASA (viz. Using NASA Imagery) a dalších volně přístupných zdrojů.


(originál je na https://mek.kosmo.cz/pil_lety/usa/sts/sts-8/exp.htm)

Stránka byla vygenerována za 0.163040 vteřiny.