Hlavním užitečným zatížením pro třetí let amerického kosmického raketoplánu
Challenger, který se uskutečnil ve dnech 30. srpna až 5. září t.r., měla
původně být sledovací a telekomunikační druižce TDRS-B. Po havárii druhého
stupně IUS při navádění družice TDRS-1 na geostacionární dráhu během letu
STS-6 však bylo rozhodnuto tyto jednotky
nepoužívat až do odstranění technické vady na systému řízení tahu. Proto
byla družice TDRS-B spolu s jednotkou IUS nahrazena cvičným užitečným zatížením
PFTA, které mělo být původně vyneseno na dráhu až při letu STS-11. Jinak
náklad sestával z těchto položek:
Telekomunikační a meteorologická družice Insat 1B
Kombinovaná geostacionární družice, postavená v zakázce firmou Ford
Aerospace and Communications Corp. pro Indii. Nese vysokorozlišující rastrující
radiometr pro pořizování snímků oblačnosti v pásmu infračerveného a viditelného
záření, retranslační zařízení pro přenos meteorologických dat z automatických
pozemních měřících stanic a 12 převáděčů pro přenos telefonních hovorů
a televizních pořadů do kolektivních stanic na pásmu C pro celé území indického
subkontinentu. Družice byla spolu s urychlovacím stupněm PAM-D uložena
ve startovní kolébce (viz l+K 59, 1983, č. 19, s. 747). Na dráze je družice
stabilizována tříose.
Cvičné užitečné zatížení PFTA (Payload Flight Test Article)
Tato jednoduchá konstrukce z hliníkových slitin s olověnou zátěží sloužila
k vyzkoušení práce dálkového manipulátoru RMS (Remote Manipulator System)
s velkým zatížením. Dosud nejhmotnějším objektem, ovládaným RMS, byla družice
SPAS-O1 (2278 kg) při letu STS-7. PFTA
neneslo žádné přístroje a nebylo uvolněno k samostatnému letu.
Vývojová paleta DFI (Development Flight instrumentation)
Ačkoliv při tomto letu nebylo neseno žádné zkušební měřicí zařízení,
bylo využito palety DFI k namontování dvou experimentů:
a) Studium interakce kyslíku s materiály (DSO 0301). Sledoval se vliv zbytkového
atomárního kyslíku při různých orientacích nákladového prostoru za letu
na různé materiály, např. materiály tepelné ochrany raketoplánu, optické
povrchy, sluneční baterie, umělé hmoty.
b) Zkoušky vysokokapacitního tepelného čerpadla (DSO 0101 ). Sledovala
se výkonnost tepelného čerpadla s kapilárním přenosem pracovního média.
c) Dvě schránky s obálkami (viz dále).
Autonomní užitečná zatížení GAS (Getaway Specials)
a) Vliv kosmického záření na polovodičové paměti CRUX (Cosmic Ray Upset
Experiment, G-0346, režie). Sledovaly se změny obsahu polovodičové počítačové
paměti, působené dopady vysokoenergetických částic kosmického záření. Experiment
připravilo GSFC.
b) Vliv prostředí na fotografické emulze (G-03A7, režie). Zjišťovalo se
zčernání filmů, citlivých na ultrafialové záření (závojování). Jde o stanovení
optimálních skladovacích podmínek pro tyto materiály pro připravované astronomické
programy (např Spacelab 2). šlo v podstatě o opakování experimentu z STS-7.
Pokus připravilo GSFC.
c) Růst sněhového krystalu (G-0475, 10 000 dolarů). Šlo o opakování experimentu
ze STS-6 (viz. L + K 59, 1983, č.16, s.
626), připravovaného japonskými studenty.
d) Monitor kontaminace CMP (Contamination Monttor Package, G-0348, režie).
Zařízení, původně použité na paletě OSS-1 během letu STS-3,
zjišťovalo pomocí úbytku uhlíku a osmia mořeného čtyřmi ultracitlivými
křemennými mikrováhami množství atomárního kyslíku za letu na oběžné dráze.
Pokus připravilo GSFC.
e) Osm pouzder GAS bylo spolu se dvěma schránkami na DFI použito k přepravě
přibližně 260 000 filatelistických suvenýrů, obálek nesoucích známku v
hodnotě 9,35 dolarů, přeražených příležitostným razítkem prvního dne vydání
(14. 8. 83), na líci obálky s přitištěným emblémem letu STS-8 a na rubu
se znakem k 25. výročí založení NASA. Obálky se po přistání prodávaly za
15,35 dolarů, přičemž zisk se dělil rovným dílem mezi NASA a poštovní správu
USA.
Zařízení pro kontinuální elektrotorézu CFES (Continuous Flow Electrophoresis
System).
Prototyp této jednotky byl již zkoušen během letů STS-4,
STS-6 a STS-7.
Tentokráte bylo použito šesti vzorků, obsahujících živé kultury lidských
buněk: 2 vzorky buněk pankreasu (McDonell Douglas ve spolupráci s Washington
University), 2 vzorky ledvinových buněk (Johnson Space Center) a 2 vzorky
buněk sliznice (Pennsylvania State University). Hlavní důraz při experimentech
byl položen na zachování životaschopnosti buněk. Zařízení bylo uloženo
v obytném prostoru.
Schránka pro zvířata AEM (Animal Enclosure Module).
Prototyp zařízení pro přepravu laboratorních zvířat, postavený firmou
Convair Div., General Dynamics Corp. Funkce zařízení, umístěného v obytném
prostoru, byla testována na šesti krysách. Vzduch cirkuloval přes filtry
mezi AEM a obytným prostorem, voda byla krysám dodávána jen ve formě syrových
brambor. Zařízení bude při příštích letech použito v rámci studentských
experimentů.
Objekt Hmotnost kg
----------------------------------------
Insat 1B + PAM-D 3 377,0
kolébka 1 099,1
Insat 1 B celkem 4 476,1
konstrukce PFTA 753,0
olověná zátěž 2 630,8
PFTA (pro zkoušky RMS) 3 383,8
lůžko (spojeno s trupem) 471,8
PFTA celkem 3 855,6
DFI (včetně experimentů) 1 510,5
12 kanistrů GAS (vč. obsahu) 2 229,9
CELKEM V NÁKLADOVÉM PROSTORU 12 072,1
CFES 353,3
drobné vybavení (přibl.) 150,0
CELKEM V OBYTNÉM PROSTORU 503,3
UŽITEČNÉ ZATÍŽENÍ CELKEM 12 575,4
----------------------------------------
Aktualizováno : 21.06.1997
[ Obsah | Pilotované
lety | STS | STS-8
]
Pokud není uvedeno jinak, jsou použité fotografie z NASA (viz. Using NASA Imagery) a dalších volně přístupných zdrojů.
(originál je na https://mek.kosmo.cz/pil_lety/usa/sts/sts-8/exp.htm)
