Kosmonautika@kosmo.cz |
![]() Posádka : Brown,C.L.[VE] | Rominger,K.V.[PL] | Davis[ová],N.J.[MS] | Curbeam,R.L.[MS] | Robinson,S.K.[MS] | Tryggvason,B.[PS] [ Popis letu | Obrázky | Experimenty | STS-85 v L+K 18/97 | STS-85 v NASA ]
V průběhu letu Davis[ová] vypustila z nákladového prostoru k devítidennímu volnému letu družici CRISTA-SPAS (Cryogenic Infrared Spectrometers and Telescopes for the Atmosphere - Shuttle Pallet Satellite). Přístroje na palubě této družice měřily složení zemské atmosféry. Před návratem na Zemi byla CRISTA-SPAS opět zachycena a uložena zpět do nákladového prostoru. Byl to už druhý let palety CRISTA-SPAS, první proběhl při letu STS-66. Dalším užitečným zatížením byl Manipulator Flight Demonstration (MFD), který financovala NASDA, Japonská kosmická agentura. Cílem bylo ověřit nově vyvíjený manipulátor dříve, než bude instalován na japonském modulu Japanese Experiment Module (JEM) mezinárodní kosmické stanice ISS. Kromě několika dalších experimentů v nákladovém prostoru, které pracovaly bez účasti posádky, byl na palubě Discovery ještě Microgravity Vibration Isolation Mount (MIM) experiment, který obsluhoval kosmonaut Kanadské kosmické agentury Bjarni Tryggvason. MIM experiment bylo zařízení, určené k omezení vlivu pohybu posádky a orientačních manévrů na náklad a experimenty. Bylo vyvíjeno rovněž pro ISS.
Den 1. - Start, vypuštění CRISTA-SPAS Skutečný průběh letu Předstartovní operace Popis letu Také v dalších dnech pokračovala tato vědecká mise úspěšně. Posádka dál sledovala údaje o zemské atmosféře, které předává německý satelit CRISTA-SPAS. Družice má na palubě dva přístroje pro zkoumání vzorků ubývající ozónové vrstvy. Kosmonauté pomocí teleskopu snímali Hale-Boppovu kometu a zkoumali vibrace částic. Šest členů posádky se také podílelo na ověřování japonské mechanické paže, která má pracovat na budoucí mezinárodní vesmírné stanici Alfa. NASA připustila, že první zkoušky na začátku letu nebyly plně uspokojující vzhledem ke špatné komunikaci s odborníky na Zemi.
Plánované přistání na KSC muselo být o den odloženo pro ranní mlhu v
okolí dráhy SLF. Podruhé to však už vyšlo a raketoplán Discovery přistál
19.08.1997 v 11:08 UT (13:08 SELČ) na dráze 33. Celý let tedy trval 11
dní 20 hodin 27 minut. Aktualizováno : 09.10.1997 [ Obsah | Pilotované lety | STS ] |