Kosmonautika@kosmo.cz |
![]() Posádka : Brown,C.L.[VE] | Lindsey,S.W.[PL] | Robinson,S.K.[MS] | Parazynski,S.E.[MS] | Duque,P.[MS](Španělsko - ESA) | Mukai[ová],Ch.[PS](Japonsko - NASDA) | Glenn,J.H.[PS] [ Popis letu | Obrázky | Experimenty | STS-95 v L+K | STS-95 v NASA ]
Hlavní událostí letu STS-95 byla přítomnost Johna Glenna, prvního amerického kosmonauta, na palubě. To zajistilo letu velkou publicitu a zájem o tento let se přiblížil dobám Apolla (počtem akreditovaných novinářů, počtem návštěvníků KSC, přítomností prezidenta při startu). Glennovi bylo 77 let a během letu studoval vliv mikrogravitace na proces stárnutí. Kromě toho se uskutečnila řada experimentů v modulu Spacehab (SM), byla vypuštěna a znovu zachycena sluneční observatoř Spartan 201, v nákladovém prostoru bylo zařízení Hubble Orbital Systems Test (HOST) pro ověřování přístrojů pro kosmický teleskop HST, astronomická observatoř International Extreme Ultraviolet Hitchhiker-3 (IEH-3) a řada dalších experimentů. Pracovní oběžná dráha měla sklon 28,45° a výšku 555 km. Původní plán akcí na jednotlivé dny letu Den 1. - Start (LC-39B, 29.10.1998, 19:00 UT (20:00 SEČ), okno
2,5 hodiny), aktivace Spacehabu Skutečný průběh letu
Jako první přišla na řadu aktivace experimentů, umístěných v modulu Spacehab. V dalších dnech probíhal let podle plánu. Robinson a Parazynski testovali RMS. Duque a Naito-Mukai[ová] připravovali manipulační box na obytné palubě k experimentům. Glenn zahájil v experimentu MEPS výrobu mikrokapslí s protirakovinným lékem. V pátek 30.10.1998 v 18:45 UT vypustila posádka z nákladového prostoru raketoplánu malou družici PANSAT - Petite Amateur Naval Satellite (1998-064B) pro testování nových telekomunikačních technologií.
Glenn v neděli také hovořil s americkými studenty. Během třicetiminutového spojení se Zemí odpovídal na dotazy studentů ze střední školy v New Concord. V dalších dnech se stal hlavním studijním objektem právě John Glenn. Kolegové mu odebírali vzorky krve a sám kosmonaut si odebíral vzorky vlastní močí. Posloužily ke studiu adaptace tak starého člověka na beztížný stav. Dále Glenn polykal pilulky a vstřikoval si injekce, aby se zjistilo, jak jeho svalstvo v beztížném stavu zpracovává protein. To má pomoci lépe porozumět procesům stárnutí na Zemi a zabránit oslabování svalstva pacientů dlouhodobě upoutaných na lůžko. Glenn byl ve spánku připojen k třiadvaceti senzorům, které měřily činnost jeho mozku, pohyb svalstva a očí a podobně. Kosmonaut rovněž spolkl ve velké tabletě vysílač a teploměr. Vysílač nepřetržitě vysílal signály o Glennově vnitřní teplotě na přijímač, který měl umístěný za zápěstí. V úterý 03.11.1998 se raketoplán opět přiblížil ke sluneční observatoři a ve 20:48 UT Robinson zachytil družici Spartan 201-5 (1998-064C) manipulátorem RMS. Ve 21:05 UT byla družice Spartan uložena do lůžka v trupu a zajištěna. Také další experimenty na palubě raketoplánu i v laboratoři Spacehab probíhaly nadále úspěšně. Dne 04.11.1998 Robinson za asistence Parazynskiho vyzvedl manipulátorem RMS družici Spartan 201 z lůžka a použil ji k vyzkoušení systému OSVS. Pokračovaly materiálové, biologické a fyziologické experimenty. Ani při tomto letu nebyla ošizena média. Kosmonauti vystupovali v přímých přenosech z oběžné dráhy v různých televizních pořadech. Např. ve čtvrtek 05.11.1998 se v 18:10 UT uskutečnila tisková konference a ve 20:40 UT měla posádka rozhovor s viceprezidentem Al Gorem.
Přistání bylo stanoveno na 07.11.1998. Přestože meteorologům dělal starosti silný boční vítr, dali souhlas k přistání už při první příležitosti. V 13:17 byly uzavřeny dveře nákladového prostoru a v 15:53 UT proběhl brzdicí manévr (t=280 s). Po bezchybném průletu atmosférou raketoplán Discovery dosedl na KSC na dráhu 33 SLF v sobotu 07.11.1998 v 17:03:31 UT (18:03:31 SEČ). Celkově lze tento let hodnotit jako celkem bezproblémový, úspěšný (bylo
provedeno přes 80 experimentů) a také populární. Aktualizováno : 20.01.1999 [ Obsah | Pilotované lety | STS ] |