Kosmonautika@kosmo.cz |
![]() Posádka : Jett,B.W[VE] | Bloomfield,M.J.[PL] | Tanner,J.R.[MS] | Garneau,M.J.J.-P.[MS](Kanada) | Noriega,C.I.[MS] [ Popis letu | Obrázky | Experimenty | STS-97 v L+K | STS-97 v NASA ]
Hlavním cílem tohoto letu bylo spojení s Mezinárodní kosmickou stanicí ISS (moduly Zarja, Unity, Zvezda, Sojuz TM-31 a Progress M1-4). Raketoplán dopravil na stanici nosník ITS-P6, panely solárních článků PVM a radiátory S4/S6 (celá sestava v ceně 600 milionů USD měla hmotnost kolem 17 tun, což byl jeden z nejtěžších nákladů raketoplánu, a i proto posádka čítala jen 5 osob). ITS-P6 s PVM a radiátory byl dočasně umístěn na ITS-Z1. V dalším průběhu stavby ISS bude ITS-P6 s PVM přesunut do plánované pozice na ITS-P5. Také radiátory S4 a S6 budou později přesunuty do svých plánovaných pozic. Pracovní dráha raketoplánu měla sklon 51,6°. Během letu se uskutečnily 3 výstupy do kosmu (EVA), během nichž Tanner a Noriega provedli potřebné montážní práce a opravili poruchu napínání nového pravého solárního panelu.
Den 1. - Start (LC-39B, 01.12.2000, 03:06 UT)
Předstartovní operace
Průběh letu
Po řadě sbližovacích manévrů se 02.12.2000 v 19:59 UT raketoplán Endeavour připojil k PMA-3 ISS (dolní port na modulu Unity). Ke spojení došlo v dosahu ruských pozemních sledovacích stanic nad Kazachstánem. Ve 22:17 UT téhož dne uchopil Garneau sestavu ITS-P6 manipulátorem RMS a po uvolnění z nákladového prostoru ji vyzdvihl do parkovací polohy. Tanner a Noriega mezitím vstoupili do přechodového tunelu PMA-3, provedli jeho kontrolu a zanechali zde drobný náklad, který po opětovném uzavření průlezů vyzvedla stálá posádka ISS. Následující den (03.12.2000) se uskutečnil první plánovaný výstup do otevřeného kosmu (EVA-1). Ještě před výstupem Garneau přesunul pomocí RMS blok ITS-P6 do polohy cca 1 m nad ITS-Z1. Pak kosmonauti Tanner a Noriega v 18:35 UT zahájili vlastní EVA-1. V 19:32 UT Garneau usadil ITS-P6 na ITS-Z1 a Noriega zahájil jejich pevné spojování pomocí zámků a svorek. Tuto práci dokončil ve 20:09 UT. Zbytek výstupu se pak oba kosmonauti věnovali elektrickému propojování ITS-P6 a ITS-Z1. Nakonec ještě sledovali rozvinutí první dvojice solárních panelů PVM. K tomu došlo se zpožděním, zaviněným problémy s uvolňováním zámků, v 01:23 UT (04.12.2000). Rozvinování trvalo asi 14 minut a bohužel neproběhlo zcela bez problémů. Bylo sice dosaženo rozvinutí na délku téměř 35 m, ale zdálo se, že není úplně napnutý. Uvolnila se dvě napínací lanka. Pozemní řídicí středisko po vyhodnocení situace s nedokonale napnutými panely rozhodlo odložit rozvinutí druhé dvojice panelů. Každý panel se skládá z 84 bloků, z nichž 82 je pokryto solárními články (200 článků na každém bloku). Výstup kosmonautů do prostoru byl oficiálně ukončen 04.12.2000 v 02:08 UT po 7 hodinách a 33 minutách. Později bylo povoleno rozvinutí prvního radiátoru na ITS-P6 (PVR-P6). K tomu došlo kolem 04:20 UT a proběhlo bez problémů. Následující pracovní den se uskutečnilo rozvinutí i druhé dvojice solárních panelů. Tentokrát už ale trochu jiným způsobem. Na rozdíl od nepřetržitého rozvinování první dvojice panelů tentokrát kosmonauti podle pokynů ze Země několikrát rozvinování zastavili a po uklidnění panelů opět spustili. Nový způsob rozvinování byl úspěšný a panely byly po rozvinutí na plnou délku 35 m i správně napnuty. Celá procedura byla ukončena 05.12.2000 v 02:46 UT. Celá sestava solárních panelů tak začala do ISS dodávat kompletní výkon kolem 50 kW. Specialisté v řídicím středisku dále zkoumali možnosti jak dokonale napnout i první dvojici solárních panelů, ale tato situace nijak nebránila normální dodávce elektrické energie v plné plánované výši.
Pro plánovaný třetí výstup do kosmu byl pak vypracován plán na opravu nenapnutého solárního panelu. Za hlavní příčinu závady bylo označeno vyklouznutí dvou napínacích lan z vodicích kladek. Bylo rozhodnuto pokusit se je nasadit zpět.
Stanice ISS tedy získala nový, silný zdroj elektrické energie, který umožní obydlit všechny stavájící moduly (modul Unity byl pro Expedici 1 zatím uzavřen, protože energie nedostačovala na jeho vytápění), zapnout trvale všechna zařízení a bude stačit i pro napájení dalších modulů, především amerického laboratorního modulu Destiny, který by měl být připojen začátkem roku 2001 při letu STS-98. Pak už bude možno rozvinout vědecké experimenty na ISS v plné šíři.
Raketoplán Endeavour STS-97 přistál zpět na Zemi v pondělí 11.12.2000 ve 23:03:25 UT (na dráze SLF 15 KSC). Aktualizováno : 05.02.2001 [ Obsah | Pilotované lety | STS | Sojuz TM-31 (Expedice 1 na ISS) ] |