Start | M.označ. | Hmotnost
| Popis |
03.05.2024 |
2024-083A |
8200
kg |
- čínská sonda pro odběr a návrat vzorků z odvrácené strany Měsíce na
Zemi |
Chang'e 6
Sonda
Chang'e 6 provedla odběr vzorků povrchu odvrácené strany Měsíce (až 2 kg) a
dopravila vzorky zpět na Zemi. Navázala na misi sondy Chang'e
5 z roku 2020, která měla stejnou konstrukci.
Průběh letu
Start sondy se uskutečnil 03.05.2024 nosnou raketou CZ-5
z kosmodromu Wenchang.
K motorickému navedení na oběžnou dráhu kolem Měsíce došlo 08.05.2024 (dv cca
340 m/s). Základní dráha měla výšku 200 x 8600 km a oběžnou dobu 12 hodin. Na
této dráze sonda ještě téhiž dne uvolnila k samostatnému letu družici ICUBE-Quamar
o hmotnosti 6,5 kg. Sonda Chang`e 6 pak během dalších dvou motorických manévrů
(dv cca 220 a 250 m/s) snížila svou oběžnou dráhu až na kruhovou ve výšce 200
km (dosažena 21.05.2024), kde strávila několik dalších dnů. Přistávací modul
se 01.05.2024 oddělil od orbitálního modulu a 01.06.2024 ve 22:23 UT měkce dosedl
na odvrácené straně Měsíce na okraji kráteru Apollo v oblasti South Pole-Aitken.
Po přistání proběhl odběr vzorků povrchu, které pak byly umístěny do vzletového
modulu. Následně 03.06.2024 ve 23:38 UT modul se vzorky odstartovat z Měsice
a na jeho oběžné dráze se 06.06.2024 v 6:48 UT spojil s čekající orbitální sekcí.
Brzy poté (v 7:24 UT) došlo k přesunu vzorků do návratového pouzdra, uloženého
v orbitální sekci. Prázdný vzletový modul se odpojil od orbitální sekce, a ta
20.06.2024 odletěla směrem k Zemi. Přistání pouzdra se vzorky v Číně úspěšně
proběhlo 25.06.2024 v 6:07 UT.
Konstrukce
Startovací hmotnost celé sondy byla cca 8200 kg. Skládala se ze čtyř hlavních
částí. Orbitální modul (orbiter) měl motor pro navedení sondy na oběžnou
dráhu kolem Měsíce a pak i odlet pouzdra se vzoky k Zemi. Přistávací modul
(lander) byl vybaven kamerami, podpovrchovým radarem, spektrometrem a speciální
lopatkou a vrtnou soupravou pro odběr vzorků z hloubky až 2 metry. Vzletový
modul zajistil dopravu vzorků na oběžnou dráhu kolem Měsíce, spojení s čekajícím
orbiterem a přemístění vzorků do návratového pouzdra. Návratové pouzdro
pomocí orbiteru odletělo k Zemi, kde přistálo (v Číně).
Vědecké vybavení
- čínská přistávací kamera LCAM (Landing Camera)
- čínská panoramatická kamera PCAM (Panoramic Camera)
- čínský podpovrchový radar LRPR (Lunar Regolith Penetrating Radar)
- čínský spektrometr LMS (Lunar Mineralogic Spectrometer)
- čínský miniaturní rover s kamerou pro snímkování sondy po přistání
- italské koutové odražeče INRRI (INstrument for landing-Roving laser Retroreflector
Investigations)
- francouzský detektor DORN (Detection of Outgassing RadoN) pro studium měsíčního
prachu
- detektor nabitých částic NILS (Negative Ions at the Lunar Surface) od ESA
- pákistánsko-čínská družice ICUBE-Q (byla ze sondy uvolněna 08.05.2024 na
oběžné dráze kolem Měsíce) se dvěma kamerami a magnetometrem
Aktualizováno : 25.06.2024
[ Obsah
| Nepilotované kosmické lety ]
Pokud není uvedeno jinak, jsou použité fotografie z NASA (viz. Using NASA Imagery) a dalších volně přístupných zdrojů.
(originál je na https://mek.kosmo.cz/sondy/ostatni/change6/index.htm)