Kosmonautika@kosmo.cz |
Obsah
> Nepilotované lety >
Sonda Rosetta
|
ROSETTA - klíčový program Evropské kosmické agentury v oblasti výzkumu malých těles sluneční soustavy Autor: Jan Toman a Aleš Holub
Sonda úspěšně odstartovala 02.03.2004 a 05.09.2008 proletěla kolem planetky 2867 Šteins (provedla její snímkování a měření). Přílet ke kometě 67/P Čurjumov-Gerasimenko se uskutečnil v srpnu 2014 (06.08.2014 byl zahájen let ve formaci s kometou ve vzdálenosti cca 100 km, pak byla vzdálenost postupně snižována, až byla v říjnu 2014 dosažena oběžná dráha kolem komety ve vzdálenosti cca 10 km). Teprve během příletu sondy bylo v polovině roku 2014 zjištěno, že kometa 67P má nepravidelný tvar (připomínající dětskou "kačenku"), takže manévrování v okolí komety a vysazení přistávacího modulu bylo poměrně obtížné a musel být částečně změněn i způsob přistání modulu Philae. K vysazení modulu Philae z Rosetty došlo ve středu 12.11.2014 kdy sonda ve vzdálenosti cca 20 km od komety provedla motorický manévr, který po uvolnění nasměroval modul Philae směrem ke kometě. Po cca 7 hodinách sestupu se pak modul poprvé dotknul povrchu komety. Kvůli technickým obtížím (nezafungoval reaktivní systém ADS a při dosednutí se nevystřelily záchytné harpuny) se ale modul neplánovaně odrazil od povrchu, několikrát "poskočil" a skončil v zajímavé, ale hodně zastíněné oblasti, navíc v nakloněné poloze. Modul tedy bohužel mohl provést měření pouze na svoje interní baterie. Vydržel fungovat cca 50 hodin a pak se pro nedostek energie odmlčel. Do té doby ale modul Philae stihnul zaznamenat a odeslat většinu plánovaných měření. V roce 2015, když byla kometa blíže ke Slunci, sice Rosetta zachytila pár slabých signálů modulu Philae, ale další vědecká data se už z modulu získat nepodařilo. Mise mateřské sondy Rosetta u komety dále pokračovala. Pozorování z větší vzdálenosti probíhalo po celý rok 2015 kdy sonda sledovala kometu v perihelu (což bylo 1,25 AU od Slunce v srpnu 2015). V létě 2016, po opadnutí aktivity povrchu se Rosetta opět přiblížila k jádru komety až na méně než 2 kilometry a na jednom z detailních snímků se podařilo nalézt ztroskotaný modul Philae. Konec mise plánovaně nastal 30.09.2016, kdy Rosetta řízeně dosedla (dopadla) na povrch komety. Data ze sondy byla vysílána po celou dobu sestupu. Sonda byla naprogramována tak, aby ihned po dopadu automaticky vypnula své systémy (aby na povrchu komety nezůstalo neovladatelné radiově aktivní zařízení). Tím byla celá mise završena. Konstrukce sondy ROSETTAbyla navržena s ohledem na následující kritéria, jež budou rozhodující pro splnění všech plánovaných úkolů: 1. Zabezpečení dlouhodobého přežití vědeckých přístrojů v blízkosti komety, při průletech prachovými a plynovými výtrysky musí být vyřešena jejich spolehlivá ochrana. Měřící a snímkovací aparatury budou umístěny pohromadě, aby byla možná souběžná pozorování. 2. Letová navigace bude řešit složité úkoly letu v blízkosti komety při letové výšce cca 1 kilometr od nepravidelného rotujícího jádra za neustálého působení nepravidelných a nepředvídatelných výtrysků z komety. 3. Zabezpečení úspěšnosti mise přistávacího modulu Philae - správné navedení do cílové přistávací oblasti je podmíněno přesnou stabilizací sondy Rosetta - tolerance je řádově v desítkách centimetrů při určení polohy sondy a komety a milimetry za sekundu při určení jejich vzájemné rychlosti. 4. Tepelná ochrana sondy - vzhledem na výrazně eliptickou dráhu sondy budou velké rozdíly v intenzitě dopadajícího záření ze Slunce. 5. Autonomnost sondy - při průletech Rosetty kolem asteroidů a příletu ke kometě bude sonda příliš vzdálená, aby bylo možné operativně zasahovat do její činnosti. 6. Zvládnutí nároků na orientaci a velice jemné korekce dráhy v blízkosti komety a to s přesností milimetrů za sekundu. 7. Hmotnost sondy nesmí překročit 2900 kilogramů i s pohonnými hmotami. Tento limit je dán nosností rakety Ariane 5. 8. Požadavek na jedenáctiletou životnost - důležité systémy budou zdvojené, navíc se opotřebení zařízení sníží dlouhodobou hibernací .
Zásoby pohonných hmot jsou ve dvou tancích, každý má objem 1 106 litrů. V horním je 660 kg paliva, ve spodním 1060 kg okysličovadla . Sonda je schopna provádět korekce dráhy až do celkové změny rychlosti delta V 2 200 m/sec. Startovní hmotnost sondy Rosetta včetně pohonných hmot je 2 900 kg včetně čtyř 35 litrových tlakových nádrží s pohonnou látkou pro orientační systém. Sonda je stabilizovaná ve všech třech osách pomoci 24 korekčních motorků o tahu 10 N. Orientační systém využívá dvou hvězdných čidel, slunečního čidla, navigační kamery a tří gyroskopů. Sluneční baterie zásobují systémy sondy elektrickou energii. V aféliu, ve vzdálenosti 5,2 AU má sonda k dispozici příkon 400 W. Ve vzdálenosti 3,4 AU, kde budou zahájena vědecká měření již příkon stoupne na 850 W. Na palubě sondy jsou čtyři NiCd baterie, každá s kapacitou 10 Ah. Systémy sondy jsou napájeny stejnosměrným 28 V napětím.Komunikace se Zemí je možná přes směrovatelnou anténu s vysokým ziskem, dvě pevné antény se středním ziskem o průměru 0,8 m a dvě všesměrové antény. Příkazy na sondu jsou předávány v pásmu S, vysílání vědeckých dat probíhá v pásmu X volitelnou rychlostí do 20 kbit/sec. Vědeckou výbavu sondy Rosetta tvoří celkem 16 přístrojů o celkové hmotnosti 150 kg. Mezi ně patří:
- zobrazovací systém složený ze dvou kamer. Krátko- a dlouhofokální.Celková hmotnost 23,1 kg, příkon každé kamery 32,4W. Hlavním úkolem bude pořízení snímků povrchu v různých oborech spektra, určení základních charakteristik jádra (velikost, albedo, rozložení aktivních oblastí a rotační charakteristiky jádra komety). Širokoúhlá kamera (WAC – Wide Angle Camera) má ohniskovou vzdálenost 140mm, světelnost f/5,6, citlivost v pásmu 250-1000nm. Zobrazovací pole kamery tvoří matice 2048x2048 prvků CCD. Zorné pole kamery je 12,1x12,1 stupňů, rozlišení je 100 mikroradiánů na pixel. Na dvou otočných bubnech je k dispozici 14 filtrů pro snímkování v různých vlnových délkách. Úzkoúhlá kamera (NAC – Narrow Angle Camera) s ohniskovou vzdáleností 700 mm je citlivá v oboru 250-1000 nm. Tak jako i širokoúhlá má k dispozici dvě sady výměnných filtrů. Zorné pole kamery je 2,35x2,35 stupňů, rozlišení 20 mikroradiánů na pixel. 2. ALICE (UV Spectrometer) hmotnost experimentu
2,2 kg, příkon 2,9W. 3. VIRTIS (Visible and IR Mapping Spectroscopy)
hmotnost přístroje je 23 kg. 5. ROSINA (Rosetta Orbiter Spectrometer for Ion and Neutral Analysis) - neutrální plynový a hmotový spektrograf zmapuje prvkové a molekulární složení kometární atmosféry a ionosféry. Rovněž změří charakteristiku neutrálních a nabitých částic v okolí komety. 6. COSIMA (Cometary Secondary Ion Mass Analyzer) je prachový hmotový spektrometr pro analýzu emitovaných prachových částic a mapování interakcí mezi jednotlivými částicemi v atmosféře. 7. MIDAS (Micro Imaging Dust Analysis Systém)
hmotnost přístroje 8kg, příkon 7,4W 8. CONSERT (Comet Nucleus Sounding Experiment) – provádí rádiovou sondáž pro tomografii jádra, změření vnitřní struktury a určení vlastností materiálu. Vysílá rádiové pulsy o trvání 25,5 mikrosekundy oddělené 10 mikrosekundovou pausou. Během jednoho oběhu se předpokládá provedení cca 6 000 měření. 9. GIADA (Grain Impact Analyser and Dust Accumulator) – určí rychlost, množství a hmotnost prachových částic. 10. IES (Ion and Electron Senzor), hmotnost 0,989 kg, příkon 1,9W – elektronový senzor, magnetometr a částicový analyzátor. Hlavním úkolem je sledování interakce komy a slunečního větru a mapování dějů v komě komety. 11. MODULUS Berenice (Methods of determining and
Understanding Light elements from Unequivocal Stable isotope compositions) hmotnost
3kg, příkon 5W. 12. RSS (Radio Science Investigation) využívá vysílacího zařízení sondy pracujícího v pásmu X (8,4 GHz) a S (2,3 GHz). Získaná data umožní zmapovat gravitační pole jádra komety. 13. LAP (Langmuir Probe) hmotnost 0,454kg, příkon
1,4W 14. MAG (Fluxgate Magnetometer) hmotnost 0,096kg,
příkon 0,7W 15. ICA (Ion Composition Analyser) hmotnost
2,02kg, příkon 4,2W 16. MIP (Mutual Impedance Probe) hmotnost 0,37kg,
příkon 2W
Vědeckou výbavu modulu Philae tvoří následující přístroje: 1. APX (Alpha – proton X- ray spectrometer) pro určení složení prvků zastoupených v kometárním jádru. 2. COSAC (Cometary Sampling And Composition Experiment) dva plynové chromatografy a hmotové spektrometry pro výzkum plynových výtrysků. 3. MODULUS/Ptolemy (Methods of determining and Understanding Light elements from Unequivocal Stable isotope compositions) ke studiu složení a zastoupení prvků a organických molekul. 5. MUPUS (Multi – Purpose Sensors for Surface and Subsurface Science) ke studiu fyzikálních vlastností komety. 6. CONSERT (Comet Nucleus Sounding Experiment By Radiowave Transmission) bude měřit elektrické charakteristiky materiálu kometárního jádra a vnitřních struktur. 7. ROMAP (RoLand Magnetic Field investigation and Plasma monitor) změří magnetické pole komety (bude – li nějaké) a jeho interakci se slunečním větrem. 8. CIVA/ROLIS (Comet Nucleus Infrared and Visible Analyser / Rosetta Lander Imaging system) multispektrální kamera pořídí snímky okolí přistání v různých oblastech spektra. Letový profil mise Rosetta/Philae (plán z roku 2004)
Přílet ke kometě a její výzkum z oběžné dráhy.
Podrobné mapování bylo zahájeno po přechodu na oběžnou dráhu o poloměru 25ti poloměrů jádra. Během této fáze zmapovala Rosetta přibližně 80 procent povrchu komety. Ke konci předběžného mapovacího cyklu byly vybrány možné přistávací oblasti modulu Philae. Vlastní přistání na povrchu komety se mělo uskutečnit při těsném přiblížení k jádru komety na minimální vzdálenost přibližně jednoho kilometru. Při minimální rychlosti mateřské sondy měla být subsonda Philae (též SSP – Surface Science Package) uvolněna a rychlostí do 1,5 metru za sekundu měla zamířit k povrchu komety, zatímco Rosetta se měla vzdálit na vyšší oběžnou dráhu, která měla umožnit nepřetržitou komunikaci s přistávacím modulem a přenos dat na Zemi. Vysazení modulu Philae nakonec proběhlo trochu jinak (viz. výše).
Mise sondy Rosetta byla bezesporu nejambicióznějším projektem ESA určeným pro výzkum nejmenších těles sluneční soustavy. Jan Toman (popis z roku 2004) [upravil Aleš Holub podle skutečnosti v roce 2016] Aktualizováno : 30.09.2016 |