Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Nepilotované lety > Sonda SLIM (Smart Lander for Investigating Moon)
tisk 

Start M.označ. Hmotnost Popis
06.09.2023 2023-137B 730 kg - japonská přistávací sonda na Měsíc (lander a dva minirovery)

Kresba přistání sondy SLIM na Měsíci, včetně dvou malých roverůCílem japonské robotické mise SLIM bylo především demonstrovat techniku přesného přistání na Měsíci a ověřit konstrukční prvky sondy, použitelné při následných častějších misích na Měsíc a k planetám Sluneční soustavy. Samotné přistání se s problémy podařilo (55 metrů od středu cílové oblasti), a přestože měření na povrchu byla omezena převrácením landeru a výpadky dodávky elektřiny ze solárních panelů, byla provedena většina plánovaných měření a mise byla zhodnocena jako úspěšná.

Průběh letu

Start sondy (spolu s astronomickou družicí XRISM) proběhl 06.09.2023 z Tanegašimy raketou H-2A. SLIM pak využil svůj vlastní pohonný systém k postupnému navedení na pomalou přeletovou dráhu k Měsíci. Odlet od Země (manévr TLI) byl 30.09.2023 a první bližší průlet kolem Měsíce je 04.10.2023. Navedení na oběžnou dráhu kolem Měsíce úspěšně proběhlo 25.12.2023 a samotné přistání se uskutečnilo 19.01.2024. Přistání bylo na svažitém terénu, takže lander se měl záměrně překlopil na bok. Cca 50 metrů nad povrchem ale došlo k destrukci jednoho ze dvou přistávacích motorů, takže lander začal uhýbat stranou a dosedl s nepředpokládaně vysokou horizontální (vodorovnou) rychlostí a převrátil se tak nešťastně, že byl "hlavou dolů" a solární panely nedodávaly elektřinu, protože směřovaly na západ a byly ve stínu. Vše tedy nejprve fungovalo jen několik hodin na baterie. Přesto se ještě před dosednutím podařilo uvolnit oba malé rovery a po přistání i přijmout několik fotografií, než se baterie vybily. O několik dnů později se Slunce dostalo do pozice, kdy začalo svítit na solární panely a 28.01.2024 začal lander opět komunikovat se Zemí a dokázal provést několik dalších snímkování a pozorování, takže mise byla celkově zhodnocena jako úspěšná. Když na místě přistání zapadlo Slunce (31.01.2024) sonda se podle očekávání odmlčela. V několika následujících měsíčních dnech se sonda vždy probudila, bylo s ní navázáno spojení a proběhla další měření.

Konstrukce sondy SLIM

Rozměry při startu 2,4 x 1,7m x 2,7 m. Startovní hmotnost 730 kg, suchá hmotnost 190 kg. Hlavní motor měl tah 500 N. Orientační a stabilizační motorky měly tah 20 N a bylo jich celkem 12. Pro přesné přistání (s odchylkou do 100 m) byl lander vybaven radarem, laserovým dálkoměrem a navigační kamerou. Radiová komunikace probíhala v pásmu S. Solární články byly ve formě tenkého ohebného filmu. Baterie byly Li-Ion. Ve vybavení byla také multispektrální kamera a koutový odražeč (který dodala NASA). Lander nesl i dvě malá vozítka LEV (Lunar Exploration Vehicle 1 a 2), která byla těsně před přistáním odhozena a dopadla samostatně na povrch. Vozítka pořídila snímky landeru a krátce se pohybovala po okolí.

Fotogalerie

Snímek landeru SLIM na Měsíci z roveru LEV-2 (19.01.2024)Snímek povrchu Měsíce z landeru SLIM (19.01.2024)


Aktualizováno : 02.04.2024

[ Obsah | Nepilotované kosmické lety ]


Pokud není uvedeno jinak, jsou použité fotografie z NASA (viz. Using NASA Imagery) a dalších volně přístupných zdrojů.


(originál je na https://mek.kosmo.cz/sondy/ostatni/slim/index.htm)

Stránka byla vygenerována za 0.031918 vteřiny.